Aktualizace: 11.07.2023 00:14
Brno – Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (tzv. Německý řád) se dnes dozví, zda má ještě šanci na získání devíti pozemků v katastrálním území Bouzov na Olomoucku, které náleží ke stejnojmennému hradu. Ústavní stížností se snaží řád zvrátit výroky předchozích soudních instancí včetně Nejvyššího soudu, který dovolání řádu zamítl. Řád se v minulosti domáhal i vydání samotného hradu, avšak neúspěšně. Toto řízení skončilo odmítavým usnesením Ústavního soudu před čtyřmi lety. Ústavní soud dnes rozhodne i o dalších sporech.
Pozemkový úřad v nynějším sporu nevydal pozemky především proto, že právní předchůdce řádu řádně nepožádal příslušný soud po druhé světové válce o vrácení pozemků. Kvůli stejnému důvodu se řád nedomohl ani vrácení hradu. Z usnesení tehdy vyplynulo, že majetek řádu zabavili nacisté a řád se po válce nedomáhal vrácení zákonným způsobem. Vzhledem k tomu, že řád tak pozbyl vlastnictví už před únorem 1948, odmítl Národní památkový ústav v květnu 2014 památku vydat v církevních restitucích.
Ústavní soud dnes vyhlásí rozhodnutí i v dalších dvou sporech. První z nich se týká muže, který podle krajského soudu fyzicky a slovně napadal pět let své děti, u nichž se kvůli tomu rozvinula psychická onemocnění. Za to dostal tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební lhůtou. Proti rozsudku se odvolal odsouzený i státní zástupce a vrchní soud trest zpřísnil na pět let nepodmíněně do věznice s fyzickou ostrahou. Dovolání odsouzeného odmítl Nejvyšší soud a poté se muž bránil ústavní stížností proti trestu, který je podle něj neadekvátní.
Ústavní soud také vyhlásí, jak rozhodl v případě stěžovatelky, která se narodila jako muž, ale od dětství se cítila být dívkou a v běžném životě se jako dívka identifikuje a před osmi lety jí byla diagnostikována porucha autistického spektra. Před pěti lety byla pro podezření ze zanedbání péče hospitalizována v psychiatrické nemocnici na chlapeckém oddělení, kde ji znásilňoval nejméně jeden z hospitalizovaných chlapců. Ten byl odsouzen, ale s nárokem na nemajetkovou újmu ve výši půl milionu korun poškozenou soud odkázal na občanskoprávní řízení. Vrchní soud pak přiznal dívce 75.000 korun a kvůli zbytku se měla dále soudit v občanskoprávním sporu. Ústavní soud před dvěma lety rozhodl, že finanční náhrada je nízká, a tak vrchní soud uložil zaplatit dalších 75.000 korun a se zbytkem nároku ji opět odkázal na civilní řízení jako dříve. Stěžovatelka se domáhá ve stížnosti přiznání většího odškodného a také by měl Ústavní soud říct, zda je přípustné, aby byly oběti trestných činů vláčeny v trestním i civilním řízení, nebo by měly soudy vyvinout více úsilí a vyřešit vše v jednom řízení.
