Co bude úlohou Aleše Svobody na mezinárodní vesmírné stanici?
Jednou z věcí, o níž se vede debata, jsou experimenty, které tam bude Svoboda vykonávat. Jsou často světově unikátní – například testování funkčnosti nanorobotů na oběžné dráze ve stavu beztíže. To ještě nikdo na světě nezkoumal. Navíc se bude český astronaut zaměřovat i na výzkum rakoviny.
Mimo experimentů ale bude obrovským přínosem i know-how, které Česko kosmickým letem získá. Pokud vědecké týmy nemají bezprostřední kontakt s praxí – zvlášť v tak izolovaném a extrémním prostředí, jako je mezinárodní vesmírná stanice –, tak je výzkum těžký. Aleš Svoboda bude mít roli pilota. Bude mít stovky hodin výcviku navíc. V Evropě jsou historicky pouze dva piloti kosmické lodi Dragon.
Třetím bodem je obrovská osvěta, popularizace a edukace v rámci přírodních a technických věd. Spousta lidí považuje vesmír za nejvyšší možnou laťku technického pokroku a pozici astronauta jako jednu z nejvyšších příček, jakých lze v životě dosáhnout. A pokud mladé generaci můžeme ukázat, že to jde i od nás z Česka, tak ten efekt může být obrovský.
Aleš Svoboda je pilotem Gripenu. Jak ho tato kvalifikace připravila na jeho úlohu při cestě do vesmíru?
Už jeho kvalifikace armádního pilota je obrovským předpokladem pro to být pilotem kosmické lodi. Nepředstavujme si to ale tak, že se kosmická loď řídí joystickem a létá mezi asteroidy. Takhle to opravdu nevypadá. Je to extrémně moderní loď se spoustou dotykových displejů. Její řízení je o zachování klidu a trpělivosti. Z pozice pilota je tak právě armádní disciplína zásadní. Důležitý je i dril a schopnost se adaptovat na nové situace.
Jak konkrétně pilotování vesmírné lodi vypadá?
Někdo si může říct, že toho v uvozovkách moc není. Je to totiž hlavně o vyčkávání. Kosmická loď Dragon je totálně automatizovaná. Když to řeknu jednoduše – pokud všechno půjde podle plánu, tak ani pilot, ani velitel do letu v podstatě nebudou muset zasahovat. Ale když nastane kritická situace, která se může přihodit kdykoliv, tak přichází jeho hlavní úkol – udržet všechny naživu a vrátit se v pořádku domů. Účelem obrovského výcviku astronautů je, aby byli schopni přežít a vykonávat úkony, o kterých ani neví, že přijdou. Musí znát každý systém kosmické lodě, protože se musí připravit na situaci, kdy jim půjde o život.
Jak často se podobně kritické situace při vesmírných letech vyskytují?
Neděje se to extrémně často, ale děje se to. Například nedávno se k mezinárodní vesmírné stanici připojovala loď Sojuz a přestal fungovat dokovací radar. Astronauti tak museli převzít ruční řízení.
Jak poté, co se kosmonauti dostanou na vesmírnou stanici, probíhá běžný den? Existuje vůbec typický den?
Existuje. Jakožto projektové týmy, které mají na starosti experimenty, které se nahoře vykonávají, jsme s ním dost seznámeni. Velkou výhodou je, že Aleš Svoboda nahoře nebude na dlouhodobé expedici, tudíž nebude muset dělat spoustu úkonů, které by braly čas na úkor jiných aktivit. Nemusíte například stanici čistit, což se běžně dělá každou sobotu. Nemusí cvičit, protože tam bude kratší dobu a tělo tolik netrpí. Běžně musí astronauti cvičit každý den dvě hodiny.
Experimenty, které budou astronauti vykonávat, nejlépe zná projektový tým a Aleš Svoboda bude jejich rukama a očima.
Jak vy sám vnímáte skutečnost, že do vesmíru poletí druhý Čech?
Vnímám to jako pracovní a životní sen, který se pomalu stává skutečností. Samozřejmě největší splněný sen to bude pro Aleše Svobodu. Ale pro všechny, kdo jsou v projektu namočeni, to bude profesně obrovské zadostiučinění.
Mimochodem, kolik si s sebou astronaut může vzít osobních věcí?
Je to dost omezené – co se týče objemu, hmotnosti i bezpečnosti látek. Třeba materiály biologického charakteru jsou obrovské téma, protože jakákoliv plíseň zanesená nahoru je absolutně nepřijatelná. I když si s sebou bude brát osobní věci, tak ten balíček je omezený. Budou to menší artefakty a věříme, že se s tím popereme, aby význam těch věcí byl dostatečně ikonický.
Máte představu, o jaké věci půjde?
Není tajemstvím, že to bude třeba hokejový puk, jelikož je Česko dost spojené s hokejem. Chceme tím zaujmout i ty, kdo vědu a techniku tolik nesledují, ale mají rádi tento sport.
