Aktualizace: 29.06.2023 12:51
Liberec – Deset různých hypotetických podob Ještědu mohou nyní vidět návštěvníci Severočeského muzea v Liberci. Modely jim nastiňují, jak by vrchol kopce vypadal, pokud by před 60 lety v architektonické soutěži nevyhrál nadčasový návrh Karla Hubáčka. Dnes jde o ikonickou stavbu, tehdy ale veřejnost navrženou podobu odmítala a klonila se k tradičnějšímu řešení evokující původní vyhořelý hotel. Novinářům to řekl ředitel muzea Jiří Křížek.
“Jde o to připomenout, že to také mohlo skončit úplně jinak. Nebrat to jako danost, že něco kvalitního vznikne jenom proto, že všichni se na tom shodnou,” řekl Křížek.
Míní, že dnes by podobná stavba, jakou je Hubáčkův rotační hyperboloid, mohla těžko vzniknout. “Kdyby hypotetický původní Schäferův hotel vyhořel teď, tak zcela jistě se bude obnovovat původní podoba, protože by to byla kulturní památka a nikdo by si nedokázal představit, že by tam vznikla nějaká sci-fi architektura,” dodal ředitel muzea.
Původní horský hotel byl postavený v klasickém stylu podle plánů libereckého stavitele Ernsta Schäfera. Na vrcholu Ještědu byl od roku 1906 do ledna 1963, kdy vyhořel. V následné architektonické soutěži na vybudování nového hotelu s vysílačem se sešlo 11 návrhů. “Byly tam dva základní přístupy. Jeden byl takový konzervativní vycházející vstříc nostalgii po starém hotelu Ještěd,” uvedl kurátor výstavy Luděk Lukuvka. Zhruba polovina architektů zvolila odvážnější přístup, Lukuvka přesto míní, že v případě realizace by žádný z těchto návrhů nedosáhl Hubáčkova věhlasu. “Určitě by to nebylo špatné, ale myslím si, že by se to dnes bralo jako dobová moderní architektura 60., 70. let. Rozhodně by to nemělo ty nadčasové prvky. Prostě Hubáčkovi se povedla životní stavba, která působí fantasticky dodnes,” dodal kurátor výstavy.
Od návrhu Hubáčka k dokončení výstavby Ještědu uplynulo tehdy deset let. Muzeum výstavou ve svém hlavním sále tak připomíná 50 let od otevření tohoto hotelu a vysílače, který patří k nejoriginálnějším architektonickým dílům v Česku. Architekt Karel Hubáček získal za projekt prestižní mezinárodní Perretovu cenu. Od roku 2006 je stavba národní kulturní památkou a je označována i za českou stavbu 20. století.
