Rozkol v Knihovně Václava Havla nabírá na obrátkách. Rozhodla se ji opustit i zakladatelka a vdova po bývalém prezidentovi Dagmar Havlová. „Po dlouhém a bolestném zvažování a hledání dalších cest mně nezbývá než následovat Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. K dnešnímu dni tedy bohužel i já odstupuji od naší dohody,“ uvedla ve čtvrtek a zmínila tím zároveň, že knihovnu taktéž opustili dva hlavní sponzoři.
Odstoupila tak také většina členů dozorčí a správní rady. V současnosti tedy v dozorčí radě figuruje pouze místostarosta Prahy 5 David Dušek (STAN). Ředitel knihovny Tomáš Sedláček je momentálně na překážkách v práci a instituci se chystá opustit většina zaměstnanců.
Jak ale uvádí Dušek, knihovna podle něj nekončí. „V tuto chvíli je svolán krizový tým knihovny v čele s krizovým manažerem, máme nově jmenovaného člena dozorčí rady a budeme analyzovat, jak se ze situace dostat,“ uvedl po odchodu Havlové. Krizový tým podle něj tvoří i právní zástupce nadace Tomáš Kintr, externí PR poradce a ekonomický poradce. Krizovým manažerem knihovny je ekonom Marek Měrka.
Kdo by měl být nový člen dozorčí rady, ale Dušek zatím nechce prozradit. „Máme jméno, máme osobu, ale forma, jak ho dovolit do dozorčí rady, je složitá. Nechci předjímat a nechci na toho člověka vrhat mediální pozornost do doby, než ho v dozorčí radě budeme mít,“ uvedl pro Aktuálně.cz. V tuto chvíli je podle něj klíčové doplnit statutární orgány nadace. Člena dozorčí rady by měla nominovat Havlová. „Paní Havlová jedná se svými právními zástupci. A my jednáme s nimi,“ uvedl pak Dušek obecně ke komunikaci se zakladatelkou.
Mluví se taktéž o novém sponzorovi. Podle Duška finance poskytne významný severomoravský podnikatel. Ani jeho jméno ale Dušek zatím nechce prozradit. „Sponzorů máme více: fyzické osoby i firmy. Máme relativně velký zájem. Zároveň věřím, že Bakalovi a Komárkovi budou ctít dohodu a doplatí zbytek prostředků, které slíbili do konce tohoto fiskálního roku,” řekl Dušek pro Aktuálně.cz. Situace je tak složitá, ale nemusí ještě nutně znamenat konec instituce.
Je však otázkou, v jaké podobě bude knihovna fungovat. Klíčovou záležitostí je právě jméno Václava Havla a jeho odkaz. „Právo na jméno je takzvaným osobnostním právem, které se nedědí. Nicméně k jeho ochraně je po smrti nositele tohoto práva oprávněn pozůstalý manžel či manželka, případně děti,“ vysvětluje právník Aleš Rozehnal, a jak dodává, jedinou osobou, která se může domáhat ochrany práva na jméno, je tak pozůstalá manželka Dagmar Havlová. „Čili ona de facto může rozhodnout o tom, jestli se jméno může používat, nebo ne,“ říká Rozehnal.
To se pak vztahuje i na díla Václava Havla a teoreticky také na archiv, kterým knihovna disponuje. „Bude záviset na tom, kdo je vlastníkem. A bude záviset na tom, jaký bude osud nadace. Protože v extrémním případě je dokonce možné, že nadace bude zlikvidována a majetek přejde na stát,“ vysvětluje Rozehnal. Podle zákona by tak v případě, že by se Havlová s knihovnou rozešla definitivně, instituce mohla díky knihovní licenci díla bývalého prezidenta poskytovat například badatelům, ale nemohla například vydávat knihy s Havlovými texty.
Související
Pokud by navíc Havlová nedala souhlas, knihovna by nemohla používat některé odkazy na bývalého prezidenta. Právo na jméno se totiž vztahuje i na další věci pojící se s osobou.
„Máme několik judikátů – například TGM je jednoznačně asociované s Masarykem, takže tomu náleží stejná ochrana jako jménu,“ vysvětluje právník. „Mimochodem, i ve vztahu k Dagmar Havlové máme podobný judikát, kdy si někdo zaregistroval doménu www.dagmar.cz, na které byl pornografický obsah. Havlová se tomu bránila s tím, že nesouhlasí s užitím svého jména. A byla úspěšná. Soud řekl, že ‚Dagmar‘ v současném kontextu a uspořádání společnosti je asociované s Dagmar Havlovou,“ říká Rozehnal.
Právník dodává, že kromě například podoby, podobizny, slovních, písemných či hlasových projevů může jít i o poměrně specifické znaky, jako je například i styl chůze. „Byl to případ jednoho italského fotbalisty, který měl specifický styl chůze, který každý poznal. V jedné reklamě pak tento styl chůze využili. A on se soudil, že využili projevy jeho osobní povahy, aniž by k tomu dal souhlas. A byl úspěšný,“ popisuje.
Jak dříve uvedl Dušek, zakládací listina nadačního fondu obsahuje možnost, jak bude za několik měsíců možné doplnit členy správní rady, aby instituce mohla fungovat dál. Pokud by k tomu ale nedošlo, majetek knihovny může přejít pod stát. „Jde o obecné ustanovení u nadací. Jestliže nadace nemá žádného právního nástupce, což v tomto případě nemá, tak je subjektem bez vlastníka. Dalo by se říct, že nadace vlastní samu sebe. Musí se to proto nějakým způsobem vypořádat. A dělá se to tak, že majetek nadace přechází v určitých případech na stát. A je jedno, o jakou nadaci jde,“ vysvětluje Rozehnal.
To, že je ředitel na překážkách v práci a odchází většina zaměstnanců, pak z právního hlediska na fungování nadace vliv nemá. „Jiná věc je, že pokud odešli sponzoři, nebude mít peníze na fungování. A tehdy přichází na pořad dne likvidace, která může skončit různými formami – i fúzí s jinou nadací,“ dodává právník.
