Aktualizace: 09.07.2023 13:52
Štěpánov nad Svratkou (Žďársko) – Upozorňovat na důlní díla v krajině, byť nejsou památkově chráněná, má velký smysl. Jsou cennou stopou historie a ohrozit je nyní může rozsáhlé kácení po kůrovcové kalamitě, řekl dnes ČTK Karel Pročka, který stál u zrodu Hornického cechhausu ve Štěpánově nad Svratkou na Žďársku. Doly v okolí jsou podle něho zachovalejší než v Jihlavě nebo Kutné Hoře. Malé hornické muzeum otevřel městys na konci června, dnes se v něm konala první celodenní akce pro veřejnost.
“Na hornické památky, které byly až doteď opomíjeny, je třeba upozorňovat, je potřeba je chránit. Zvláště v souvislosti s těžbou kůrovcového dřeva, která bývá často dost invazivní. Dost často dochází k rozhrnování některých obvalů, zasypávání jam. Přeci jenom je to nějaká kulturně-technická památka, kterou je potřeba ochraňovat. Pokud chráníme kostel, hrad, zříceninu, proč bychom neměli ochraňovat důlní dílo, které je minimálně stejně významné,” řekl Pročka. V okolí Štěpánova se od středověku těžilo především stříbro a také olovo. Od 16. století i měď.
Důlní díla v okolí Štěpánova podle Pročky zatím oficiální památkovou ochranu nemají, věří, že se tak časem stane. “Měla by být vytvořená publikace, na základě které potom oprávněná instituce podá návrh na prohlášení památkou. Zpravidla je to Archeologický ústav Akademie věd ČR, s jeho brněnskou pobočkou spolupracujeme, takže snad bychom se mohli nějaké kulturní památky i zde dočkat. Nicméně je to běh na dlouhou trať,” řekl Pročka.
Muzeum je zřízené v přízemí jednoho z nejstarších domů v obci. Postavený byl zřejmě v první polovině 16. století a byl sídlem instituce důlní správy. “Později byl dům patrně užíván jako radnice, panská hospoda, opět jako důlní správa a právě jako hornický cechovní dům, takzvaný cechhaus v období panování Marie Terezie,” řekl Pročka. Dům byl pak běžnou hospodářskou usedlostí a svůj vzhled ztratil přestavbou ve 20. století. Přízemí s klenutými stropy se ale dochovalo.
V muzeu je vystavený i model štěpánovského hrádku, který zanikl zřejmě už ve 14. století. Návštěvníci mohou vidět také hornické lampy, gotické klíče, středověkou keramiku a havířské vybavení či nástroje. Místní havíři používali mačky nasazené na nohách, aby byli stabilnější při práci v nakloněných chodbách. “Je to šťěpánovské unikum, pokud vím tak z Jihlavy nebo Kutné Hory nic takového známo není,” řekl Pročka.
Vystavované předměty jsou zapůjčené z Archeologického ústavu v Brně, Muzea Vysočiny v Jihlavě a muzea v Bystřici nad Pernštejnem.
Pročka studuje geologii na Masarykově univerzitě v Brně. O hornický region na východním okraji Vysočiny se zajímal už jako středoškolák. Jeho badatelská práce zaujala i štěpánovskou radnici, spolupráce vyústila ve vznik muzea. Otevřené je po předchozí telefonické domluvě. Další celodenní akce pro veřejnost se bude konat na konci letních prázdnin u příležitosti připomínky výročí první písemné zmínky o dolování ve štěpánovském rudném revíru, která je z roku 1253.
