Komerční prezentace Aktual.: 14.04.2026 12:32
Washington – Spojené státy na mírových jednáních v Pákistánu minulý víkend požádaly Írán, aby pozastavil obohacování uranu na 20 let, píší americká média s odvoláním na zdroje zasvěcené do rozhovorů. Washington tak zmírnil své nároky, píše deník The Wall Street Journal (WSJ). USA dříve požadovaly, aby se Írán trvale vzdal práva na obohacování uranu a spoléhal se na dovoz tohoto materiálu ze zahraničí, připomíná list. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje záměr zajistit, aby Teherán nikdy nemohl získat jadernou zbraň.
Dvacetileté moratorium na obohacování uranu by bylo spojeno s uvolněním sankcí uvalených na Írán, sdělil WSJ jeden ze zdrojů. Zásadní otázkou podle listu zůstává, zda by Írán mohl po uplynutí dvou desetiletí obohacovat uran v neomezené míře, či zda by přetrvávalo nějaké omezení.
Íránští vyjednávači v odpovědi opětovně navrhli pozastavení íránské jaderné aktivity na pět let, píše deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva vysoce postavené íránské představitele a jednoho amerického činitele. Íránci podobný návrh předložili už v únoru na jednání v Ženevě. Trump několik dní po těchto jednáních nařídil vojenské útoky na Írán.
Teherán v Islámábádu rovněž odmítl požadavek Američanů na přesun svého vysoce obohaceného uranu do zahraničí, sdělily íránské zdroje WSJ.
Americký viceprezident J.D. Vance, který v Pákistánu vedl americkou delegaci, v neděli řekl, že projevil „flexibilitu“ vůči Íránu, který odmítl jeho nabídku jaderné dohody k ukončení války.
Skutečnost, že se obě strany nyní přou o délku trvání pozastavení jaderných aktivit Íránu, podle NYT naznačuje, že by se jim mohlo podařit dosáhnout dohody. Vyjednávací týmy by se mohly koncem tohoto týdne vrátit do Islámábádu k dalším mírovým rozhovorům, napsala dnes agentura Reuters s odvolání na zdroje blízké jednáním.
Pro Trumpa podle NYT existuje riziko, že případná dohoda by mohla připomínat jadernou dohodu z roku 2015, od níž prezident o tři roky později odstoupil s tím, že se jedná o „strašnou, jednostrannou dohodu, která nikdy neměla být uzavřena“.
V roce 2015 Teherán podepsal s USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií, Británií a Evropskou unií dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA). Její součástí bylo zmírnění sankcí za omezení íránského jaderného programu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v lednu 2016 uvedla, že Írán plnil veškeré požadavky dohody. Trump ale v roce 2018, za svého prvního funkčního období, od dohody odstoupil a sankce obnovil. Írán poté přestal plnit některé závazky plynoucí z jaderné dohody.
Omezení na obohacování uranu Íránem by podle dohody z roku 2015 postupně vypršela do roku 2030. Závazky plynoucí ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) by však Teheránu nadále zakazovaly vyvinout jadernou zbraň.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
