Behemoth má rozpětí křídel necelých 2,3 metru a operační dosah až 300 kilometrů. Dokázal v betonových deskách mostovky prorazit obrovské díry o průměru přes jeden metr. Hlavní kovová žebra mostu sice zůstala celá, ale výměna kompletních zničených betonových plátů je extrémně složitá inženýrská práce.
Je to obrovský skok dopředu pro Kyjev. Zatímco dříve musela Ukrajina na podobný cíl vyplýtvat extrémně drahé a vzácné západní rakety Storm Shadow (odpalované z letadel, což vystavovalo riziku ukrajinské piloty), dnes dokáže kritickou ruskou logistiku paralyzovat vlastními, levnějšími drony s dlouhým doletem.
Čonharský most leží na nejkratší možné trase z klíčového logistického uzlu v okupovaném Melitopolu přímo v srdci severního Krymu (Džankoj), kde se sbíhají všechny krymské železnice a silnice. Jakmile byl Čonhar kvůli ukrajinským útokům uzavřen, znamená to objížďku zhruba 120 až 150 kilometrů po trase, která je mnohem blíže k ukrajinským pozicím v Chersonu, a tedy k ukrajinským dronům a dalekonosnému dělostřelectvu.
Místo moderní dálnice navíc kamiony pojedou po starých silnicích s horším podložím. To všechno vede k výpadkům v zásobování především pohonnými hmotami. Už nyní je většina krymských čerpacích stanic zavřená, ostatní nabízejí jen 10 až 20 litrů na vozidlo. Letní turistická sezona je tak v ohrožení, stejně jako zásobování ruských sil na jižní frontě.
Matematika je neúprosná. Denní potřeba pohonných hmot pro celý Krym se v průměru pohybuje okolo 2500 až 3000 tun denně. V letní turistické sezóně nebo při zvýšených vojenských přesunech tato spotřeba roste až ke 4000 tunám paliv denně. To znamená 40 až 70 železničních cisteren nebo 100 až 160 kamionových cisteren denně.
Ochromená železnice…
Jenže Rusové se ocitli uprostřed systematické ukrajinské kampaně proti jejich logistice. Není to totiž jen útok na Čonharský most. Ukrajinské dalekonosné drony začaly útočit na lokomotivy, aby zničily páteř ruského zásobování – železnici. Likvidují nejen lokomotivy, ale i trakční měnírny, transformátory, výhybky, řídicí věže či opravárenská depa. Železnice je pro zásobování ruské armády naprosto klíčová. Například na nahrazení jediného vlaku s palivem potřebujete 100 až 120 kamionových cisteren.
Jenže kamiony loví ukrajinští dronaři díky novým typům bezpilotních letounů, které jim umožňují zásahy v hloubce až 160 kilometrů. To úplně mění situaci v dosud bezpečném ruském zázemí. Od začátku května zaregistrovali odborníci na práci s otevřenými zdroji 290 ověřených útoků na kamiony, čerpací stanice a sklady pohonných hmot v dosud bezpečném zázemí mezi Ruskem a Krymem.
Pro zásobování Krymu ovšem Rusové počítali s více trasami: po silnici pozemním koridorem přes okupované oblasti, vedoucím přes Krymský most přímo z Ruska přes Kerčský průliv, ale také námořní dopravou, železnicí, běžnými trajekty pro nákladní i osobní dopravu a železničními trajekty pro převoz celých vlaků.
Silniční doprava dostala zásadní ránu zásahem Čonharského mostu a „lovením“ kamionů po cestě z Ruska na Krym. Železnici Ukrajinci cíleně ostřelují, a i když ji nikdy nedokázali zcela vyřadit, pokaždé citelně naruší logistický řetězec. Přes Krymský most nechtějí Rusové z obav z útoků a sabotáží pouštět náklad s municí a pohonnými hmotami.
Všechny tři železniční trajekty potopili Ukrajinci už v roce 2024, v oblasti tak Rusům žádný nezbývá. Z původní flotily zhruba šesti až sedmi trajektů pro přepravu osobních a nákladních automobilů jich Rusku momentálně zbývají v provozuschopném stavu přibližně dva až tři.
… i námořní trasy
Od začátku války zasáhli Ukrajinci také celkem pět velkých výsadkových lodí. Tyto lodě měly obří nákladové prostory, které dokázaly pojmout stovky tun nákladu nebo desítky obrněných vozidel. Po nich přešli Ukrajinci k lovu běžných civilních trajektů. A v noci na 5. června 2026 Ukrajinci provedli masivní, koordinovaný úder na nákladní lodě v Mariupolu a Berďansku. Zasáhli pět lodí, které dovážely vojenský materiál pro jižní frontu.
Rusové nemohou lodě jen tak nahradit, protože Azovské moře je nejmělčí moře na světě. Jeho průměrná hloubka se pohybuje kolem pouhých sedmi metrů, takže vyžaduje speciální lodě s malým ponorem. Kromě toho každá potopená loď blokuje plavební trasy.
Jak pro Rádio Svoboda řekl vojenský analytik Oleksandr Kovalenko, „dnes neexistuje alternativa k pozemnímu koridoru, který vede pevninskou částí jižní Ukrajiny z území Ruska na dočasně okupovaný Krymský poloostrov. Ani tzv. Kerčský most nemůže poskytnout stejný objem logistické a materiálně-technické podpory jako pozemní koridory“.
Ukrajinská kampaň je usnadněna systematickým ničením ruské protivzdušné obrany. Velitel jednotky bezpilotních systémů „Luftwaffe“ Mykola Kolesnyk pro Rádio Svoboda popsal, že „existují určité mechanismy, které nám pomáhají procházet jejich systémy protivzdušné obrany téměř beze ztrát. Pohybujeme se na úspěšnosti od 70 do 80 %. Kdo chce v létě systematicky létat na Krym, vítejte u naší jednotky a na Krym poletíte!“
Varuje ale před přílišnou euforií a podceňováním Rusů. „Máme vážného nepřítele. Opakuji to pořád, že proti nám nebojují žádní idioti. Máme vážného soupeře, který se stále zlepšuje. Vezměte si například jejich jednotky Rubikon, BARS-Sarmat nebo Doomsday. To je velmi vážný nepřítel, který pracuje systematicky, a neměli byste ho brát na lehkou váhu,“ dodal Kolesnyk.
