Co se bude dít?
Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení bude v Brně probíhat mezi 22. až 25. květnem. Jde o přelomovou událost – poprvé za 76 let existence těchto srazů se komunita vyhnaných Němců a jejich potomků nesejde v Německu či Rakousku, ale přímo v zemi svých předků. Očekává se zhruba tisícovka účastníků.
Proč se sraz koná v Brně?
Koná se zde v rámci multižánrového festivalu Meeting Brno a pozvání pro sudetské Němce přišlo od pořadatelů. Během akce je už tradičně pořádána Pouť smíření, tedy vzpomínkový pochod pořádaný jako připomínka osudů německy mluvících obyvatel města Brna, kteří odtud prošli takzvaný Brněnský pochod smrti, který jich odhadem téměř dva tisíce nepřežilo.
Proč setkání vzbuzuje emoce?
Sami pořadatelé i sudetoněmecké sdružení mluví o smíření. Podle odpůrců jde o revizionismus a překrucování dějin. Tématem je i údajné zrušení Benešových dekretů. To ale německé sdružení nemá za cíl. Organizace se totiž už dříve vzdala veškerých nároků na majetek v Česku.
Z akce se stalo i politické téma. Ve čtvrtek se chystá jednání sněmovny, která má sudetoněmecký sjezd na programu. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů v návrhu usnesení chce, aby dolní komora s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Brně nesouhlasila. Právě SPD je pak jedním z nejhlasitějších kritiků nadcházejícího sjezdu. Předseda strany Tomio Okamura organizaci opakovaně obviňuje ze snahy zrušit Benešovy dekrety.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) sjezd označil za „otevírání starých ran“. Naopak část opozice kritizuje snahu koalice sjezd zrušit.
Kdo by chtěl Benešovy dekrety zrušit?
Sudetoněmecké sdružení o zrušení Benešových dekretů neusiluje. To však neznamená, že s nimi nutně souhlasí. Jak nedávno uvedl šéf sdružení Bernd Posselt, jde podle něj už o historii. „Při svém projevu v Brně neřeknu vůbec nic o Benešových dekretech, ale to taky neznamená, že s nimi souhlasím. Jednoduše řečeno s nimi stále souhlasit nemohu, protože jsou postaveny na kolektivní vině,“ uvedl pro iDnes.
K Benešovým dekretům se ale paradoxně velmi kriticky staví spojenec české SPD. Jde o zástupce Alternativy pro Německo nebo rakouských Svobodných. To ale nyní Tomio Okamura popírá. „AfD se písemně zavázalo v ustavujícím dokumentu frakce ID (politická skupina europarlamentu, ve které bylo SPD i AfD, pozn. red.) před šesti lety, že se nikdo z členů nebude vracet do minulosti. Písemně se zavázalo, že nechce otevírat Benešovy dekrety, osobně jsem to domluvil,“ uvedl.
Okamuru za jeho postoj k sudetským Němcům ale v současnosti kritizuje například mládežnická organizace AfD. „Je zvlášť politováníhodné, že právě síly, které cítí závazek k silné a suverénní Evropě, instrumentalizují rány minulosti, aby ztížily nebo zcela překazily neškodné, smířlivé setkání umírněných sudetských Němců a jejich potomků,“ zní jejich prohlášení.
Kde dále jsou dekrety téma?
Němci ale nejsou jediní, kdo dekrety kritizuje. Výpady přichází například i z Maďarska směrem ke Slovensku, kde dekrety taktéž platí.
„O jakékoli konkrétní politické otázce můžeme jednat pouze tehdy, pokud dostaneme záruku, že Slovensko zruší právní předpisy, které hrozí maďarským spoluobčanům vězením, a pokud bude písemně potvrzeno, že v budoucnu nedojde k zabavování pozemků našich maďarských spoluobčanů s odvoláním na Benešovy dekrety založené na kolektivní vině,“ uvedl nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar po rozhovoru se svým slovenským protějškem Robertem Ficem.
Nejde totiž pouze o formality, ve hře je opravdový majetek. Slovenská vládní koalice totiž loni uzákonila, že lidem, kteří Benešovy dekrety zpochybňují, může hrozit až půlroční vězení.
Slovenský pozemkový fond pak v posledních letech zahájil řadu řízení o převodu pozemků na stát s argumentem, že poválečná konfiskace majetku osob maďarské národnosti nebyla administrativně dokončena. Sporné případy se týkají často lukrativních parcel. Podle kritiků postup vytváří právní nejistotu a dopadá na současné vlastníky, kteří s poválečným vývojem nemají nic společného.
