Vědci se dlouho ptali hlavně na to, zda vitamin D, omega-3 mastné kyseliny nebo glukosamin prospívají zdraví. Novější výzkum obrací otázku jiným směrem: pro koho mohou být prospěšné a v jakém věku?
Mozek se totiž s přibývajícími lety mění. Hůře zvládá buněčný stres, jinak reguluje zánět a proměňuje se také hematoencefalická bariéra, která kontroluje průchod živin, léků a dalších látek z krve do mozkové tkáně. Vědci proto nyní zkoumají, zda stejná dávka určité látky může mít v mladém a stárnoucím mozku rozdílný účinek.
První letošní varovný signál přinesla studie v časopise BMJ Open. Výzkumníci sledovali 5065 Američanů s průměrným věkem 67,5 roku po dobu šesti let. Přibližně 40 procent z nich užívalo vitamin D. U uživatelů doplňku zaznamenali o něco rychlejší pokles celkových kognitivních schopností a exekutivních funkcí. Souvislost se objevila pouze u lidí, kteří už na začátku měli normální hladinu vitaminu D; u účastníků s nedostatkem se nepotvrdila. Studie ale sledovala souvislost a nemůže dokázat, že vitamin D pokles skutečně způsobil.
Autoři proto nedoporučují vitamin D jako prostředek k prevenci kognitivního úpadku u starších lidí, kteří jej zároveń mají dostatek. Nutnost doplnit skutečný deficit tím však nezpochybňují.
Jaké je správné řešení?
Podobně překvapivě dopadla analýza omega-3 doplňků. Vědci porovnali 273 jejich uživatelů s 546 lidmi, kteří je neužívali. Během přibližně pěti let zaznamenali u první skupiny rychlejší zhoršení ve třech standardních testech paměti a dalších kognitivních funkcí. Ani zde ale observační studie neumí určit příčinu.
„Naše zjištění zpochybňují převládající představu, že omega-3 jsou univerzálně prospěšné, a zdůrazňují potřebu opatrně přehodnotit jejich široké používání k ochraně kognitivních funkcí,“ napsali autoři. Snímky mozku navíc ukázaly nižší metabolismus glukózy v oblastech zranitelných vůči Alzheimerově chorobě. Právě tento mechanismus může podle vědců část pozorované souvislosti vysvětlovat.
Třetí studie se zaměřila na glukosamin, který lidé často užívají kvůli bolestem kloubů. Výzkumný tým vedený Ramonem Sunem z Floridské univerzity nejprve zkoumal myši s experimentálním modelem Alzheimerovy choroby a vzorky lidské mozkové tkáně. U Alzheimerovy choroby našel nadměrnou tvorbu glykanů, složitých cukerných struktur navázaných na bílkoviny a další molekuly. Podání glukosaminu problémy u nemocných myší však akorát zhoršovalo.
Pak vědci analyzovali elektronické zdravotní záznamy. U lidí s mírnou kognitivní poruchou spojili zaznamenané užívání glukosaminu přibližně s o čtvrtinu vyšší pravděpodobností přechodu k Alzheimerově chorobě nebo příbuzné demenci. U pacientů, kteří už demenci měli, se užívání pojilo také s vyšší úmrtností. „Byl jsem ohromen,“ řekl Sun o výsledcích.
Ani tato část výzkumu však nedokazuje, že glukosamin zhoršení přímo vyvolal. Zdravotní záznamy nemusely zachytit všechny uživatele a lidé, kteří doplňky berou, se mohou od ostatních lišit řadou dalších vlastností.
Právě to představuje zásadní omezení všech tří prací. Lidé mohou začít doplněk užívat například proto, že už pozorují první zdravotní problémy. Liší se dávky, složení přípravků, jídelníček i celkový zdravotní stav.
Výzkumníci proto starším lidem neradí, aby vitamin D, omega-3 nebo glukosamin automaticky vysadili. Nové výsledky spíš narušují představu, že doplněk stravy představuje vždy neškodný bonus. „Doplňky jsou biologicky aktivní látky,“ upozorňuje Sun. Stárnoucí organismus s nimi může zacházet jinak než tělo mladého člověka. A právě na tuto možnost se budou muset zaměřit další studie.
VIDEO: Funguje homeopatie, nebo ne?
Zdroj: BMJ Open, The Journal of Prevention of Alzheimer’s Disease, Nature Metabolism, The Washington Post