Komerční prezentace Aktual.: 23.09.2026 15:00
Praha – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za 35 let od svého vzniku provedl přes 3100 řízení a uložil pokuty za více než deset miliard korun. Na konferenci k 35 letům existence antimonopolního úřadu to dnes řekl jeho předseda Petr Mlsna. Úřad podle něj v brzké době chystá vydání dalšího kartelového rozhodnutí, které celkovou částku pokut výrazně zvýší. K vypsání výběrového řízení na předsedu ÚOHS vyzvala vládu čtveřice neziskových organizací Transparency International, Datlab Institut, Česko, funguj! a Lobbio, které usilují o reformu úřadu. Výběrové řízení podle nich zajistí větší dohled veřejnosti a zároveň povede k debatě o pravomocích šéfa úřadu, který je podle nich nejmocnějším úředníkem v zemi.
„Mohu jen doporučit, abyste v příštích týdnech sledovali ekonomické zpravodajství,“ prohlásil Mlsna. Ve veřejných zakázkách úřad od roku 1995 rozhodl téměř 15.000 případů a za přestupky zadavatelů uložil pokuty za téměř miliardu korun.
ÚOHS připravil podle metodiky Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise vyhodnocení přínosů v oblasti hospodářské soutěže za rok 2025. Celkové přínosy se podle ní pohybují v rozmezí 1,5 až dvě miliardy korun. „Jinými slovy, za každou korunu vynaloženou na rozpočet úřadu se ekonomice vrátilo 20 až 30 korun. Těchto výsledků v oblasti soutěžní politiky úřad dosahuje s jedním z nejnižších rozpočtů ze všech soutěžních úřadů v zemích EU,“ upozornil předseda českého antimonopolního úřadu.
Na jednoho zaměstnance zabývajícího se hospodářskou soutěží má ÚOHS 45.000 eur (v přepočtu přibližně 1,1 milionu Kč), Litva 92.000 eur (zhruba 2,3 milionu Kč), Slovensko 180.000 eur (4,4 milionu Kč), Německo 334.000 eur (asi 8,1 milionu Kč) a Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise dokonce 362.000 eur (přes 8,8 milionu Kč), vyčíslil Mlsna.
ÚOHS podle něj dlouhodobě patří mezi nejaktivnější v Evropě z hlediska počtu odhalených zakázaných dohod typu „bid rigging“, tedy tajné kartelové dohody uzavírané mezi účastníky výběrových řízení s úmyslem ovlivnit výsledek výběrového řízení ve prospěch dosažení předem určeného cíle. „Obdobně patříme ke špičce v oblasti zakázaných vertikálních dohod o určování cen pro další prodej, které slaďují ceny mezi koncovými prodejci a zvyšují cenovou hladinu zboží pro české spotřebitele,“ podotkl šéf úřadu.
Každý jednotlivý dokončený případ přitom nemá jen přímé dopady, ale ovlivňuje ekonomiku i nepřímo. Například tím, že firmy se dopouštějí kartelů v menší míře, ať už díky osvětové činnosti, nebo ze strachu před vysokou sankcí, případně i tím, že zadavatelé v důsledku znalosti rozhodovací činnosti úřadu zadávají bez chyb a umožňují širší soutěž o zakázky, poznamenal Mlsna.
„Do hospodářské soutěže se vždy promítala nějaká politická myšlenka. Ta spočívala v oddělení byznysu od politiky. Chraňme soutěž jako fenomén a chraňme spotřebitele. Přiklonili jsme se k liberální politice,“ řekl Mlsna v panelu Budoucnost soutěžní politiky v měnícím se světě. Varoval před přinášením dalších hodnot do systému hospodářské soutěže, jako se to podle něj stává v dnešní době ze strany EU. „Green deal se podle něj projevuje v hospodářské soutěži naprosto fatálně. Jestliže Evropa se dnes vydává myšlenkou, že budeme diskriminovat potenciální konkurenty z třetích zemí, staneme se uzavřeným světem,“ dodal.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dnes slaví přesně 35 let od svého vzniku. Za tuto dobu se jeho kompetence z jedné hlavní působnosti navýšily na pět. Klíčovými kompetencemi jsou od roku 1991 ochrana hospodářské soutěže, od roku 1995 dohled nad zadáváním veřejných zakázek, od roku 2000 veřejná podpora, od roku 2010 významná tržní síla a od roku 2024 přístup k dopravní infrastruktuře. Úřad, který byl v 90. letech čtyři roky i ministerstvem, za 35 let vedlo pět různých předsedů a vystřídalo se v něm zhruba 900 zaměstnanců. ÚOHS má od svého vzniku sídlo v Brně.
Neziskové organizace vyzvaly vládu k vypsání výběrového řízení na šéfa ÚOHS
K vypsání výběrového řízení na předsedu ÚOHS vyzvala vládu čtveřice neziskových organizací Transparency International, Datlab Institut, Česko, funguj! a Lobbio, které usilují o reformu úřadu. Výběrové řízení podle nich zajistí větší dohled veřejnosti a zároveň povede k debatě o pravomocích šéfa úřadu, který je podle nich nejmocnějším úředníkem v zemi. Zástupci uvedených organizací to dnes řekli novinářům v Praze. Vyjádření kabinetu ČTK shání.
Současnému předsedovi Petru Mlsnovi končí šestiletý mandát k 2. prosinci, kandidovat může podruhé. Pokud k tomuto datu nerozhodne vláda, kdo úřad povede, hrozí podle organizací pozastavení části činností ÚOHS. Mlsna dnes ČTK řekl, že své další působení v úřadu nyní neřeší.
„Pošleme dnes datovou schránkou výzvu vládě, aby vypsala výběrové řízení na předsedu ÚOHS, a zároveň vyzýváme prezidenta, aby řekl, jaké kvality by měl předseda antimonopolního úřadu splňovat,“ řekla Kateřina Kořínková z iniciativy Česko, funguj!.
Mlsna svoji kandidaturu zatím neřeší. „Řeším teď výročí 35 let fungování úřadu a případně, když nebudu předsedou, abych ho předal v co nejlepší kondici a mohl být na to hrdý. Myslím, že jsem odvedl velký kus práce. Když jsem úřad v roce 2020 přebíral, nebyl v dobré kondici. Za svou práci se nestydím a jsem na ní hrdý,“ dodal.
Výběrové řízení by podle organizací mělo obsahovat předem známé požadavky na kandidáty, které nebudou vylučovat uchazeče mimo státní správu, a měla by existovat veřejně dostupná koncepce budoucího fungování ÚOHS. Dále by měla během výběrového řízení zasedat minimálně pětičlenná komise, na jeho konci by se mělo konat veřejné slyšení s finalisty a konečný výběr by měl být veřejně zdůvodněn.
Prezident Petr Pavel by podle Jiřího Skuhrovce z Datlab Institutu měl být do procesu zapojen právě tím, že sdělí veřejně své požadavky na šéfa antimonopolního úřadu, protože vláda se na novém jméně musí domluvit s prezidentem.
Bez výběrového řízení se podle Věnka Bonuše z Lobbia dohodnou na dalším předsedovi prezident a předseda vlády bez účasti veřejnosti. Pokud se ale neshodnou a nový šéf nebude v prosinci jmenován, hrozí podle organizací, že část rozhodování ÚOHS může uvíznout. Týká se to zejména zakázek v takzvaném druhostupňovém řízení. Pokud se někdo odvolá proti rozhodnutí úřadu, postupuje věc právě do druhostupňového řízení. V něm může rozhodnout jenom předseda a nikdo ho nemůže zastoupit.
Mlsna podle organizací koncentruje velkou část pravomocí. Kromě rozhodování v druhostupňovém řízení má také zvláštní pravomoci v hospodářské soutěži, ovlivňuje podobu kontrolní činnosti nebo výši sankcí. ÚOHS navíc předložil v březnu návrh zákona, který má posílit efektivitu dozorových pravomocí úřadu. Podle neziskových organizací by ale přijetí předlohy vedlo opět k posílení pravomocí šéfa úřadu.
„Přijde nám nepřijatelné, aby Mlsna pokračoval v dalším mandátu,“ uvedl Jan Dupák z Transparency International. Problematické je i to, že Mlsna podle něj udržuje kontakty s politiky.
„Úřad často bagatelizuje svou roli tím, že přezkoumává jen malé procento zakázek. Naše analýza ale ukazuje, že jde o ty nejvýznamnější zakázky,“ řekl Skuhrovec. Každá pátá zakázka nad miliardu korun tak skončí na ÚOHS. Úřad rozhodoval například o tendrech na výstavbu metra D nebo na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}