Praha – Při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 šlo o snahu posunout Českou republiku k prezidentskému systému, řekl v televizi CNN Prima News v Partii Terezie Tománkové prezident Miloš Zeman. Končící prezident se domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být rozšířeny kompetence hlavy státu. Zeman si myslí, že nejblíž k tomu, aby převzalo jeho voliče, má hnutí ANO.
Na dotaz, zda za jmenováním Rusnokovy vlády v roce 2013 byla snaha nastolit v Česku prezidentský systém nebo ho k němu alespoň přiblížit, Zeman odpověděl “samozřejmě, že ano”. “Já vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech,” poznamenal. Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na Zemanovo vyjádření uvedl, že tehdy dostal nabídku stát se členem Rusnokovy vlády, ale odmítl ji právě proto, že si byl jistý tím, že je pokusem změnit politický systém v republice.
“Pro mě jsou tyto věci naprosto nepřijatelné,” prohlásil dnes Fiala v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Doplnil, že se mu nelíbí, když si prezident osobuje právo, které nemá nebo které neodpovídá české ústavní tradici.
Prezident má podle Zemana opět dostat právo zákonodárné iniciativy. Zeman by také zavedl to, aby prezidentské veto muselo být přehlasováno 120 členy dolní komory. V současné době k tomu stačí 101 z 200 poslanců. “Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dejme tomu dvou nebo tří milionů (voličů), tak je to silnější mandát, silnější legitimita, nikoli legalita, než když vás zvolí 281 poslanců a senátorů,” uvedl.
V roce 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Stalo se tak po pádu koaličního kabinetu Petra Nečase (ODS) a přes nesouhlas hlavních politických stran. Rusnokova vláda také proto nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a úřadovala v demisi až do jmenování vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) koncem ledna 2014, která vzešla z předčasných voleb. Rusnokův kabinet tehdy ustanovil rekord vládnutí v demisi – 169 dní.
Zeman byl během svého působení ve funkci prezidenta, které 8. března po deseti letech končí, kritizován za to, že – jak sám řekl – “používá Ústavu České republiky tvůrčím způsobem”. Prezident ale vždy trval na tom, že ji neporušuje.
Zeman: Nejblíže k převzetí mých voličů má hnutí ANO
Zeman si myslí, že nejblíž k tomu, aby převzalo jeho voliče, má hnutí ANO. Za přirozenou cestu by pro své voliče považoval sociální demokraciI, ta má ale podle něj velice slabé vedení. Zeman v pořadu také uvedl, že 33 let v politice se snažil hájit české národní zájmy.
Síla každé politické strany je podle Zemana určena silou osobností v nejužším vedení této strany. “Což bohužel sociální demokracie, a nejen ona, nesplňuje. Za normálních okolností by tady byla třicetiprocentní sociální demokracie, která by asi postavila svého prezidentského nebo premiérského kandidáta,” poznamenal. Protože tady sociální demokracie v této síle není, pak jeho voliče velmi pravděpodobně z větší části převezme hnutí ANO, dodal.
“Já věřím, že voliči Miloše Zeman volili třeba i Andreje Babiše, tak to ta data ukazovala, takže je to logické, že by přešli k hnutí ANO, pokud už tam nejsou,” řekla dnes v pořadu Partie na CNN Prima News předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Zeman plánuje po odchodu z prezidentského úřadu zřízení své kanceláře. Sídlit by podle něj měla v uličce poblíž Pražského hradu. “Bude to jenom takové místo setkávání pro lidi, kteří se se mnou chtějí setkat,” řekl. Připustil, že mu asistentku bude dělat manželka Ivana. Poznamenal také, že bude pobírat starobní důchod asi 23.000 korun. Po odchodu z funkce dostává prezident republiky doživotní rentu 50.000 korun měsíčně a paušální náhradu ve stejné výši, která je určena zejména na nájem kanceláře a na odměnu asistenta.
Zeman věří, že jeho voliči pochopí jeho kritický postoj k ruské agresi na Ukrajině, až si uvědomí, že pochází z generace, která byla traumatizována sovětskou okupací Československa z roku 1968. “A proto jsme pochopitelně citliví na to, když nějaká velmoc okupuje sousední stát,” uvedl.
Končící prezident považuje za rozumné, že v minulosti podporoval ekonomickou spolupráci s Ruskem. Česko podle něj potřebovalo levné energetické suroviny. Svůj přístup k Rusku označil za stejný, jako mělo Německo. “Ale řekl jsem mnohokrát, že bezpečnostní zájmy jsou nadřazené zájmům ekonomickým,” podotkl. Vše proto podle něj skončilo “šílenou chybou” ruského prezidenta Vladimira Putina, když napadl Ukrajinu. “Pokud jde o Čínu, vzhledem k tomu, že se od Ruska de facto distancovala, tak nevidím důvod k přerušení ekonomických vztahů,” doplnil.
Zeman byl během výkonu funkce prezidenta republiky svými oponenty kritizován za přílišnou náklonnost k režimům v Číně a Rusku. Při kritice kontaktů s těmito režimy Zeman dlouhodobě zdůrazňuje, že preferuje ekonomickou diplomacii a ekonomickou zahraniční politiku. Po útoku Ruska na Ukrajinu loni v únoru prezident invazi ostře kritizoval. “Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru. … Šílence je zapotřebí izolovat.,” řekl po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února.
Zeman se v CNN Prima News vyjádřil i k bankovní radě České národní banky, jejíž členy v poslední době částečně obměnil. Řekl, že s jejím fungováním je spokojen. Věří, že díky devizovým intervencím, ke kterým bankovní rada přistoupila, začne klesat inflace.
