Aktualizace: 27.06.2023 00:16
Praha – Na několika místech dnes lidé uctí památku právničky a političky Milady Horákové, kterou komunisté v roce 1950 odsoudili ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti. Politici, pamětníci, vojáci, historici či zástupci neziskových organizací připomenou i další popravené, umučené a vězněné z politických důvodů. Od popravy Horákové, právníka Oldřicha Pecla, štábního strážmistra SNB Jana Buchala a novináře Záviše Kalandry dnes uplynulo 73 let. Česko si 27. červen připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.
Pietní akce se uskuteční v pražské pankrácké věznici, kde byli političtí vězni popravováni, u pomníku Milady Horákové na Malé Straně, v Hradci Králové či Terezíně. V Malé pevnosti Terezín byla Horáková jako účastnice protinacistického odboje vězněna za druhé světové války. V Knihovně Milady Horákové na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci slavnostně odhalí dílo akademického sochaře Otmara Olivy nazvaného Památník JUDr. Milady Horákové.
V bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě si lidé připomněli osud popravené Horákové a dalších obětí komunismu už v pondělí. Na vyšehradském hřbitově má Horáková pouze symbolický hrob. Kde přesně jsou její ostatky pohřbeny, není dodnes známo.
Společně s Horákovou bylo ve vykonstruovaném procesu souzeno dalších 12 lidí, kteří údajně tvořili špionské centrum. Horáková, Pecl, Buchal, Kalandra si vyslechli trest smrti 8. června 1950 a o 19 dní později byli v pankrácké věznici popraveni. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, soudní rehabilitace popravených ale nastala až po roce 1989.
Právnička, národněsocialistická poslankyně a bojovnice za práva žen Milada Horáková se za druhé světové války zúčastnila protinacistického odboje. Za činnost v Ženské národní radě ji v období druhé světové války věznilo gestapo. Aktivně vystupovala i proti komunistickému režimu. V roce 1950 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti za údajnou špionáž a velezradu. Popravena byla navzdory přímluvám osobností z celého světa. Byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a popravili v politickém procesu.
Podle historiků bylo z politických důvodů po únoru 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 osob pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek. Za poslední osobu popravenou v Československu z politických důvodů badatelé považují Vladivoje Tomka. V pankrácké věznici byl popraven 17. listopadu 1960, bylo mu 27 let.
