Schůzka v Berlíně bude podle Bloombergu ve formátu E5, který zahrnuje lídry Německa, Francie, Británie, Itálie a Polska. Agentura uvedla, že cílem rozhovorů je připravit ukázkový balíček opatření, který by před Trumpem demonstroval evropské úsilí převzít větší odpovědnost za obranu kontinentu.
Trump evropským členům NATO opakovaně vyčítá, že nedostatečně investují do obrany a že příliš spoléhají na podporu USA. Trumpa také rozhořčilo, že se evropští spojenci odmítli zapojit do války proti Íránu.
Na vztah mezi Merzem a Trumpem navíc dopadly vzájemné spory obou státníků. Merz mimo jiné prohlásil, že je rozčarovaný přístupem USA a Izraele k jednáním o míru na Blízkém východě a že Washington nemá žádnou přesvědčivou strategii, jak konflikt s Íránem ukončit.
Trump v reakci na Merzova slova uvedl, že kancléř neví, o čem mluví. Později šéfa německé vlády označil za neschopného. Následně americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že z Německa v příštích šesti až 12 měsících odejde 5000 vojáků.
Pro Německo je americká vojenská přítomnost v zemi důležitá nejen jako symbol odhodlání USA bránit Evropu, ale také z ekonomického hlediska. Na americké vojáky v Německu jsou navázány tisíce pracovních míst. Institut ZEW a Univerzita v Kolíně nad Rýnem v analýze uvedly, že odchod jednoho amerického vojáka z Německa by vedl k zániku poloviny pracovního místa na plný úvazek.
Trump má naopak dobré vztahy s Polskem, kam USA vyšlou dalších 5000 vojáků. Ke konci loňského roku bylo v Evropě přibližně 85.000 amerických vojáků. Podle informací agentury DPA z amerických vojenských kruhů se v Polsku v polovině května nacházelo přibližně 7400 vojáků. Většina z nich pravidelně rotuje mezi různými americkými vojenskými základnami v Evropě.
