K větším kosmickým ambicím Evropy v konkurenci Spojených států a Číny vyzvala také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která však podle AFP byla k možnému pilotovanému programu zdrženlivější.
Evropské země zapojené do průzkumu vesmíru v čele s Francií, Německem a Itálií na závěr summitu podepsaly deklaraci o tom, že Evropská unie se musí zavázat ke skutečné evropské kosmické politice.
AFP poznamenala, že deklarace jednomyslnou podporu nezískala, neboť pod dokument se nepodepsaly Česko, Rakousko, Estonsko, Finsko a Rumunsko. O důvodech se agentura nezmiňuje.
Macron v projevu stanovil několik milníků, které by podle něj Evropa měla v nadcházejících deseti letech ve svém kosmickém programu uskutečnit. „Chci vidět do dvou let první evropskou nákladní loď Nyx zakotvit u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), do pěti let přistání evropského lunárního modulu Argonaut na povrchu Měsíce,“ prohlásil francouzský prezident. „A do deseti start prvního evropského pilotovaného modulu z Kourou s evropskými a dalšími astronauty na palubě,“ dodal.
Kosmodrom Kourou ve Francouzské Guyaně používají Evropané ke startu svých raket Ariane. Za vyvíjenou nákladní lodí Nyx stojí evropská společnost The Exploration Company.
Von der Leyenová zdůraznila význam budované satelitní soustavy IRIS2, která má Evropě poskytnout nezávislost na amerických telekomunikačních řešeních, jakým je například Starlink společnosti Elona Muska.
AFP uvedla, že k summitu, který Francie organizovala společně s Německem, se nepřipojily velké americké společnosti včetně SpaceX miliardáře Elona Muska.