Evropské zdravotnictví má problém. Zdravotníků je málo už dnes a zároveň se blíží odchod do důchodu velké části těch, kteří v nemocnicích a ordinacích pracují. Do toho evropská populace stárne a potřebuje stále více péče.
Podle údajů citovaných Evropským parlamentem chybělo v EU v roce 2022 přibližně 1,2 milionu lékařů, zdravotních sester a porodních asistentek.
Světová zdravotnická organizace očekává, že do roku 2030 bude v Unii chybět dalších zhruba 950 tisíc zdravotnických pracovníků.
A problém bude dál narůstat, 30 procent evropských lékařů a 18 procent zdravotních sester bylo už v roce 2022 starších 55 let.
Podobný problém se projevuje i v Česku. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky je v důchodovém nebo předdůchodovém věku zhruba 30 procent kapacit všeobecných sester. U některých lékařských odborností dosahuje podíl pracovníků v tomto věku až třetiny.
„Kdo bude Evropany v příštích letech léčit?“ ptal se při zářijovém plenárním zasedání Evropského parlamentu italský konzervativní europoslanec Ruggero Razza (ECR), jeden z autorů zprávy Evropského parlamentu o krizi zdravotnického personálu.
Podle něj může mít Evropa nejlepší léky a technologie na světě, bez lékařů, sester a dalších zdravotnických pracovníků ale nebude mít kdo pacienty léčit.
Čekání i dlouhé cesty za lékaři
Nedostatek lidí se přitom přímo promítá do péče o pacienty. Evropský parlament upozorňuje na delší čekací lhůty, přeplněné pohotovosti, kratší konzultace nebo opožděné diagnózy.
V některých venkovských a odlehlých regionech se kvůli nedostatku personálu zavírají oddělení a pacienti musí za péčí cestovat desítky až více než sto kilometrů.
V roce 2024 se navíc 3,6 procenta lidí v EU, kteří potřebovali lékařské vyšetření nebo léčbu, k péči nedostala kvůli finančním překážkám, dlouhému čekání nebo přílišné vzdálenosti.
Problém podle europoslanců není pouze v tom, že se nedaří nabrat dost nových lidí. Zdravotníci ze systému také odcházejí. Důvodem jsou mimo jiné nízké mzdy, dlouhá pracovní doba, směnný provoz, nejisté pracovní podmínky nebo vysoká psychická zátěž.
Podle údajů WHO pracuje více než 50 hodin týdně každý čtvrtý lékař. Parlament zároveň upozorňuje na vysokou míru úzkostí, depresí a vyhoření mezi zdravotníky.
„Potřebujeme více, mnohem více pracovní síly. Nejprve ale musíme zajistit, abychom ze systému neztratili ty, které ještě máme,“ řekla v debatě europoslankyně Irena Jovevová z liberální frakce Renew.
Milion nových zdravotníků
Evropský parlament proto 17. září schválil rezoluci, která vyzývá k vytvoření evropského plánu pro řešení krize zdravotnického personálu. Jejím nejviditelnějším cílem je zvýšit během příštích sedmi let počet zdravotnických pracovníků nejméně o milion.
Europoslanci chtějí zvýšit kapacitu vzdělávání, podporovat mladé lidi při vstupu do zdravotnických profesí a zlepšit podmínky pro udržení zkušených pracovníků. Zároveň požadují lepší plánování počtu zdravotníků podle budoucí poptávky po péči.
Velká část návrhů míří právě na pracovní podmínky. Parlament chce lepší ochranu duševního zdraví, předvídatelnější pracovní dobu, ochranu před násilím a dostatečné personální obsazení. Zvláštní pozornost má směřovat do venkovských, odlehlých a dalších oblastí, kde je získání zdravotníků nejtěžší.
Český europoslanec Ivan David (SPD) v debatě upozornil ještě na jeden problém – odchod zdravotníků z chudších zemí do států, které nabízejí vyšší mzdy. „Chudší země financují vzdělávání zdravotníků, kteří pak odcházejí do bohatších zemí,“ řekl. Za část problému označil také nadbytečnou administrativu a špatnou organizaci péče.
Zatím jen výzva, nikoli zákon
Rezoluce Evropského parlamentu vyjadřuje politické požadavky europoslanců, sama o sobě ale nevytváří nové právní povinnosti. Organizace a poskytování zdravotní péče navíc zůstávají především v pravomoci jednotlivých členských států.
Komisař pro zdravotnictví Olivér Várhelyi to během debaty připomněl. Evropská unie podle něj může pomoci například přes pravidla pro pracovní podmínky, uznávání kvalifikací, financování vzdělávání nebo evropské programy, samotné zdravotní systémy ale řídí členské státy.
Europoslanci tak nyní chtějí především přesvědčit Evropskou komisi a vlády členských států, aby se z jejich požadavků stala konkrétní opatření. Bez nich totiž podle nich hrozí, že evropské zdravotnictví bude mít stále modernější technologie a léčiva, ale nebude mít dost lidí, kteří je budou schopni používat.