Navzdory masivní početní převaze ruských vojsk, která v současnosti čítají na okupovaných územích přibližně 722 tisíc mužů, zůstává frontová linie stabilní. Ruské územní zisky jsou v posledních měsících naprosto minimální – v květnu šlo o pouhých 14 a v červnu o 80 čtverečních kilometrů, zatímco Ukrajina v dubnu a květnu získala zpět zhruba 400 čtverečních kilometrů území.
Mnohem citelnější údery však Rusko utrpělo v zázemí. Pravidelné útoky ukrajinských dronů na rafinerie vyvolaly v zemi palivovou krizi, kdy na trhu chybí přibližně desetina benzinu.
„Situace je pro Rusko natolik složitá, že prostě mlčet o nedostatku benzinu nejde,“ uvádí Fjodorov. S tím, že pokusy o dovoz paliva z Indie či Kazachstánu jsou s ohledem na ruskou spotřebu 110 tisíc tun denně pouhou kapkou v moři.
„Ostrov“ Krym a logistická noční můra
Zatímco Putin dříve vnímal Krym jako klenot své éry, dnes se okupovaný poloostrov mění v obrovskou zátěž. Ukrajinská strategie „proměny poloostrova v ostrov“ nese své ovoce skrze likvidaci logistických uzlů, jako jsou Čongarské mosty a trajektová doprava v Kerčském průlivu. Jelikož se po Kerčském mostě nesmí přepravovat palivo a trajekty jsou po ukrajinských útocích vyřazeny z provozu, Krym čelí akutnímu nedostatku benzinu, nafty, vody i potravin.
„V Rusku chybí to nejpodstatnější — prostředky protivzdušné obrany,“ vysvětluje analytik kritickou situaci na poloostrově. Systémy S-300 a S-400 jsou totiž vázány buď přímo na frontě, nebo chrání Moskvu, což ponechává Krym zranitelným. Přestože Ukrajina momentálně nemá kapacity pro námořní či pozemní osvobození poloostrova, Rusko jej podle Fjodorova nebude schopno dlouhodobě ubránit ani zásobovat.
Rusko nadále pokračuje v masivních útocích na ukrajinská města, jako je Kyjev, Charkov či Dnipro. Podle Fjodorova však tyto údery, které často zasahují obytné domy a civilní cíle, nemají téměř žádný vojenský efekt. „Rusové se k těmto krokům uchylují záměrně proto, aby terorem ochromili vůli ukrajinského obyvatelstva,“ podotýká analytik s tím, že ukrajinská zbrojní výroba je decentralizovaná nebo probíhá v bezpečí evropských zemí.
S blížícím se podzimem se v Rusku opět skloňuje téma nové vlny mobilizace. Fjodorov však varuje, že pro Kreml jde o extrémně riskantní krok. Nejde jen o nepopularitu opatření před zářijovými volbami, ale o fatální nedostatek důstojnických kádrů. Pro odvod 300 tisíc nových rekrutů by Rusko potřebovalo zhruba 30 tisíc polních důstojníků, kteří však na trhu nejsou – buď už bojují, nebo padli.
„Nemůžete vzít učitele z vojenské akademie a poslat ho velet rotě do první linie. Nezvádl by to. Je to intelektuál, člověk s akademickým vzděláním, který sice důstojníky školí, ale sám v poli velet nedokáže. Je to standardní situace: kdo něco neumí v praxi, ten to učí. Tak to zkrátka bývá,“ zopakoval Fjodorov známý vtip.
„Absence velitelů v kombinaci se zbraněmi v rukou naštvaných mužů představuje pro Rusko extrémně nebezpečnou situaci,“ varuje Fjodorov před možným sociálním výbuchem v kasárnách. Rozhodující dilema mezi vyjednáváním a rizikovou mobilizací bude muset Kreml vyřešit pravděpodobně v polovině listopadu, dodal odborník.
Proč Rusko podle Fjodorova prohrává? Chystá se nový útok na Kyjev přes Černihivskou oblast? Co o pohybech ruských vojsk v Brjanské oblasti odhalily satelitní snímky z oběžné dráhy?
Na tyto a další otázky odpovídá ruský vojenský expert Jurij Fjodorov v pořadu Spotlight, který si můžete pustit ve videu u článku nebo v oblíbených podcastových aplikacích.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
Začátek–04:14 Hodnocení celkového stavu války, nedosažitelnost původních Putinových cílů a aktuální stabilita na frontové linii.
04:14–09:59 Dopady ukrajinských útoků na rafinerie, propukající palivová krize v Rusku a neúspěšné pokusy o dovoz benzinu z Indie a Kazachstánu.
09:59–19:12 Logistické odříznutí Krymu přes poškozené mosty a ochromené trajekty, které z poloostrova dělá pro Moskvu neudržitelné břemeno.
19:12–25:10 Ruské raketové údery na ukrajinská města jako nástroj teroru civilistů a decentralizace ukrajinské zbrojní výroby do Evropy.
25:10–Konec Rizika spuštění nové vlny mobilizace po zářijových volbách a hrozba sociálního výbuchu kvůli kritickému nedostatku armádních důstojníků.
