Když byly plynovody 26. září 2022 odpáleny, objevilo se v médiích množství teorií a obvinění, které měly sabotáž vysvětlit. Případ následně vyšetřovalo Dánsko i Švédsko, které však vyšetřování ukončily bez trestního stíhání.
Jedinou vyšetřující zemí nakonec zůstalo Německo, které loni koncem srpna vydalo šest zatykačů na ukrajinské občany – údajné členy týmu, který podle vyšetřování odplul plachetnicí Andromeda do Baltského moře a plynovody odpálil, informovala loni v srpnu německá média.
Americký deník The Wall Street Journal nyní nabízí unikátní vhled do plánování a průběhu celé akce. List vychází z informací novináře a autora Bojana Pancevského, který s údajnými členy týmu i organizátory vedl sérii rozhovorů pro svou knihu o odpálení Nord Streamu. Ta je k dostání v těchto dnech.
Jednou z klíčových postav je údajně žena, která při sabotáži sehrála jedinečnou roli a jejíž příběh připomíná špionážní thriller. Pancevski na ní staví velkou část příběhu.
„Freya“, jejíž skutečné jméno německé úřady nezveřejnily, se narodila v Kyjevě v polovině 80. let. V mládí byla známou tváří tamního nočního života, příležitostně pracovala jako modelka a objevila se i na obálce erotického časopisu, píše americký deník.
Nebojácná „Freya“
Pro „Freyu“ bylo velkou vášní potápění a krátce po svých dvacátých narozeninách získala instruktorskou licenci. Postupně se vypracovala mezi zkušené technické potápěče se specializací na hlubinné ponory, které zvládá jen málokterý potápěč.
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2014 se zapojila do pomoci armádě i civilistům. S přáteli založila charitativní organizaci a podílela se také na zajišťování vybavení pro ukrajinské jednotky. Právě tehdy si jí měli všimnout organizátoři sabotáže proti Nord Streamu.
Freya přitom nebyla ideální kandidátkou – obavy prý panovaly už kvůli tomu, že by mohla narušit dynamiku v jinak zcela mužském týmu. Nakonec však zůstala. Jeden z organizátorů operace později Pancevskému řekl, že na ní nejvíce ocenil vlastnost, kterou nelze naučit – téměř úplnou absenci strachu, píše list.
Její význam se naplno projevil během samotné mise v Baltském moři. Tým se měl osmkrát vypravit z přístavu v německé Rujáně do Baltského moře a osmkrát sestoupit až k plynovodům a umístit na ně časované nálože. Ty měly při detonaci spustit řetězovou reakci. Každý ponor přitom znamenal mimořádné riziko.
Dramatická mise
Při jedné z výprav v polovině září 2022 – tedy krátce před plánovaným výbuchem – se prý počasí prudce zhoršilo a moře ovládla silná bouře. Vlny dosahovaly několika metrů a většina týmu chtěla akci přerušit. Potápění do 80metrové hloubky bylo za těchto podmínek extrémně nebezpečné.
V té chvíli téměř celý tým hlasoval pro návrat do přístavu na německé Rujáně a hrozilo, že kvůli časovému harmonogramu operace nastanou nečekané komplikace. Jediným členem týmu, který se odmítl vrátit, byla právě Freya, píše Pancevski.
Podle lidí obeznámených s operací navrhla, že se pod vodu vydá sama, což na jinak zcela mužský tým zapůsobilo natolik, že se k ní nakonec přidal. Během následujících několika dní skupina dokončila rozmístění všech náloží, které 26. září 2022 poškodily tři ze čtyř větví plynovodu a přinesly tak rychlý konec německo-ruské energetické spolupráce.
Freya podle Pancevského zůstává na Ukrajině. Civilní život opustila a vstoupila do struktur Ukrajinské bezpečnostní služby (SBU), kde působí jako instruktorka speciálních jednotek.
Nord Stream
Nord Stream byl tepnou z oceli a betonu vybudovanou na dně Baltského moře. První část plynovodu byla dohodnuta v roce 2005 a do provozu byla uvedena již o šest let později. Jeho nástupce Nord Stream 2 byl dokončen v roce 2021, nikdy však nebyl uveden do komerčního provozu.
Německo-ruské plynovody byly dlouhodobě kritizovány Spojenými státy i zeměmi střední a východní Evropy, které se obávaly posilování ruského vlivu. V době, kdy Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, ruský export zemního plynu pokrýval téměř polovinu dovozu do zemí Evropské unie.
