Komerční prezentace Aktual.: 14.08.2026 11:37
Praha – Zrušení devátých tříd základních škol by přineslo spíše zhoršení vzdělávacích výsledků, zvýšilo počet mladých lidí na pracovním trhu bez dostatečné kvalifikace a nadměrně by zatížilo vzdělávací systém. Ve společném stanovisku se na tom shodli odborníci z organizací EDUin, PAQ Research a IDEA při CERGE-EI. O tom, že by se mohly zrušit deváté ročníky ZŠ, nedávno mluvil předseda Sněmovny a vládní SPD Tomio Okamura i premiér Andrej Babiš (ANO), podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) to ale není na stole.
Okamura v polovině července navrhl zrušit deváté třídy základních škol, jako je to v Německu, Polsku či Maďarsku. „Tato změna přinese do státního rozpočtu podle ekonomů 50 miliard ročně bez prokazatelného snížení kvality vzdělání. Umožnilo by to také možnost dřívějšího vstupu do práce,“ uvedl Okamura. Také Babiš hovořil o tom, že by stačilo, kdyby měla základní škola osm tříd. Podle Plagy je údajná úspora 50 miliard korun nereálná.
Výdaje obcí, které zřizují většinu základních škol v Česku, by se podle odborníků zrušením devátých tříd příliš nesnížily. Financování regionální školství je podle nich v mezinárodním srovnání zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské unie dlouhodobě podprůměrné. Oproti vládním slibům podle nic chybí ve vzdělávání asi 50 miliard korun.
„Zrušení devátého ročníku bez rozšíření povinné školní docházky minimálně na část střední školy by Česko posunulo k nejkratším systémům v OECD a k nejnižší hranici pro odchod ze vzdělávání,“ uvedli experti. To má podle nich několik rizik, například zvýšení nerovností ve vzdělávání.
Dřívější volba střední školy by podle expertů zvýšila riziko chybné volby. Rodiče a žáci z méně vzdělaných rodin častěji chybují ve strategii přihlášek na SŠ a bojí se hlásit na preferované školy. U dětí z chudších rodin podle expertů častěji hrozí, že podcení své možnosti a nezkusí si podat přihlášku na maturitní obor. Na velké rozdíly mezi dětmi v Česku upozorňují odborníci dlouhodobě, vzdělávání podle nich ovlivňuje rodinné zázemí dětí.
Problémem by byl podle expertů i přechod dvou ročníku ZŠ na SŠ najednou v roce, ve kterém by změna v délce ZŠ nastala, a základní školy by tak opustili deváťáci s osmáky. „Nejde jen o celkový počet žáků a míst. Ještě větší problém představuje struktura nabídky, tlak by se zdvojnásobil u atraktivních oborů, o které by měly zájem uchazeči dvou populačních ročníků,“ uvedli. Odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že by Praha a kraje měly jako zřizovatelé středních škol navyšovat kapacity žádaných oborů, například lyceí a gymnázií.
Pro zvýšení efektivity vzdělávacího systému doporučují experti posílit předškolní vzdělávání a dokončit reformu odkladů povinné školní docházky. Potřeba je podle nich také změna systému přijímání na střední školy, nabídka středoškolských oborů by se zároveň měla zjednodušit. Stát by se podle nich měl také zaměřit na prevenci předčasných odchodů na základních, středních i vysokých školách.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}