Řečníci na půdě soukromé školy v úterý apelovali na větší soběstačnost a odpovědnost Evropy za vlastní bezpečnost v rámci transatlantického partnerství. Jak Grynkewich, tak Řehka zdůraznili, že NATO je nadále jedinou robustní strukturou pro kolektivní obranu, zatímco Evropská unie spíše plní roli ekonomického a politického podporovatele.
Z toho nicméně vyplývá, že by členské státy Severoatlantické aliance neměly brát svou vlastní bezpečnost na lehkou váhu a měly by plnit své závazky. Což – v kontextu vlády Andreje Babiše (ANO) a její neochoty investovat do obrany – dělá spojencům vrásky na čelech. Debata na CEVRO Univerzitě, kterou moderoval bezpečnostní analytik Tomáš Pojar, se tak nevyhnutelně stočila i tímto směrem.
„Může nám dojít čas“
„V současné době vydáváme jako Česká republika na obranu přibližně 1,7 až 1,8 procenta HDP. Co na to říkáte? Měl jste možnost o tom mluvit s premiérem? A pokud ne, co byste mu vzkázal?“ zeptal se jeden z návštěvníků velitele spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR).
Grynkewich nakonec zvolil diplomatickou odpověď, že své soukromé rady politickým lídrům – včetně českého premiéra – zpravidla nezveřejňuje. Na druhou stranu je toho názoru, že vojenská data mluví jasně: je potřeba investovat do obrany mnohem více, než kolik je Babišův kabinet ochoten.
„Když jsme analyzovali, co bude zapotřebí k vybudování schopností nezbytných pro naplnění požadavků obranných plánů, abychom úspěšně odstrašili hrozby, vyšlo nám, že by to stálo přibližně 3,5 až 3,7 procenta HDP,“ uvedl Grynkewich. Podle něj existuje přímá „vojenská logika“, jak se k výsledné cifře došlo.
Česká investice tak ani zdaleka neodpovídá reálným potřebám moderního bojiště a schváleným obranným plánům. Slova amerického generála následně podpořil i náčelník Generálního štábu AČR, generál Karel Řehka, který poznamenal, že české propočty se od těch aliančních neliší. „Mohu jen potvrdit, že v naší národní vojenské matematice jsou ta čísla úplně stejná,“ prohlásil stručně Řehka.
Grynkewich pak podotkl, že Česko má obrovský potenciál stát se díky své technické a vědecké základně inovační „supervelmocí“ v rámci NATO. Varoval ale, že není příliš moudré vyčkávat: „Za pět let můžeme mít dost peněz, ale může nám dojít čas. Musíme využít ten, který máme, abychom byli co nejlépe připraveni,“ uzavřel generál.
Američané mají jasno, co chtějí po Evropě
Během debaty se americký velitel také dostal pod menší tlak, když přišel z publika dotaz na politiku současného prezidenta USA. „Myslíte si, že se administrativa Donalda Trumpa snaží nasměrovat partnerství v NATO k alianci rovných, nebo spíše k tomu, aby byla Evropa v otázkách vojenské bezpečnosti soběstačnější?“
„Pokud se podíváte na dokumenty národní bezpečnostní a obranné strategie USA, píše se v nich: ‚Chceme spojence, nikoliv závislé osoby.‘ To je téměř přímá citace,“ uvedl Grynkewich. Podle něj je očekáváním Washingtonu vyváženější vztah, kde evropští spojenci dělají více pro svou vlastní konvenční obranu, což vede k „mnohem realističtějšímu a pragmatičtějšímu partnerství“.
Řehka k tomu doplnil své zkušenosti z neveřejných jednání s americkými představiteli. „To, co slyším od lídrů Spojených států za zavřenými dveřmi, je, že náš závazek k článku 5 NATO trvá, o tom není pochyb. Zároveň ale sledují, že někteří spojenci neplní závazky plynoucí z článku 3,“ upozornil Řehka s odkazem na povinnost států budovat vlastní odolnost a obranyschopnost.
Podle něj mají Američané jasno, co chtějí po Evropě. „NATO je pro nás důležité, možná důležitější než kdy dříve, ale nemůžeme to dělat za vás. Musíte vystoupit z řady a převzít větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost zde v Evropě,“ doplnil končící náčelník generálního štábu.
Dotaz na Trumpa i ovace vestoje
V rámci diskuse padl i dotaz na Trumpovy dřívější kontroverzní výroky, například ohledně Grónska. Generál Grynkewich z odpovědi mírně vycouval. „To jsou momenty, které bych označil za čistě politické a diplomatické záležitosti. Nemají vojenský charakter, takže je nemohu komentovat. Prioritou zůstává naplňování aliančních obranných plánů,“ vzkázal do publika.
Závěrečné slovo si pak převzal europoslanec za ODS a bývalý ministr Alexandr Vondra, který ocenil jak vzácného hosta z řad NATO, tak generála Řehku. S končícím mandátem na generálním štábu poděkoval za jeho práci, načež v přednáškové síni následoval potlesk vestoje.
