Aktualizace: 26.06.2023 18:16
Praha – Na problém nenávistných výpadů vůči ženám, které jsou aktivní v politice a ve veřejném životě, se zaměřuje projekt #StopNenávisti. Cílem je zjistit od akademiček, političek, aktivistek či novinářek jejich zkušenosti a přispět také k jejich ochraně. Vzniknout by měla i příručka pro Parlament s návrhem opatření. Dosavadní výsledky dnes na tiskové konferenci představila ředitelka Fóra 50% Veronika Šprincová. Organizace usiluje o vyvážené zastoupení mužů a žen v politice a při rozhodování. Podle výzkumu Meziparlamentní unie se s násilným jednáním setkaly přes čtyři pětiny dotázaných poslankyň z evropských zemí.
“Mluvíme o systémovém problému. Ženy často hledají chybu v sobě – že něco řekly špatně, že špatně vypadají. Je ale jedno, co udělají a co řeknou. Vždy přijde hejt… Vidíme, že útok je cílený, osobní, na vzhled, na inteligenci, na to, zda mají děti. U mužů to analogicky nefunguje. Nevidíme, že by se někdo smál mužům, že jsou muži,” popsala Šprincová.
Nenávistným a sexistickým výpadům na sítích i jinde čelí v Česku řada političek i dalších žen. Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) se dezinformacím bránila u soudu. Nadávky či výhrůžky dostává šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Eurokomisařka Věra Jourová už před několika lety zrušila svůj profil na facebooku. Podle Šprincové je problém, s nímž se veřejně činné ženy na sítích i jinde potýkají, skrytý. Ostatní ženy či muži si výpadů a jejich vážnosti nemusí všimnout, nemají s nimi zkušenost.
Projekt začal loni v listopadu a skončí letos v říjnu. Soustředí se na ženy, které jsou veřejně aktivní. Týká se političek, akademiček, aktivistek či novinářek. Součástí jsou workshopy ke zvládání manipulace a předcházení obtěžování či násilí. Vznikne také příručka pro Parlament s návrhem opatření. Uspořádat by se měla i osvětová kampaň. Projekt podpořily Norské fondy.
V Evropské unii se nyní projednává směrnice o potírání násilí. Evropská komise návrh představila loni 8. března na Mezinárodní den žen. Předpis obsahuje definice násilí, zaměřuje se i na tresty a prevenci. Upravovat by mohl i výpady v kyberprostoru. “Vulgarismy, nadávky, výhrůžky znásilněním a fyzickou likvidací se týkají daleko víc žen než mužů. Ženy následně odcházejí ze sítí. Máme tu pak deficit demokracie,” uvedla vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monika Ladmanová.
Směrnice se zatím projednává. Po přijetí budou mít členské země na přenesení pravidel do svých zákonů a do praxe dva roky.
Podle Šprincové parlamenty v některých zemích už kroky k odbourání nežádoucích jevů přijímají. Novelizují své jednací řády, upravují etické kodexy. Nepřípustná jsou nenávistná a sexistická vystoupení. Za nedodržování jsou také sankce. Ladmanová zmínila i případnou regulaci v on-line prostoru, a to třeba k větší transparentnosti nastavení algoritmů zacílení příspěvků na sítích.
