Smrt teprve 11letého Alírezy Džafarího v Teheránu upozorňuje na širší problém využívání nezletilých v íránských bezpečnostních složkách. Jak uvedla stanice BBC, chlapec byl zabit 11. března při útoku, který íránská média přisuzují izraelskému dronu, když pomáhal svému otci na kontrolním stanovišti milice Basídž.
Otec vzal chlapce na místo údajně kvůli nedostatku personálu a sám Alíreza podle svědectví své matky mluvil o tom, že je připraven stát se „mučedníkem“, tedy člověkem, který obětuje život za víru či vlast, a je proto považován za hrdinu.
Situace v regionu se v posledních dnech znovu výrazně vyostřuje a Írán je kvůli chybějícím kvalifikovaným vojákům nucen sahat i po alternativních řešeních, včetně zapojování dětí.
Spojené státy a Izrael nadále podnikají rozsáhlé údery na strategická místa, včetně pozic milice Basídž a Revolučních gard. Tyto útoky si podle lidskoprávních organizací vyžádaly už stovky civilních obětí, mezi nimi i děti „ve službě“. Jednou z nich byl právě i jedenáctiletý chlapec, který se při plnění úkolů na kontrolním stanovišti ocitl ve špatný čas na špatném místě.
Je ti 12? Pojď bránit vlast!
Případ 11letého Alírezy ale není zdaleka ojedinělý. O náborovém programu pro děti informovala řada íránských médií a koncem března jej oficiálně oznámil rovněž představitel Íránských revolučních gard (IRGC), které Spojené státy označují za teroristickou organizaci, píše rádio Svobodná Evropa.
Za tímto vývojem stojí širší a bezesporu také radikální mobilizační kampaň. Program nazvaný „Obránci vlasti pro Írán“ umožňuje zapojení dobrovolníků již od 12 let. Tito mladí lidé mohou být nasazeni na kontrolních stanovištích, v hlídkách nebo v logistické podpoře. Podle dostupných informací probíhá nábor například v mešitách spojených s již zmíněnou milicí Basídž, což je je polovojenská organizace založená Ajatolláhem Chomejním v době íránsko-irácké války.
Obyvatelé Teheránu pro BBC potvrzují, že nejen v íránském hlavním městě vídají děti, někdy i ozbrojené, jak kontrolují auta nebo slouží na hlídkách. Jeden z nich uvedl například, že viděl chlapce s kalašnikovem, který zastavoval vozidla, jiní mluví o mladých lidech, kteří jsou podle vzhledu zjevně hluboko pod hranicí dospělosti. Řadu případů zaznamenala také Amnesty International.
„Viděl jsem několik dětí, jak stojí před mešitami, přímo před samotnými jednotkami Basídž. Neustále mi běží hlavou, že jejich mozek není tak vyvinutý jako u dospělých a že by mohly náhodně vystřelit. Mám z nich strach a zároveň je mi jich líto,“ popsal například jeden ze svědků.
Válečný zločin
Organizace Human Rights Watch tuto praxi označuje za závažné porušení práv dětí a upozorňuje, že nábor dětí mladších 15 let představuje podle mezinárodního práva válečný zločin. Íránské úřady vědomě vystavují nezletilé riziku smrti či zranění v situaci, kdy se snaží doplnit nedostatek kvalifikovaných lidí.
Analytici navíc upozorňují, že rostoucí zapojení dětí může odrážet hlubší problémy íránského režimu, včetně neschopnosti mobilizovat dostatek dospělých.
Nejmladší hrdinové irácko-íránské války
Využívání dětí ve válečných rolích má v Íránu zároveň jasný historický precedens. Během irácko-íránské války, která se odehrála v letech 1980 až 1988, režim mobilizoval velké množství nezletilých právě prostřednictvím milice Basídž, která fungovala pod Islámskými revolučními gardami.
Podle údajů organizace Human Rights Watch byly do konfliktu zapojeny statisíce dětí, z nichž desítky tisíc zahynuly. Některé byly nasazeny již ve velmi nízkém věku, často kolem 12 let, a nábor probíhal prostřednictvím škol, mešit i státní propagandy.
Tyto děti byly navíc nasazovány i v extrémně nebezpečných podmínkách. Dobové zdroje popisují případy, kdy byly využívány k odminování minových polí nebo se účastnily tzv. „útoků lidských vln“. Režim zároveň pracoval s ideologií mučednictví, kdy byly mladým rekrutům symbolicky předávány takzvané „klíče od Ráje“, které měly posilovat představu, že smrt v boji znamená zajištěný vstup do nebe.
Současné využívání nezletilých se sice liší tím, že jde častěji spíše o podpůrné nebo bezpečnostní role, nikoliv přímý boj, základní princip však zůstává hrůzostrašně podobný. V době krize režim znovu sahá po mobilizaci dětí, kterou legitimizuje ideologií a prezentuje jako službu vlasti.
