Mediků přibývá, kriticky ohrožené obory zůstávají. Někde vypomohou cizinci – Aktuálně.cz

Podle Vojtěcha se v roce 2019 při startu programu na podporu lékařských fakult kalkulovalo s tím, že přibude minimálně 15 procent studentů medicíny a potažmo tedy i absolventů a budoucích lékařů. „Plán jsme splnili a překonali velmi výrazně, protože fakulty v souhrnu navýšily kapacity o 30 procent, což znamená o zhruba 350 absolventů lékařských fakult navíc každý rok,“ řekl Vojtěch.

Úspěšnost absolventů se pak pohybuje okolo 80 procent a podle Vojtěcha zhruba 90 procent nových lékařů zůstává v Česku.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška by v Česku mohlo přibýt za 12 let asi 19 tisíc až 21 tisíc nových lékařů. „Opravdu začínáme od příštího roku omlazovat lékařský stav v České republice,“ uvedl Dušek.

Vojtěch vidí podobný příslib i u programu na navýšení kapacit u nelékařských vysokoškolských oborů, který spustila předchozí vláda. „Také se navýšil počet přijímaných studentů o 30 procent, a třeba u všeobecné sestry je to až 40 procent. Uvidíme samozřejmě, jaký bude výsledek po absolvování studia, ale nemáme důvod pochybovat o tom, že počet absolventů bude podobný,“ uvedl ministr.

Dvacet procent studentů jako sestry nenastoupí

Zatímco lékaři nastupují po studiu do zdravotnictví téměř všichni, u sester je zájem nižší. „Úspěšnost studia oboru Všeobecná sestra je 75 až 80 procent, do praxe jich nastoupilo 80 procent,“ uvedl Dušek. Středoškolský obor praktická sestra ale dostuduje asi jen 60 procent a asi 60 procent z nich začne pracovat ve zdravotnictví.

Vojtěch s Plagou by tak rádi přichystali a spustili obdobný program také u stomatologů. Ministr školství pak dodal, že chce od roku 2028 změnu vysokoškolského zákona, aby do budoucna nebyly potřeba speciální programy a stát mohl u škol přímo poptat potřebné obory. „V příštích několika letech jdou do vysokých škol nejsilnější věkové kohorty za hodně dlouho,“ upozornil Plaga.

Podle něj ale bude potřeba také více peněz na podporu vysokých škol, které by měly směřovat do potřebných oborů i mimo zdravotnictví. Podpora lékařských fakult od roku 2019 činí asi 6,8 miliardy korun.

Tikající bomby

Šéf zdravotnických statistiků Dušek ale upozorňuje, že v Česku zůstávají obory, které jsou kriticky ohroženy nedostatkem lékařů. „Například klinická onkologie – obor, který klame tělem. Třicet procent klinických onkologů je v důchodovém věku, nevychováváme jich dost na to, co přijde v oblasti onkologie,“ uvedl.

Podle něj ale existuje ještě jeden obor, který je tikající bombou, a o kterém se moc nemluví – chirurgie, kdy přes 37 procent těchto specialistů je v důchodovém nebo předdůchodovém věku. Dušek varuje, že je takto ohroženo zhruba tisíc úvazků. „Ročně je průměrně cca 62 absolventů. Produkce v dalších 10 letech nepokryje ani očekávané odchody do důchodu,“ uvedli statistici v prezentaci.

Domácí produkce je základ

Zdravotnictví se nyní připravuje zejména na nepříznivý demografický vývoj stárnutí populace. Podle Duška je nyní v Česku zhruba 2,225 milionu lidí ve věku 65+. V roce 2050 už to má být podle odhadů přes tři miliony lidí, s čímž se pojí i potřeba se o tyto lidi postarat jak po zdravotní stránce, tak i v rámci případné potřebné dlouhodobější péče. Už nyní je ale mnohdy problém sehnat pečovatele.

Provozovatel zdravotnické péče i sítě center pro seniory s různou formou demence společnost Penta se proto chce vychovávat si absolventy i v zahraničí. „Rozhodli jsme se otevřít střední zdravotnickou školu v Uzbekistánu. Naučíme je tam základy jazyka, sladíme osnovy a ti lidé sem po třech letech mohou přijet pracovat, přičemž už budou umět česky,“ uvedl v rozhovoru pro E15 partner investiční skupin Václav Jirků s tím, že se Penta dívá i do Indie nebo Vietnamu.

„Bez importu pracovní síly se neobejdeme. Kdyby v Česku ze dne na den chybělo těch 400 tisíc Ukrajinců, kteří tady pracují, tak máme obrovský problém. Oni nám neberou práci, dělají práci, kterou nikdo z Čechů dělat nechce,“ dodal s odkazem na častou dezinformaci o Ukrajincích na pracovním trhu.

Podle Vojtěcha je nicméně věcí businessu soukromých poskytovatelů péče, jak si zajistí personál. A to ačkoli sociální pracovníci chybí i ve státním sektoru a většina pečovatelských zařízení je beznadějně plná na roky dopředu.

„My si musíme vychovat naše zdravotníky, to je základní stavební kámen pro budoucnost. Nějakému doplnění ve smyslu zahraničních pracovníků bych se určitě nebránil. Je tady konkrétní program například z Filipín. Některé nemocnice včetně Thomayerovy fakultní nemocnice už mají plán náboru sester například z Filipín, které by měly dorazit na konci tohoto roku. Ale to nejsou nijak obrovské počty, ačkoli je to doplnění, které samozřejmě může hrát roli,“ uvedl ministr na dotaz Aktuálně.cz.

Podle Vojtěcha musí cizinci splňovat jazykové i odborné požadavky, což garantuje jeho resort. „Určitě nemůžeme slevit vlastně z požadavků, které jsou stejné jako pro české studenty a zdravotnické pracovníky,“ upozornil. Iniciativu v Uzbekistánu ale vítá.

„Uzbekistán je jedna z dalších možností, pan premiér tam byl na návštěvě, viděl, že třeba Německo si tam vzdělává sestry. Ale řekněme si upřímně, garance, že tady zahraniční pracovníci zůstanou dlouhodobě, není úplně velká,“ dodal ministr.

Není to jen o počtech

Jedna věc je nicméně navýšit počty lékařů i dalšího zdravotnického personálu, ale druhá dostat doktory tam, kde nejvíc chybí. Vojtěch k tomu uvedl, že jedním z faktorů, který napomáhá, je naplněnost velkých nemocnic. „Jsou nemocnice, které už nenabírají nové lékaře, protože mají plný stav, a jsou tak schopní zajistit i dodržování zákoníku práce,“ řekl ministr.

A podotkl, že díky tomu lékaři zamíří i do regionů, protože místa pro vzdělávání ve velkých městech nebudou. „Nejsou to jenom fakultní nemocnice, říkal mi to třeba i ředitel z českobudějovické nemocnice, velká krajská nemocnice také už nenabírá, protože mají plno,“ sdělil Vojtěch.

Praktické lékaře pak mají k působení v regionech nově motivovat i zdravotní pojišťovny, které jim budou z nových fondů obecně prospěšných činností dávat stipendia proti závazku, že bude praktik v regionu dál působit.

V Česku bylo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky loni 48 076 lékařů, 8346 zubařů, 8371 farmaceutů, 110 729 sester a 90 410 dalších nelékařských zdravotnických pracovníků. Dohromady tak ve zdravotnictví pracovalo 263 840 lidí.