Ti nedávno zaměřili vlnu kontrol na podnikatele vydělávající přes platformu OnlyFans. Podle mluvčího finanční správy Patrika Madleho úřady prověřily na tři desítky případů a doměřily influencerům daně za více než 5,7 milionu korun. Kontroly přitom podle dostupných informací odhalily poměrně typický problém – někteří tvůrci nepřiznali všechny příjmy, které prostřednictvím platformy získali.
Případy kolem OnlyFans zároveň ukazují, že influencer marketing a tvorba obsahu na internetu už nejsou jen vedlejším přivýdělkem několika jednotlivců. Pro řadu lidí jde o stabilní zdroj příjmů, který může generovat desetitisíce korun měsíčně a v některých případech i mnohonásobně víc.
Influencer jako podnikatel
Česká legislativa samotný pojem „influencer“ nezná. Z hlediska daňového práva se posuzuje samotná činnost – tedy zda člověk soustavně vytváří obsah a dostává za něj odměnu. Pokud ano, jde zpravidla o samostatnou výdělečnou činnost.
V praxi to znamená, že influencer funguje podobně jako jiný podnikatel nebo živnostník. Může podnikat na živnostenský list a vystavovat faktury za marketingové služby, propagaci nebo tvorbu obsahu. A jako běžní podnikatelé, také influenceři podávají daňové přiznání, odvádějí peníze na sociální a zdravotní pojištění, případně se registrují k placení daně z přidané hodnoty.
Právníci upozorňují, že mnoho tvůrců tyto povinnosti v začátcích podceňuje. Influencer marketing totiž často začíná jako vedlejší aktivita. Ve chvíli, kdy příjmy začnou být pravidelné a systematické, už ale z pohledu zákona nejde o příležitostný příjem, nýbrž o podnikání.
Finanční správa v březnu vydala tiskovou zprávu, v níž upozorňuje na nejčastější prohřešky tvůrců internetového obsahu, ať už vědomé, či nevědomé. Zatajování nebo nepřiznávání části příjmů označuje jako ten nejčastější. Tvůrci obsahu totiž často vydělávají z více různých zdrojů a někdy předpokládají, že některé z nich do přiznání uvádět nemusí.
Typickými příjmy influencerů jsou například monetizační programy sociálních sítí, reklamní spolupráce se značkami, provize z affiliate marketingu nebo příjmy z placeného obsahu na platformách typu OnlyFans. Podle finanční správy je přitom zcela zásadní, že do daňového přiznání musí být zahrnuty všechny příjmy bez ohledu na to, zda pocházejí z Česka, nebo ze zahraničí.
Další častou chybou je nesprávné posouzení barterových spoluprací. V influencer marketingu je běžné, že firma poskytne produkt nebo službu zdarma výměnou za propagaci na sociálních sítích. Z daňového hlediska se však stále jedná o příjem, který se musí ocenit v penězích a zahrnout do daňového přiznání, a nikoliv o dar, jak se mnozí influenceři mylně domnívají.
Pozor na DPH
Základní princip zdanění influencerů se nijak neliší od zdanění jiných podnikatelů. Český daňový systém pracuje se dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob. Většina příjmů se zdaňuje sazbou 15 procent. Vyšší sazba 23 procent se uplatňuje pouze na část základu daně, která překročí stanovený limit. Pro příjmy roku 2025 činí tato hranice 1 676 052 korun ročně. Pokud tedy influencer vydělá například dva miliony korun, vyšší sazba se použije pouze na část příjmu nad touto hranicí.
Podle finanční správy se právě kolem tohoto pravidla objevuje u tvůrců obsahu časté nedorozumění. Někteří poplatníci se domnívají, že po překročení limitu se vyšší sazba vztahuje na celý jejich příjem, což není pravda.
Další problematickou oblastí je daň z přidané hodnoty (DPH). I pro tvůrce webového obsahu totiž platí, že pokud překročí limit dvou milionů korun za 12 po sobě jdoucích měsíců, musí podat přihlášku k registraci DPH, a to do deseti dnů. Opomenutí této povinnosti podle finanční správy často vyplývá právě z opomenutí části příjmů, například zmiňovaných produktů poskytnutých jako kompenzace za propagaci.
Zároveň mohou influenceři řešit DPH i v případě spolupráce se zahraničními platformami. Pokud například přijímají služby od zahraničních společností, může jim vzniknout povinnost stát se takzvanou identifikovanou osobou k DPH. V takovém případě sice nejsou plátci DPH v plném rozsahu, ale musí přiznávat a odvádět daň z přijatých služeb ze zahraničí. Typicky se to týká reklamních služeb od společností jako Google, Meta nebo TikTok.
