Brusel – Evropská komise chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z dlouho očekávané revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou dnes představila Evropská komise. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040. Úpravy systému emisních povolenek nejsou revolucí, jen mírnou modifikací,míní analytici. Uvolní trochu tlak na průmysl, pro domácnosti se nic nezmění.

Komise dnes nastínila budoucnost systému, který je považován za jeden z jejích nejúčinnějších nástrojů pro snižování příspěvku Evropské unie ke globálnímu oteplování. Návrh reformy nyní podle mnohých odstartuje měsíce sporů mezi evropskými lídry a zákonodárci. Reforma totiž vyžaduje schválení Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Země jako Itálie, Polsko či Česko prosazují reformu, která bude vůči průmyslu vstřícnější. Naopak severské státy a Španělsko odmítají jakékoli oslabování klimatických ambicí Evropské unie.

Podle návrhu by EU firmám poskytla 80 procent bezplatných povolenek předem, pokud předloží plány investic do dekarbonizace v Evropě. Zbývajících 20 procent by firmy získaly po uskutečnění těchto investic.

„Revize systému ETS přinese průmyslu úlevu, zároveň však zachová jeho klíčovou úlohu v klimatické a energetické transformaci v souladu s evropským klimatickým zákonem,“ uvedla unijní exekutiva ve svém prohlášení.

Komise v balíčku předložila rovněž samostatný návrh reagující na obavy některých průmyslových odvětví týkající se referenčních hodnot (benchmarků) v systému ETS. Takzvané benchmarky a jejich úpravu zmiňovali například čeští představitelé opakovaně. Referenční hodnoty určují, kolik bezplatných povolenek dostane konkrétní průmyslový podnik. Hovořilo se přitom o tom, že by počet bezplatně přidělovaných povolenek měl postupně ubývat, s čímž ale Česká republika nesouhlasila.

Komise ve svém návrhu neruší systém benchmarků, ale navrhuje jeho úpravu. Zohlední elektrifikaci výroby, což pomůže podle ní zejména chemickému průmyslu a rafineriím, a zpomalí zpřísňování některých referenčních hodnot, zejména pro teplo a paliva. Jde o další část balíčku, který má zmírnit dopady ETS na energeticky náročný průmysl, aniž by se úplně změnila základní architektura systému.

Revidovaný systém ETS rovněž počítá s pomalejším snižováním emisního stropu než podle současných pravidel. Zatímco dosavadní nastavení by vedlo k postupnému vyčerpání všech povolenek kolem roku 2039, nově mají být povolenky draženy i dlouho po roce 2040. Tempo snižování emisního stropu se zpomalí – z dnešních 4,3 procenta bude v letech 2031 až 2035 klesat o 3,7 procenta ročně a od roku 2036 o 1,7 procenta ročně. Díky tomu zůstane systém obchodování s emisními povolenkami funkční i po roce 2040. V praxi to znamená zpomalení rychlosti snižování emisí.

Součástí návrhu je také možnost využívat v letech 2036 až 2040 mezinárodní uhlíkové kredity, a to až do výše dvou procent emisních povinností. Firmy tak budou moci část svých povinností splnit prostřednictvím kvalitních zahraničních projektů na snižování emisí, namísto nákupu evropských emisních povolenek.

Komise chce zachovat princip solidarity v rámci ETS, tedy že část výnosů z emisních povolenek bude dál pomáhat chudším členským státům s energetickou transformací. Mezi tyto státy nadále patří i Česká republika.

ETS od roku 2013 vygeneroval příjmy ve výši 260 miliard eur, uvedla agentura Reuters. Evropská unie navrhla přísnější pravidla pro využívání těchto příjmů vládami členských států tak, aby 50 procent z nich bylo znovu investováno do dekarbonizace odvětví zahrnutých v ETS. Tento návrh však může narazit na odpor vlád, které příjmy z ETS využívají k pokrývání výpadků ve veřejných rozpočtech.

„Systém EU ETS prokázal, že stanovování cen uhlíku funguje. Snížil emise, posílil energetickou bezpečnost Evropy a mobilizoval investice v celé naší ekonomice,“ uvedl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Dnešní návrh revize systému ETS podle něj spojuje tři klíčové cíle: opatření v oblasti klimatu, konkurenceschopnost a nezávislost. „Podporuje opatření v oblasti klimatu tím, že systém ETS transformuje na skutečný motor inovací a investic,“ dodal Hoekstra.

Česká republika je jednou ze zemí, které hlasitě požadovaly změnu systému ETS. Na konci května Česko spolu s dalšími zeměmi vyzvalo EU, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. V této souvislosti státy zmínily například důležitost zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

Podle českého premiéra Andreje Babiše je změna systému emisních povolenek nejrychlejší způsob, jak pomoci nejen českému, ale i evropskému průmyslu. Babiš to uvedl během červnového summitu EU. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová již dříve uvedla, že systém ETS zůstává „osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu“, je ale podle ní potřeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami. Týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Rozšíření systému ETS 2 má být zprovozněno po ročním odkladu v roce 2028 a mělo by se týkat silniční dopravy či vytápění budov. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který by měl zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.

Babiš má návrh Evropské komise na změnu povolenek ETS 1 za úspěch své vlády

Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh změny emisních povolenek pro průmysl ETS 1, jak ji dnes představila Evropská komise, za úspěch své vlády. Není ideální, ale hodně reflektuje obrovské půlroční úsilí ČR a intenzivní komunikaci s ostatními státy a Evropskou komisí, sdělil ČTK.

„Podařilo se nám do návrhu komise dostat pro průmysl do roku 2030 další povolenky zdarma, pokles povolenek po roce 2030 nebude tak rychlý, to znamená průmyslu zbude více peněz na platy a investice. Pokud bychom pokračovali podle současného znění směrnice, byl by pokles mnohem strmější a pro firmy by to bylo výrazně dražší. Navíc budeme mít i nadále přístup k penězům z Modernizačního fondu s druhou největší alokací a přístup i k dalším penězům, které jsme doteď neměli k dispozici,“ uvedl předseda vlády.

Průmysl potřebuje razantnější opatření, řekl Havlíček k revizi systému povolenek

Evropský i český průmysl potřebuje ještě razantnější opatření, která bude vláda dál prosazovat, sdělil ČTK vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k ohlášené revizi systému emisních povolenek ETS 1.

„Naše vláda se postavila do čela boje za změnu systému obchodování s emisními povolenkami a zmírnění dopadů na energeticky náročné obory. Získali jsme na naši stranu dostatek zemí pro zmírnění všech dopadů, což je výborná zpráva, přesto jsme chtěli jít ještě dál. Evropský i český průmysl potřebuje ještě razantnější opatření, která budeme i nadále prosazovat,“ uvedl Havlíček.

Ekologové: Úpravy povolenek oslabují motivaci ke snižování emisí

Připravované úpravy systému emisních povolenek, které dnes představila Evropská komise, oslabují motivaci ke snižování emisí a nahrávají velkým znečišťovatelům. Ve společné tiskové zprávě to uvedly ekologické organizace Hnutí DUHA, Greenpeace ČR a Centrum pro dopravu a energetiku (CDE).

Navržené změny reagují podle zástupců organizací na dříve schválený cíl, aby emise v evropské ekonomice poklesly do roku 2040 o 90 procent oproti roku 1990. Tomu by měly nově odpovídat objemy každoročně dražených povolenek. Tempo dekarbonizace se nicméně podle ekologů snižuje.

„Rozvolnění tempa snižování emisí, tzv. lineárního redukčního faktoru, z aktuálních 4,4 procenta na 3,7 procenta od roku 2031 a následně na 1,7 procent, by do budoucna umožnilo vyšší znečištění ze strany elektráren a těžkého průmyslu. Tyto emise nezmizí, ale budou se muset snižovat v jiných sektorech,“ uvedla Miriam Macurová z organizace Greenpeace ČR.

Týkat se to podle jejího názoru bude například stavebnictví, zemědělství nebo dopravy, kde jsou finanční škrty náročnější a proces dekarbonizace zdraží. Rozvolnění tempa snižování emisí je tak podle Macurové výhodné především pro velké znečišťovatele na úkor občanů a firem, které už do dekarbonizace investovaly. „Je klíčové, aby navržené změny zachovaly schopnost systému motivovat znečisťovatele k dekarbonizačním opatřením,“ dodala Macurová.

Návrh revize systému ETS přinesl i některé nové nástroje, ke kterým patří například možnost snižovat emise opatřením mimo EU, prostřednictvím tzv. mezinárodních kreditů nebo pomocí trvalého ukládání uhlíku. S těmito možnostmi ale podle ekologů dosud nejsou pozitivní zkušenosti.

Evropská komise chce také zachovat bezplatné přidělování povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Průmyslové firmy mají podle návrhu dostávat povolenky zadarmo až do roku 2038, ačkoliv původně měla tato praxe skončit v roce 2034.

Podle zástupců organizací však odborné studie opakovaně poukazují na to, že bezplatné emisní povolenky nemotivují firmy k dekarbonizaci a mohou dokonce v některých případech vést k jejich překompenzaci. Návrh EK také nově stanoví, že podmínkou získání povolenek zadarmo mají být jasné plány na dekarbonizační investice v Evropské unii.

„Klíčové bude, zda budou takové plány dostatečně konkrétní a vymahatelné, což se bohužel v minulosti u podobných opatření ukázalo jako největší slabina,“ sdělila Heda Čepelová z CDE.

Součástí návrhu jsou i nová pravidla týkající se problematiky, na jaké účely mohou státy využít výnosy z prodeje emisních povolenek. Jiří Koželouh z Hnutí DUHA připomněl, že výnosy z povolenek byly v minulosti v ČR významným zdrojem pro financování programu Nová zelená úsporám.

„V zájmu Česka je tedy systém neoslabovat, aby nedošlo k propadu výnosů, a zároveň zachovat možnost investic do snižování energetické náročnosti domácností,“ řekl Koželouh.

Hnutí DUHA přivítalo návrh na zařazení spalování odpadu do systému EU ETS, které má podle ekologů potenciál snížit emise CO2 v roce 2030 o čtyři až sedm milionů tun. K tomu je ale podle nich třeba, aby byly současně finančně zatíženy emise metanu ze skládkování odpadů, například přes zvyšování skládkovacích poplatků nebo přímé zpoplatnění emisí, a zachován zákaz skládkování biologicky rozložitelných a recyklovatelných odpadů.

Zatížení spalování odpadů nesmí podle Hnutí DUHA zvýhodnit skládkování, které patří k nejhorším způsobům nakládání s odpady a má nejhorší dopady na klima.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version