S rostoucím napětím ve světě a četnými provokacemi Ruska budí stále více obavy striktně neutrální Irsko jako zranitelné místo v evropské obraně. Irská vláda nyní slibuje modernizaci námořnictva a nábor tisíců vojáků. S ochranou nebe Dublinu tajně pomáhá Velká Británie a vojenské dodávky za stamiliony eur zemi zajistí Francie. Irsko, které nyní předsedá Radě EU, se tak přes slíbené vyšší investice do obrany dál spoléhá na své partnery.
Irsko patří spolu s Rakouskem a Maltou mezi tři poslední neutrální státy v Evropské unii. Irská vojenská neutralita, která tvoří základní kámen zahraniční politiky, má dlouhou a složitou historii, která zahrnuje stovky let britské okupace ostrova, následnou válku za nezávislost a válku občanskou.
Původním účelem po získání nezávislosti v roce 1922 bylo chránit nový stát před velkými globálními konflikty a prosazovat nezávislost na Velké Británii. Země zůstala neutrální i během druhé světové války a v současnosti je chráněna právně závaznými zárukami v protokolu připojeném k unijní Lisabonské smlouvě.
Irsko se nicméně dlouhodobě zapojuje do mírových misí – včetně mise OSN v Libanonu, známé jako UNIFIL, kde působí stovky vojáků. Irové pomáhají také na Ukrajině, v Kosovu či Somálsku. Stát je také členem koalice ochotných, kterou Londýn a Paříž vytvořily s cílem zajistit potenciální mírovou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, která by ukončila několik let trvající otevřenou ruskou vojenskou agresi vůči sousední zemi.
Incident s ruskou flotilou
Irská neutralita se ocitla pod tlakem v roce 2022 s vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. V lednu před plnohodnotnou invazí oznámila ruská flotila manévry v irské výhradní ekonomické zóně. „Velká ruská eskadra dorazila do irských vod na jihozápadním pobřeží a prohlásila, že se chystá provést námořní cvičení. Bylo to nad podmořskou infrastrukturou,“ vzpomínal námořní důstojník Caoimhin Mac Unfraidh.
„Na vojenské úrovni jsme to chápali jako signál od Rusů, nejen Irsku, ale i Evropě, že ‚pokud budete zasahovat do naší operace na Ukrajině, můžeme vám ublížit ze západu‘,“ řekl francouzskému serveru Le Monde.
Irské námořnictvo mělo v té době pouze jedno operační plavidlo, které vyslalo do blízkosti ruských lodí. Byli to však irští rybáři, kteří se poté, co vypluli vstříc ruské flotile, přihlásili k odpovědnosti za deeskalaci situace. „Pro námořnictvo to byla ponižující událost,“ konstatoval Mac Unfraidh. Tlak ze strany evropských zemí na Dublin od té doby stále sílí.
Jiné země, jako například Rakousko a Finsko, které nakonec vstoupilo před třemi lety do NATO, se v průběhu let vyzbrojovaly a disponují dobře vybavenou a vycvičenou armádou, podotýká Le Monde. „Lidé si zde (v Irsku) příliš často pletou neutralitu s pacifismem,“ míní specialista na obranu Niall O’Connor z irského zpravodajského webu The Journal.
Specialista na konflikty Edward Burke z University College Dublin poukázal na limity neutrality irského typu. „Jsme zvyklí říkat, že jsme vojensky neutrální, ale ne politicky, jinými slovy, že odmítáme vojenské aliance, ale podporujeme mezinárodní právo a instituce EU,“ vysvětlil akademik. „Je ale obtížné to rozlišovat – například souhlasit s úhradou paliva pro ukrajinská obrněná vozidla a zároveň odmítnout dotovat jejich munici,“ sdělil Le Monde Burke.
Irské vlády tradici vojenské neutrality po dekády využívaly k ospravedlnění nízkých výdajů na obranu, které se pohybují kolem dvou desetin procenta hrubého domácího produktu (HDP). Pro srovnání – v rámci NATO je aktuálně hranice stanovena na dvě procenta.
Obavy o podmořské kabely
Země není členem Aliance, ale vstoupila do Evropské unie a podle bezpečnostních expertů má mimořádný význam jako globální datové centrum a evropské sídlo mnoha nadnárodních technologických gigantů, včetně společností Apple, Google a Meta. V zemi je nyní uložena třetina všech evropských internetových dat.
„Irské vody jsou plné námořních tras, plynovodů a transatlantických internetových kabelů, které pomohly přilákat americké technologické firmy, aby si v Irsku vybudovaly své evropské centrály. Téměř 75 procent transatlantických podmořských kabelů prochází irskou výlučnou ekonomickou zónou nebo v její těsné blízkosti. Tento prostor o šíři 200 námořních mil, v němž má Irsko svrchovaná práva na přírodní zdroje, je sedmkrát větší než jeho pevnina. Nad ještě širší oblastí má pak země sice omezenější, ale stále platnou jurisdikci,“ upozorňuje v analýze britský The Guardian.
K žádnému podmořskému incidentu údajně zatím nedošlo, po narušení kabelů v Baltském moři ale panují obavy z tohoto scénáře i v Dublinu. V době, kdy pokračuje rusko-ukrajinská válka a Spojené státy ustupují od dlouhodobých aliancí v Evropě, odborníci varují, že tento malý ostrovní stát s pouhými 7500 vojáky z povolání by mohl být slabým článkem evropské obrany, píše americký list The New York Times (NYT).
Geopolitické hrozby si už uvědomuje i samotný Dublin. „V Irsku sílí uznání faktu, že zeměpisná poloha ani neutrální status nám ochranu nezajistí,“ řekl serveru Euractiv Cian FitzGerald, vedoucí výzkumný pracovník dublinského Institutu pro mezinárodní a evropské záležitosti (IIEA).
Vládní obrat a nová námořní strategie
Současná irská vládní koalice středových stran Fianna Fáil a Fine Gael v čele s premiérem Micheálem Martinem v posledním roce zahájila kroky k modernizaci armády a posílení obrany ostrova. Irská ministryně zahraničí, obchodu a obrany Helen McEnteeová NYT řekla, že kabinet urychleně pracuje na „odstranění mezery“ způsobené nedostatečnými investicemi v této oblasti.
„Musíme mít jasno v tom, co jako země musíme udělat – a to je mít silnější obranu a bezpečnost, do kterých musíme více investovat. A přesně to děláme. Změna se děje tak rychle, jak je to jen možné,“ prohlásila McEnteeová a doplnila, že hybridní hrozby z Ruska jasně ukázaly jednu věc: „Irsko vůči tomu není imunní.“
Dublin už zvýšil svůj celkový plánovaný obranný rozpočet na období let 2026 až 2030 na 1,7 miliardy eur (41,13 miliardy korun) ročně, což představuje nárůst o 55 procent oproti minulému období. V únoru zároveň vláda představila svou vůbec první strategii námořní bezpečnosti, která stanoví pětiletý plán na ochranu irských zájmů na moři a posílení obrany.
Cílem této průlomové strategie je ukončit takzvanou irskou „mořskou slepotu“ – pocit, že bezpečnost se týká výhradně souše. Oficiálně má zajistit, aby země mohla bránit svou námořní doménu – včetně kritické podmořské infrastruktury.
Plán se opírá o užší spolupráci se dvěma hlavními partnery a sousedy Irska, Spojeným královstvím a Francií. Ministryně obrany tehdy nevyloučila možnost, že by v případě potřeby mohly v irských vodách operovat britské a francouzské hlídky. Strategie rovněž předpokládá užší vazby se Společnými expedičními silami, tedy severoevropskou koalicí vedenou Londýnem.
Francouzský „vojenský protektorát“
Hlavním partnerem Dublinu v oblasti obrany se stala Paříž. Oba státy se letos dohodly na výrazném posílení bezpečnostní spolupráce, včetně sdílení utajovaných zpravodajských informací a společném vojenském výcviku.
McEnteeová v únoru oznámila, že Dublin uzavře s Paříží mezivládní dohodu o pořízení vozidel Scorpion. Zdroje uvedly, že hodnota dohody bude až 600 milionů eur (14,5 miliardy korun). Půjde o stovky moderních bojových vozidel, která jsou schopna pomocí umělé inteligence automaticky identifikovat cíle a zaměřovat se na zjištěné hrozby.
Podle odborníků lze tyto systémy také nakonfigurovat tak, aby automaticky pálily na cíl bez lidského zásahu, ale dosud je žádná armáda tímto způsobem nepoužila.
Už loni v prosinci bylo s Paříží dosaženo dohody o radarových systémech v ceně přibližně 500 milionů eur s dodáním do roku 2028, a to na základě objednávky sonarů Thales pro námořní síly z června loňského roku, připomíná Le Monde.
„Irsko téměř výhradně outsourcovalo své vojenské zadávání veřejných zakázek, včetně právní, administrativní a logistické kontroly, Francii,“ upozornil politický analytik Eoin Drea z Centra Wilfrieda Martense pro evropská studia. „Paříž bude kontrolovat dodavatelské řetězce potřebné pro dlouhodobé používání tohoto (vojenského) vybavení a zároveň bude velet výcviku příslušných irských vojáků,“ napsal expert v příspěvku pro magazín Foreign Policy.
Francouzská vláda tak rozhodne, který radarový systém Irsku nejlépe vyhovuje a který francouzský dodavatel by měl zakázku získat, poznamenal Drea, podle něhož se z Irska stává jakýsi francouzský „vojenský protektorát“. „Protektorát je stát, který si uchovává formální suverenitu, ale správu své bezpečnosti přenechává mocnějšímu ochránci. Irsko nyní dospělo do slepé uličky bezplatného využívání cizí obrany a rozhodlo se proměnit ve francouzský protektorát,“ soudí Drea.
Irsko dlouho věnovalo jen malou pozornost okolním mořím, podle expertů přitom hrozby zejména v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem sílí. V roce 2024 irské námořnictvo vyprovázelo z vod u západního pobřeží plavidlo Jantar, které západní bezpečnostní služby označují za ruskou špionážní loď používanou ke shromažďování zpravodajských informací a k mapování kritické podvodní infrastruktury.
Plavidlo se pohybovalo nad plynovodem spojujícím Irsko se Spojeným královstvím. Opět se objevilo loni, kdy plulo pro změnu v oblasti, kde na dně v irských vodách leží klíčové datové a energetické kabely, píše portál NYT.
Letos na jaře se desítky plavidel ruské stínové flotily pohybovaly kolem západního pobřeží Irska poté, co Londýn oznámil novou politiku, která umožňuje britskému námořnictvu vstupovat na palubu ruských lodí zatížených sankcemi, které proplouvají vodami Spojeného království.
Možnosti irského námořnictva přitom byly v posledních letech velmi omezené, jelikož disponuje pouze osmi hlídkovými loděmi a nedostatkem personálu. Postrádalo také podmořské sonary, protidronové systémy a širší protivzdušnou obranu.
Ochrana během předsednictví
Unijní předsednictví s sebou teď nese bezpečnostní rizika. Dánsko loni během toho svého opakovaně hlásilo narušení vzdušného prostoru bezpilotními stroji.
Dublin se nyní snaží ukázat svým unijním partnerům, že doby, kdy v oblasti obrany zaspal, jsou pryč, a že země situaci zvládne. Vláda urychlila některé obranné plány včetně vojenského radarového programu a narychlo zajistila technologie proti dronům. Irsko také plánuje do roku 2028 zvýšit počet aktivních vojáků na 11 500.
Podle deníku The Irish Times je Irsko po dobu předsednictví silně závislé na francouzských a britských vojenských prostředcích – včetně námořních lodí. Francouzské námořní posádky dostaly od svých irských protějšků taktické vysílačky, které jim umožňují komunikaci, protože irské námořnictvo nemá komunikační systémy jako země NATO.
Některá média zmiňují, že se v Irském moři pohybovala francouzská víceúčelová fregata – vybavená pokročilým radarem protivzdušné obrany a až 32 protiletadlovými raketami.
Dublin musel narychlo řešit rovněž ochranu proti bezpilotním strojům. Během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v prosinci loňského roku totiž došlo k incidentu, kdy posádka irské námořní lodi poblíž místa, kde Zelenského letadlo proletělo dříve v noci, spatřila pět dronů. Posádka ovšem nezasáhla, jelikož neměla dostatek vhodné munice a mohla by potenciálně ohrozit civilní letadla.
Obranné síly proto před začátkem předsednictví připravily stupňovitou reakci na možná narušení bezpilotními letouny. K pokročilejším rušícím technologiím, které dokážou blokovat signály dronů, přibyly brokovnice, kulomety namontované na vrtulnících a nová munice s programovatelným bodem výbuchu, napsala francouzská rozhlasová stanice RFI.
Tyto systémy se využívají především v objektech obranných sil, včetně letiště v západním Dublinu, kde přistávají zahraniční delegace. Zde se instalovala také zařízení pro rušení dronů. Systémy elektronického boje proti bezpilotním strojům, které byly objednány pro irská námořní plavidla, budou nicméně zprovozněny až v lednu příštího roku. Tedy krátce poté, co Dublin předá předsednictví v Radě EU Litvě, uvedla RFI.
„Tajná dohoda“ s Brity
Burke kritizuje, že Irsko se stále spoléhá na svou bývalou koloniální mocnost, Spojené království, že zajistí jeho protivzdušnou obranu, a to prostřednictvím „tajné dohody“ uzavřené po útocích z 11. září 2001, která podle několika zdrojů umožnila Královskému letectvu zabezpečit irský vzdušný prostor.
V roce 2015 pak podepsaly Londýn a Dublin „Memorandum o porozumění“, které znamenalo posílenou vojenskou spolupráci – ačkoli to nikdy veřejně neuznaly. „Tajná dohoda“ byla obnovena letos v březnu během bilaterálního summitu v Corku, přesto se o ní nezmínili ani tehdejší britský premiér Keir Starmer, ani irský předseda vlády Martin, všímá si Le Monde.
Právě bezpečnost je nyní uvedena jako priorita půlročního irského předsednictví. Dublin „bude spolupracovat s dalšími evropskými národy na společných cílech a prioritách při obraně naší kritické infrastruktury a zajistí, abychom se zaměřili na bezpečnost v širším smyslu,“ slíbila v červenci McEnteeová.
Irská vláda navrhla i novelu svého základního zákona o obraně, která by námořním silám dala pravomoc vstupovat na palubu tankerů stínových flotil v irských vodách a vyšetřovat je, informoval web Euractiv. Moskva už varovala Dublin před „vážnými důsledky“, pokud se o to pokusí.
Ruský velvyslanec v Irsku Jurij Filatov prohlásil, že legislativa naznačuje, že se vláda chystá připojit k „pirátským akcím“ dalších zemí. „Toto je signál ze strany Dublinu, že je na takové akce připraven a teoreticky by se mohl připojit k pirátským akcím svých vysoce postavených partnerů,“ řekl Filatov v rozhovoru pro ruský deník Izvestija. „Irové byli varováni, že pokusy o provedení takových pirátských činů budou mít pro ně nejzávažnější důsledky,“ dodal.
Většina Irů chce neutralitu v ústavě
Irské opoziční strany v čele se Sinn Féin opakovaně varují před jakýmkoli užším spojením s NATO a zároveň obviňují EU z rostoucí militarizace. Přestože se Dublin snaží zajistit si obranné prostředky, McEnteeová odmítla, že by její vláda ustupovala od tradiční neutrality, která podle ní „není zpochybňována“.
Spolupráce se zeměmi EU na zmírňování rizik dle ministryně neznamená budování obranné unie. Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius opakovaně zmiňoval myšlenku nové „obranné unie“ podpořené mezivládní smlouvou, která získala podporu napříč politickými stranami poslanců Evropského parlamentu.
Neutralita ale zůstává klíčová i pro samotné Iry. Podle průzkumu Irish Times / Ipsos ze začátku letošního února 71 procent dotázaných podpořilo zakotvení principu neutrality v ústavě. Loni na podzim také Irové zvolili za prezidentku Catherine Connollyovou, krajně levicovou, pro-neutrální a antimilitaristickou političku, poznamenal Le Monde.
