Komerční prezentace Aktual.: 9.09.2026 13:27
Praha – Soukromé a církevní školy tvoří poměrně významnou část vzdělávací soustavy v Česku. Zároveň rozšiřují nabídku vzdělávání, někde také suplují nedostatek kapacit veřejných škol. Shodli se na tom odborníci, které oslovila ČTK. V mnoha lokalitách církevní a soukromé školy v 90. letech vznikly v reakci na nedostatek nebo nízkou kvalitu veřejných škol, uvedl Daniel Münich z IDEA při CERGE-EI.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí po jednání vlády řekl, že by ministr školství Robert Plaga (za ANO) mohl vysvětlit občanům, proč stát dává peníze soukromým a církevním školám. Vyplývá to však ze zákona.
„Snížila by se rozmanitost vzdělávací nabídky, hlavně mimo velkoměstská centra. Zůstal by malý počet velmi exkluzivních a drahých škol nedostupný ani dětem ze středních vrstev. Přispělo by to k sociální polarizaci mladších generací,“ uvedl Münich.
Podle analytičky neziskové organizace EDUin Nikoly Šrámkové by se část škol pravděpodobně pokusila výpadek veřejného financování nahradit zvýšením školného. „Část by ale takovou změnu nemusela ekonomicky zvládnout a mohla by svou činnost omezit nebo úplně skončit. To by se následně velmi rychle promítlo do tlaku na veřejné školy, které by musely část těchto dětí a žáků převzít,“ uvedla. U církevních škol, z nichž část funguje bez školného nebo s relativně nízkými poplatky, by byl přechod na financování založené na platbách rodičů ještě obtížnější, dodala.
„Na základních školách stále naprosto dominuje veřejná síť a soukromé a církevní školy mají z celostátního pohledu spíše doplňkovou roli, i když v konkrétních obcích mohou být důležitou součástí místní nabídky,“ uvedla Šrámková. U středních škol je podle ní jejich potřebnost vyšší. Například v Praze se podle ní v soukromých a církevních středních školách vzdělává přibližně třetina středoškoláků. V hlavním městě tvoří zhruba polovinu kapacity čtyřletých gymnázií, uvedla.
Ministerstvo školství by mělo v roce 2027 podle návrhu ministerstva financí pracovat s výdaji asi 287,9 miliardy korun, meziročně o 1,4 procenta více. Plaga minulý týden uvedl, že mu v návrhu rozpočtu chybí asi šest miliard korun, mimo jiné tři miliardy na soukromé a církevní školy.
„Aktuální škrt v návrhu rozpočtu MŠMT pro neveřejné školy by prakticky znamenal krácení jejich rozpočtu o téměř polovinu od školního roku 2027/2028, přičemž by se musel měnit zákon. To je praktická destrukce systému neveřejného školství v ČR,“ uvedl Karel Gargulák z PAQ Research. Je podle něj namístě přijít s návrhy, které nově vymezí roli neveřejného školství i v kontextu snižujícího se počtu dětí.
Münich si je skoro jistý, že by bylo pro stát dražší, kdyby místa, která jsou nyní na soukromých školách, musel zřídit na školách veřejných namísto poskytování dotací. „Tedy pokud by stát nenahnal dotyčné žáky do poloprázdných kapacit veřejných škol, o které z různých důvodů není dnes zájem,“ uvedl. Provoz většiny soukromých a církevních škol bude s ohledem na jejich všeobecné zaměření levnější než provoz veřejných, uvedl Münich.
V Česku bylo v minulém školním roce podle statistiky ministerstva školství 4320 ZŠ, z toho 354 bylo soukromých a 49 církevních. V soukromých ZŠ se vzdělávalo 32.297 z 1,002.916 žáků, v církevních to bylo 7926 dětí. Do soukromých SŠ chodilo v minulém školním roce 83.000 žáků, do církevních 11.862, celkem bylo loni v ČR 514.881 středoškoláků. Ze 1328 SŠ v Česku tvořily soukromé asi čtvrtinu, církevních bylo 46 škol. Z 5409 MŠ tvořily soukromé 475 škol, chodilo do nich asi 15.000 z 347.800 školkových dětí. Do 53 církevních školek chodilo zhruba 2200 dětí.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}