Řeky hlásí rekordně nízký průtok, ubývají zásoby podzemních vod. Řada obcí a měst už přistupuje k opatřením. „Musíme se soustředit zaprvé na pitnou vodu, protože pokud teď neuděláme nic z hlediska rozmnožení zásob pro pitné účely, tak za dvacet let otočíme kohoutkem a třeba nepoteče,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumír Janský. Krajina je dle něj stále schopna vodu zadržovat, avšak je nutné učinit vhodná opatření.
Sucha nejsou v Česku bezprecedentní, podotkl Janský a připomněl například rok 1947 nebo z nedávného období mezi lety 2014 až 2020, přičemž třeba srpen roku 2018 byl historicky suchý. Od té doby ovšem dle hydrologa dochází jen k přechodným zlepšením a léta bývají většinou suchá, v zimě je málo sněhu, a dokonce i jarní měsíce nepřináší tolik srážek jako dříve.
Zároveň častěji dochází k výrazným výkyvům a extrémním klimatickým jevům, upozornil Janský. „Frekvence extrémních událostí se pořád zvyšuje – to je ta změna klimatu. To je něco, co jsme nezažili v době jedné dvou generací zpátky. Řekněme že do 80. let minulého století bylo víceméně stabilní klima, i když se vyskytovaly také extrémy, ale víceméně byla stabilita,“ uvedl expert. „Výkyvy jsou větší, ale hlavně jsou častější. My se klidně můžeme setkat s tím, že další rok bude třeba povodňový,“ dodal.
Navzdory dynamickému vývoji zůstává ale celkový úhrn srážek za rok v Česku stále přibližně stejný. „Co se mění v té hydrologické bilanci, je výpar, obrovsky nám narůstá takzvaná evapotranspirace, celkový výpar – z povrchu, půdy, volných vodních ploch, z rostlin, to všechno narůstá,“ vysvětlil Janský.
Společnost si musí uvědomit, co je priorita, říká hydrolog
Z toho důvodu je klíčová schopnost vodu zadržovat. Za tímto účelem by se podle odborníka měla provádět technická i „přírodě blízká“ opatření, a to tak, aby se vzájemně doplňovala.
„Společnost si musí uvědomit, co je priorita, co je do budoucna důležitější. Myslím si, že všichni budou muset ustoupit – inženýři v tom, že nepostaví žádné gigantické přehrady, ekologové v tom, že si řeknou, holt nějaké říční údolí zatopíme, i když tam máme nějaké chráněné rostliny, protože společnost vodu prostě bude potřebovat,“ uvádí Janský a na prvním místě zdůrazňuje nutnost zabezpečit dostatek pitné vody.
„Zpomalení odtoku, retence vody v krajině, to je zaklínadlo,“ říká hydrolog. Podle něj je potřeba zpomalit odtok nebo například revitalizovat řeky. „My jsme je napřímili, my jsme vybetonovali koryta, naprosto špatně,“ podoktl Janský.
Značný vliv na zadržování vody v krajině má podle něj také zemědělství. „Co způsobilo naše zemědělství v minulém socialistickém režimu? Obrovské lány, odstranili jsme veškeré meze, remízky, to, co bránilo erozi půdy,“ vyjmenoval odborník. „Každá voda v krajině je dobrá, každá nádrž, každý mokřad,“ dodal.
Obec na Moravě se vypořádala s nedostatkem vody
Za pozitivní příklad lze považovat obec Vohančice v Jihomoravském kraji. Zatímco dříve se potýkala s nedostatkem vody, po vybudování rybníků, tůní, nádrží a provedení dalších krajinných úprav se problém místním podařilo vyřešit.
„Snažíme se jakýmkoli způsobem vodu zpomalit, aby nám tam zůstala a co nejvíc se jí nasáklo do podzemí,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským starosta Vohančic Petr Blahák (nestr.) s tím, že obec se potýká s malým množstvím srážek, a proto je potřeba co nejvíce vody v krajině zadržet.
Cíl se podle Blaháka podařilo naplnit. „Před tím, než jsme měli vybudované jakékoli nádrže, tak v obci byl potůček, ale vždy na léto vysychal. V současné době máme, dá se říct, všechny rybníky naplněné, tůně jsou též plné. (…) Předtím se voda jenom prohnala a my jsme z toho nic neměli,“ popsal pozitivní změny starosta.
Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala Vohančice po zmíněných opatřeních označil za „excelentní ukázku retence vody v krajině“. Příklad by si z nich podle něj mohly vzít také další obce. Ne všude je ale možné podobné krajinné úpravy realizovat, podotkl Kubala.
„Je to vhodný případ, je to cesta, jak v těch správných lokalitách taková opatření provést,“ chválí Vohančice také hydrolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Evžen Zeman. Poukázal ale rovněž na náročnost financování takových projektů a potřebu dotací, kterých je omezený objem.
