Expanze BYD na evropské trhy začala naplno v loňském roce, letos jsou na řadě luxusnější odnože Denza a Yangwang. Číňané zároveň v letošním roce otevřou továrnu v Maďarsku a brzy rozjedou výrobu i v Turecku. Navíc pošilhávají po části ikonické Skleněné manufaktury Volkswagenu v Drážďanech, kdysi výkladní skříně na luxusní Phaetony.
Jenže značka, minimálně v Evropě ztělesněná hlavně viceprezidentkou Stellou Li, nemá dost. A právě Li nedávno otevřeně přiznala, že „značky jako Maserati jsou velice zajímavé“. Byla to reakce na téma možného nákupu známých historických evropských značek, které ale nemají v posledních letech na růžích ustláno.
O jakých dalších značkách vyjma Maserati Stella Li mluvila, dále neupřesnila, nicméně v italské automobilce toto veřejné vyjádření nezůstalo bez odezvy. Provozní ředitel Maserati Santo Ficili na konci května na konferenci podle oborového magazínu Automotive News Europe rázně uvedl, že Maserati není na prodej.
Skepticky to vidí i experti oslovení zmíněným magazínem. Podle Ferdinanda Dudenhöffera by, i s poukazem na výsledky BYD, kterému v prvním kvartálu spadly prodeje i zisk, takový nákup nedával ekonomicky smysl, i když v tiskové zprávě podle něj vypadá hezky, ředitel poradenské firmy CAM Stefan Bratzel takovou transakci sice nevidí úplně nerealisticky, nicméně momentálně k ní podle něj nedojde.
Faktem je, že prodejně kdysi hrdý trojzubec strádá. V Evropě loni prodal jen lehce přes 11 tisíc aut, navíc Stellantis hasící požár po nepodařené sázce na elektromobilitu teď řeší spíše sám sebe než své trápící se luxusní ikony. Dokazuje to i fakt, že na rozdíl od objemových značek se Maserati příliš neobjevovalo v plánech prezentovaných v květnu během tiskové konference o restrukturalizaci celého Stellantisu.
Italská značka byla „odbyta“ s tím, že na detailní plány je potřeba počkat si do prosince. Ve svém sídle v Modeně značka poodhalí své plány o něco konkrétněji. Jisté je, že v budoucnu dostane dva nové velké modely a podle šéfa Stellantisu Antonia Filosy hraje v koncernu „velmi zvláštní roli“.
Zároveň se nedávno objevily spekulace, že Stellantis sice opravdu Maserati do čínských rukou, jak tvrdí Ficili, prodat nechce, nějaké spolupráci by se ale nebránil. Prý by dvojice JAC a Huawei mohla vyrábět pro Maserati elektromobil, který by v Evropě nesl logo s trojzubcem a v Číně by se prodával jako Maextro. To je luxusní značka provozovaná právě JAC a Huawei.
Huawei by u takového projektu odpovídal za vývoj použitých technologií, JAC za výzkum, vývoj a výrobu a Maserati by kromě silného brandu přidalo i italský design.
A tak zatímco kolem nákupu značek se sice čínské vlny víří, nicméně zatím jde jen o spekulace, využívání výrobních kapacit zavedených značek čínskými nováčky pokračuje. Nejnověji informoval Nissan o dohodě s Chery, která mimo jiné vlastní evropské komety Omodu a Jaecoo, že od příštího roku začne čínská auta vyrábět v Sunderlandu. Továrna i zaměstnanci nadále zůstanou v gesci japonské automobilky, které to pomůže lépe využít dostupné kapacity.
MG pro změnu oznámilo výstavbu úplně nové továrny ve španělské Galicii s kapacitou až 120 tisíc aut ročně. Stavba, do níž čínská automobilka v rukách koncernu SAIC nalije až 200 milionů eur, by měla otevřít v roce 2028 a zaměstnat dva tisíce lidí napříč Evropou. Je to poprvé po převzetí čínským státním koncernem, kdy bude MG vyrábět auta na starém kontinentu.
