Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání americké přítomnosti v Evropě

„Zintenzivňujeme naše úsilí, aby se NATO stalo tím, čím mělo být vždy – vyváženou aliancí, v níž Evropa převezme vedoucí odpovědnost za vlastní obranu. To je NATO 3.0,“ prohlásil šéf Pentagonu. Podle Hegsetha bylo NATO příliš dlouho „papírovým tygrem“. „Tomu je nyní konec,“ dodal.

Podle amerického ministra jsou patrné kroky správným směrem, ale existují i skutečné nedostatky, které „nemůžeme ignorovat“. „Přes všechnu naši otevřenost se zdá, že příliš mnoho hlavních měst našich spojenců stále něco nechápe,“ dodal. Kritizoval zejména to, že některé z největších ekonomik NATO a nejbohatších členských zemí, které podle něj rády hovoří o mezinárodním řádu založeném na pravidlech a o spolupráci středně velkých mocností, stále působí dojmem, že věří v pokračování éry černých pasažérů. Hegseth už od svého nástupu do funkce totiž kritizuje, že některé země NATO chtějí jen využívat výhod aliance, aniž by nesli odpovídající díl zodpovědnosti.

V komplexním přezkumu, na který se nyní Spojené státy zaměří, „některé země neuspějí a jiné s přehledem obstojí“, citovala z Hegsethova projevu agentura Reuters.

Světová média v uplynulých dnech informovala, že Spojené státy přehodnocují vojenskou přítomnost v Evropě. Už delší dobu se očekávalo, že ji Američané omezí s ohledem na požadavek prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští členové převzali větší roli při obraně kontinentu. Hegseth navíc nařídil snížení počtu amerických vojáků v Německu o 5000 během šesti až 12 měsíců; v současnosti má americký kontingent v Německu zhruba 35.000 příslušníků.

Americký ministr dnes rovněž opětovně kritizoval evropské spojence za to, že neposkytli americkým silám přístup k základnám v Evropě k zahájení útoků na Írán a označil to za ostudné. Také prezident Trump některým evropským spojencům v NATO vyčítal, že podle něj dostatečně nepodpořili Spojené státy ve válce s Íránem. Francie, Španělsko a Británie americké armádě například neumožnily bez omezení využívat základny na svém území k útokům na Írán.

Generální tajemník NATO Mark Rutte už dříve uvedl, že Trump v souvislosti s chováním Evropy vyjádřil zklamání, vůči Trumpově kritice se ale ohradil. Některé země podle něj sice zpočátku „trochu váhaly“ s poskytováním podpory Spojeným státům, pak ale požadavky Američanů plnily.

„Když nastal čas poskytnout logistickou a další podporu, kterou Spojené státy v Íránu potřebovaly, někteří spojenci byli, mírně řečeno, poněkud pomalí,“ uvedl Rutte v dubnu při projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu. „Je ale fér říct, že byli také trochu překvapeni. Aby si prezident Trump zachoval moment překvapení pro první údery, rozhodl se spojence předem neinformovat,“ dodal šéf NATO.

Hegseth: USA budou spojence veřejně upozorňovat na neplnění závazků v NATO

Severoatlantická aliance se musí vrátit ke svým kořenům jako tvrdá vojenská aliance a Spojené státy budou otevřeně upozorňovat na země, které stále neplní své závazky, řekl dnes v sídle NATO americký ministr obrany Pete Hegseth. Generální tajemník aliance Mark Rutte už ve středu na tiskové konferenci uvedl, že celkově obranné výdaje spojenců rekordně narostly, zároveň ale potvrdil, že Česko, Albánie a Slovinsko loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). 

„NATO 3.0 znamená uznání reality po skončení studené války: Aliance se musí vrátit ke své podstatě jako jednoznačně vojenské aliance disponující skutečnými vojenskými schopnostmi, schopné odstrašovat protivníky zde v Evropě a převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu evropského kontinentu,“ uvedl Hegseth. Ocenil, že v tomto směru hrají spojenci vedoucí roli a že řada zemí své úsilí zvyšuje.

„Na summitu v Haagu bylo přijato mnoho závazků a řada států je už plní. Některé ale musejí udělat víc. A my o tom budeme mluvit otevřeně, jak v soukromí, tak veřejně. Myslím, že je důležité, aby si přátelé dokázali říkat pravdu a navzájem se motivovali k většímu úsilí,“ dodal americký ministr obrany.

Premiér Andrej Babiš v nedávném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) řekl, že Česko nejspíš letos nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta HDP. Má ale podle něj výhodu v tom, že je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry.

„Jsem trumpista. Setkal jsem se s ním pětkrát a ostatní mě kritizovali, ale měli bychom mít výhodu,“ řekl Babiš v rozhovoru s FT. Zároveň dodal, že závazek, na kterém se NATO shodlo v roce 2014, se bude Česko snažit splnit, ale že vláda se potýká s rozpočtovým schodkem způsobeným nadměrnými výdaji předchozí vlády Petra Fialy. Praha je podle Babiše rovněž odhodlaná splnit nový cíl NATO dávat na obranu 3,5 procenta HDP do roku 2035. Na něm se shodli lídři s Trumpem loni na summitu v Haagu.

Rutte řekl, že omezení příspěvku USA do sil NATO platí okamžitě

Omezení příspěvku Spojených států do krizových sil NATO vstoupilo v platnost okamžitě, řekl před dnešním jednáním Rutte. Dodal, že ostatní spojenci již zvyšují své příspěvky, aby zaplnili mezery vzniklé po americkém kroku. Rutte zdůraznil, že aliance o amerických plánech věděla dlouho předem. To potvrdil i německý ministr obrany Boris Pistorius, který zároveň uvedl, že proces stažení části amerických sil z Evropy musí být koordinovaný. Bylo by podle něj nebezpečné, kdyby byl příliš rychlý.

Světová média v uplynulých dnech informovala, že Spojené státy přehodnocují vojenskou přítomnost v Evropě. Již delší dobu se očekávalo, že ji Američané omezí s ohledem na požadavek prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští členové převzali větší roli při obraně kontinentu. Navíc americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil snížení počtu amerických vojáků v Německu o 5000 během šesti až 12 měsíců; v současnosti má americký kontingent v Německu zhruba 35.000 příslušníků.

„Spojené státy uvedly, a věděli jsme, že to přijde, že musí současně působit v několika strategických oblastech a nemohou své zdroje rozptylovat příliš široce. Proto již dříve oznámily, že budou muset svůj příspěvek do modelu sil NATO poněkud snížit,“ řekl dnes Rutte novinářům.

„Co by se stal, pokud by vypukl konflikt? Představme si, že by nastala situace podle článku 5. V takovém případě by všichni spojenci, včetně Spojených států, nasadili maximum svých možností, aby bylo možné vést obranu a případně válku,“ dodal Rutte. Článek 5 Severoatlantické smlouvy je základní ustanovení NATO o kolektivní obraně. Říká, že ozbrojený útok proti jednomu nebo více členům aliance je považován za útok proti všem členům.

I podle německého ministra obrany je už dlouhé roky jasné, že Spojené státy budou chtít část svých vojenských kapacit přesunout z Evropy jinam. „Dosud nebylo rozhodnuto, které konkrétní úkoly by v takovém případě převzali ostatní spojenci. Jasné ale je, že musíme tento proces koordinovat a sladit tak, aby v Evropě nevznikly nebezpečné mezery v konvenčních vojenských schopnostech,“ řekl Pistorius.

Klíčová je podle něj synchronizace. Pistorius zdůraznil, že na to upozornil již před rokem při setkání v NATO, kde byl právě i americký ministr Hegseth. „Můžeme převzít a nahradit řadu (obranných) schopností, ale ne všechny okamžitě. Platí to například pro systémy GPS a další vysoce specializované kapacity,“ řekl Pistorius.

V NATO by podle něj měla vzniknout určitá cestovní mapa říkající, jaké obranné schopnosti musí aliance mít a které státy za ně ponesou odpovědnost. „Musí to probíhat koordinovaně. Bylo by obtížné a z hlediska bezpečnosti evropského prostoru NATO i nebezpečné, kdyby byly některé schopnosti staženy příliš rychle, aniž by bylo jasné, čím budou nahrazeny,“ dodal německý ministr. Některé obranné schopnosti je podle něj možné nahradit poměrně rychle. Pro jiné, například schopnost takzvaných hlubokých úderů, či přesných úderů na velké vzdálenosti, potřebuje Evropa buď přechodné řešení, nebo více času, než budou americké kapacity staženy.

Dnešní jednání ministrů obrany NATO bude podle Rutteho řešit zejména plnění cílů. Severoatlantická země plní své závazky v oblasti obranných výdajů, rozvoje obranného průmyslu i podpory Ukrajiny, uvedl Rutte. Kapacitu výroby obranného průmyslu je ale potřeba ještě zvýšit, jak v Evropě, tak v USA, dodal. Odpolední schůzky o Ukrajině se podle něj zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}