Aktualizace: 02.09.2023 09:52
Praha – Debata o rozšiřování Evropské unie nabyla podle vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU Edity Hrdé v poslední době na dynamice. Rozšíření unie je v českém zájmu a Česko k němu přispívalo nejen při svém nedávném předsednictví v Radě EU, řekla v rozhovoru s ČTK Hrdá. Unie se podle ní musí zabývat i tím, jak by fungovala, pokud by se z nynějších 27 členů společenství rozrostlo na 35 či až 37 států.
Předseda Evropské rady Charles Michel tento týden uvedl, že EU musí být připravená přijmout nové členy do roku 2030. Podle Hrdé může být tento termín reálný, záleží však například na rozhodnutí, zda se budou členské státy připojovat postupně, nebo ve větším počtu současně.
Členské státy se podle Hrdé aktuálně dělí na dvě skupiny. “Jedna je pro rozšíření, podporuje jej. Existují skupiny přátel západního Balkánu, rozšiřování,” uvedla. Část států se však podle ní “schovává” za institucionální změny. “Říká, že nejprve si musíme domluvit, jakým způsobem Evropská unie bude fungovat po rozšíření, a potom teprve se můžeme bavit o tom, jak budeme rozšiřovat,” uvedla.
Členové EU se nevyhnutelně musí zabývat tím, jak by unie fungovala s 35 nebo 37 členy. “Rozhodovací proces utváření názorů v rámci EU je už dnes poměrně komplikovaný. Občas je kritizované, že nám to hrozně dlouho trvá. Myslím, že při počtu 35, 37 už by to bylo příliš komplikované. Také máme dnes 27 eurokomisařů, mohli bychom jich mít 35. To jsou naprosto legitimní otázky, kterými se musíme zabývat,” řekla Hrdá.
EU si letos připomněla 20 let od zahájení přístupového procesu pro státy západního Balkánu. Integrace však postupuje pomalu, členem bloku se stalo zatím pouze Chorvatsko. Cesta zbylých šesti západobalkánských zemí – Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska – se zadrhává na neschopnosti vlád provést klíčové reformy i nejednotném přístupu členských zemí k začlenění regionu.
Hrdá řekla, že na západním Balkáně existuje poměrně velká frustrace z délky procesu. “Na druhou stranu oni mají potíže s právním státem. Dynamika vyjednávání není plynulá a frustrace jsou jasné, ale frustrace jsou na obou stranách,” uvedla. Vize roku 2030 je pro mnohé státy velmi vzdálená, doplnila. Objevuje se tak nyní znovu téma, zda země, které uzavřou některé přístupové kapitoly, nepřipustit na jednání některých pracovních skupin, aby se připravovaly postupně na své členství.
Rozšíření EU je v českém zájmu, řekla Hrdá. Prezident Petr Pavel ho tento týden před velvyslanci označil za geopolitickou prioritu, ale také existenční otázku. “ČR velmi přispěla k procesu rozšíření během našeho předsednictví, kde jsme skutečně to měli jako jednu z priorit,” připomněla Hrdá předsednictví z druhé poloviny minulého roku. Nyní může ČR působit na ostatní země v rámci unie, ale také bilaterálně pomáhat kandidátským zemím tam, kde mají slabiny, případně sdíleném know how.
Velvyslankyně při EU stále dostává pozitivní ohlasy na předsednictví
I téměř tři čtvrtě roku po skončení českého předsednictví v Radě EU dostává česká velvyslankyně při Evropské unii Edita Hrdá pozitivní ohlasy na to, jak se Česko svého předsednictví zhostilo. Česko v předsednickém půlroku ukázalo i v poměrně složitých a technických tématech, že má velmi kvalitní analýzu a expertizu a je schopné velmi dobře vyjednávat, řekla Hrdá v rozhovoru s ČTK.
Českému předsednictví se loni podařilo dovést evropský blok například ke shodě na třech balíčcích sankcí proti ruskému režimu i ke schválení finanční pomoci pro Ukrajinu v celkové výši 18 miliard eur (asi 440 miliard korun). Hrdá koncem minulého roku ČTK naopak označila za zklamání neshodu na rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko.
Na české předsednictví dostává vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU dosud pozitivní ohlasy. “Je potěšující, že ještě tak dlouhou dobu po skončení předsednictví slyšíme slova úcty a obdivu k výkonům, které jsme během předsednictví podali,” řekla Hrdá ČTK. Potěšilo ji, že pozitivní hodnocení jí tento týden při poradě českých diplomatů v Praze tlumočili i velvyslanci z mimoevropských zemí.
Česko podle Hrdé ukázalo i u poměrně složitých technických témat, že má velmi kvalitní analýzu a expertizu. Potýkat se muselo s dopady války na Ukrajině i energetickou krizí. “Bylo dobře, že jsme byli schopni velmi operativně a flexibilně reagovat na to, co se dělo. A také to, že jsme nenechali stranou ta témata, která jsme původně měli naplánována,” uvedla. Předsednictví bylo schopné hledat kompromisy i tam, kde by to mnozí možná nečekali, doplnila Hrdá.
Tehdejší ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) při hodnocení předsednictví v lednu řekl, že Česko se zbavilo pověsti maďarského satelitu na periferii Evropy a je považováno za zemi hrající aktivní roli v centru evropského dění. “Neschováváme se, máme jasné názory, a to si myslím, že je hrozně důležité. Na druhou stranu už všichni vědí, že hledáme řešení a víme, že je hledat musíme a chceme. Je v našem zájmu, aby Evropa fungovala dobře. A z toho důvodu musíme přispívat k tomu těm každodenním řešením,” řekla Hrdá.
Po předsednictví se do veřejného prostoru více dostalo téma nižšího počtu Čechů v unijních institucích. “Řešíme něco, co jsme neřešili v prvních letech poté, co jsme vstoupili do EU. Paradoxně jsme se tomuto tématu příliš nevěnovali a následky jsou naprosto jasné,” uvedla Hrdá. Chyběla podle ní snaha motivovat lidi, aby do bruselských struktur odcházeli.
“A zároveň velmi paradoxně nebyl velký zájem Čechů o bruselskou kariéru, na rozdíl od jiných členských států,” uvedla. Česko se tématu věnuje systematicky zhruba od let 2015, 2016. “Ta čísla rostou, ale rostou pomalu. V současné době kandidáty systematicky podporujeme. Připravujeme je na výběrová řízení a děláme různé jiné kroky pro to, abychom je Čechy motivovali, aby chtěli pracovat v bruselských strukturách,” dodala.
Velkou zásluhu na tom mají i české vysoké školy, které se tématu začaly systematicky věnovat, uvedla Hrdá. Nižšího zastoupení nových členských států si je vědoma i Evropská komise a pokouší se nábor a propagaci zlepšit. “Kde my máme problém, to je střední a vyšší management. A to je opravdu složité, protože výběrová řízení trvají dlouho. Nemůžeme očekávat, že druhý den po skončení předsednictví 50 lidí nastoupí do evropských institucí,” dodala.
