V úterý oznámila evropská satelitní organizace Copernicus na svých sociálních sítích konec družic Sentinel-1A. Ta na oběžné dráze sloužila déle než dvanáct let. Původně přitom byla navržená jen na sedm let provozu.
Satelit Copernicus Sentinel-1A poskytoval lidem v Evropě nepřetržitá radarová pozorování, která pomáhala lidem v mnoha ohledech jejich běžných život, ale také špičkové vědě, uvedl Copernicus.
Satelit odstartoval na svou misi 3. dubna 2014. Byl první družicí z rodiny Copernicus Sentinel a svým startem pomohl založit program Copernicus, který má v rámci kosmického programu Evropské unie za úkol pozorování Země. Od té doby jeho data podporují služby, z nichž mají lidé v EU přímý prospěch. Například díky němu mohou záchranné složky sledovat lesní požáry a hasiči lokalizovat z bezpečí jejich ohniska pro rychlejší reakci.
Jeho snímky se ale využívají také na monitorování povodní, sledování mořského ledu a tedy bezpečnosti lodní dopravy, ale umožňuje dokonce i pozorování pohybů zemské kůry. To se využívá třeba u monitorování stability svahů, dolů nebo poklesů terénu ve městech kvůli těžbě či poddolování – lidé žijící v rizikových oblastech díky tomu mohli dostat včas varováni. Farmáři a úřady zase využívali data pro sledování stavu polí, vlhkosti půdy a růstu plodin, což pomáhalo s plánováním zavlažování i s kontrolou dotací v rámci EU.
Smysl této družice obzvláště vynikl po ztrátě družice Sentinel-1B v roce 2021. Tehdy se tato družice odmlčela kvůli poruše napájení a ESA ji navedla do atmosféry – kontrolovaný sestup skončí jeho existenci do roku 2049. Všechna další pozorování tedy zbyla jen na Sentinel-1A, musel zajistit kontinuitu evropských radarových pozorování a nepřerušené služby programu Copernicus pro uživatele v celé Evropě i mimo ni.
Následovníci
Mise satelitu Sentinel-1A sice skončila, jeho role ale pokračuje, a to skrze družice Sentinel-1C a Sentinel-1D. Tyto modernější družice teď pokračují ve výše popsaných rolích, jen mají ještě citlivější, spolehlivější a přesnější vybavení.
A jeho role žije dál také v datech, která za roky své existence nasnímal. V souladu se zásadami programu Copernicus o volném a otevřeném přístupu k datům jsou totiž úplně všechna pozorování ze satelitu Sentinel-1A dostupná po celém světě. Miliony radarových snímků tvoří obří archiv, kterým se mohou vědci prohrabovat celé roky a využívat je pro výzkum a inovace.
Družice Sentinel-1C a Sentinel-1D nyní fungují společně a poskytují vylepšené radarové schopnosti a lepší globální pokrytí. Kromě radarových přístrojů jsou vybavené také automatickým identifikační systémem (AIS), což posiluje námořní monitorování a přispívá k větší bezpečnosti a zabezpečení oceánů.
Do budoucna bude program Copernicus nadále rozšiřovat své schopnosti. Na podzim tohoto roku je naplánován start satelitu Sentinel-3C, který dále posílí evropské kapacity pro monitorování oceánů a pevniny. Díky misím Sentinel-4 a Sentinel-5, které byly vypuštěny v loňském roce, se má konstelace Copernicus posunout na vyšší úroveň a zajistit komplexní a udržitelný systém pozorování pro nadcházející roky.
