„Často mi lidé pošlou fotku všech doplňků, které mají doma, a řeknou: tohle občas beru, tohle když si vzpomenu. Ale takhle to nikdy nebude fungovat,“ popisuje Bebová. Právě nekonzistentní užívání je podle ní důvodem, proč mnoho lidí necítí jejich účinky tolik, jak by mohli.
Nejčastější chyby při užívání doplňků stravy jsou přitom podle ní překvapivě jednoduché. Lidé je berou nepravidelně, bez systému nebo ve špatnou denní dobu. „Berou je, když si vzpomenou, zapijí je kávou a jdou z domu,“ popisuje. Přitom i časování může hrát roli. „Hořčík je lepší brát večer, železo ideálně nalačno a minerály by se neměly zapíjet kávou nebo černým či zeleným čajem.“
Vitamíny a doplňky stravy je také třeba užívat dlouhodobě. „Lidé si často myslí, že je stačí polykat dva, tři týdny, a najednou se stane zázrak. Ale to opravdu chce čas,“ dodává Bebová.
Neplatí, že všechny živiny získáme ze stravy
Podle ní také existuje několik živin, jejichž dostatečný příjem je pro velkou část populace velmi obtížné zajistit jen běžnou stravou. „Už dávno neplatí takové to zažité přesvědčení, že všechny potřebné živiny dokážeme získat ze stravy,“ říká. Jsou jimi například vitamín D, selen, jód nebo omega-3 mastné kyseliny.
Právě vitamin D je podle ní živinou, jejíž nedostatek je v populaci nejrozšířenější. V posledních letech se o něm sice mluví mnohem víc, přesto většina lidí po zimě trpí jeho nízkou hladinou. „Data potvrzují, že hlavně po zimě většině populace vitamin D chybí. Pokud přes zimu není suplementován, hladiny na jaře bývají velmi nízké,“ vysvětluje Bebová.
Zároveň upozorňuje, že ani pravidelné užívání doplňků nemusí vždy znamenat, že se hladina vitaminu v krvi skutečně zvýší. „Je to navázáno na další faktory v těle. Někdo může opakovaně doplňovat vyšší dávky a přesto se mu hladina nezvedne.“
Vitamin C je citlivý na světlo i teplotu
Další živinou, která může být zejména po zimě vyčerpaná, je vitamin C. Přestože je běžně spojován s ovocem a zeleninou, jeho skutečný příjem nemusí být tak vysoký, jak se zdá. „V zimě je obsah vitaminu C v potravinách obecně nižší, protože hrají roli skladovací podmínky. Navíc ho imunita přes zimu hodně spotřebovává,“ říká odbornice.
Připomíná také, že vitamin C je velmi citlivý na světlo i teplo. „Už jen to, že si koupíte pomeranč a uchováte ho doma v lednici, může znamenat ztrátu třeba třiceti procent vitaminu C. Když ho doma nakrájíte a necháte chvíli ležet na stole, ztratíte další část. Je to strašně citlivý vitamin.“ Dostat se k němu v dostatečné míře tak podle ní není tak úplně jednoduché.
Mezi další často deficitní látky patří například zinek nebo jód. Nedostatek se přitom nemusí projevit jednoznačnými symptomy. Po zimě se podle odbornice lidé často cítí unavení a mají oslabenou imunitu, aniž by si spojili tyto příznaky s konkrétním vitaminem. „Vitamin D se může projevit únavou nebo poruchami imunity, u vitaminu C může být typické horší hojení ran, u zinku problémy s kůží.“
Pokud má člověk podezření, že mu některé živiny chybí, nejrozumnější cestou je podle ní krevní test. „Cena stanovení vitaminu D už hodně klesla. Není od věci si nechat zjistit jeho hladinu a podle toho nastavit cílenou suplementaci,“ říká Bebová. Ve své praxi se prý často setkává s tím, že už samotné doplnění vitaminu D dokáže výrazně změnit, jak se lidé cítí. „Jakmile se hladina vitaminu D zvýší, lidé často říkají, že mají méně únavy a více energie.“
Ne všechny doplňky je vhodné užívat společně
Důležitá je také kombinace jednotlivých látek. Některé se totiž vzájemně podporují, jiné si naopak konkurují. „Typická kombinace je vitamin D3 a K2, které spolupracují při metabolismu vápníku. Nebo vitamin C a železo,“ uvádí odbornice. Naopak některé minerály není vhodné užívat společně. „Hořčík a vápník jsou antagonisté. Tělo může dát přednost vstřebání jednoho z nich a ten druhý se pak nevyužije.“
Kdo je Michaela Bebová
RNDr. Michaela Bebová působí v oblasti výživy a zdravého životního stylu. Vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zaměřila na problematiku metabolismu a interakcí látek v lidském organismu. Ve své praxi se věnuje výživovému poradenství a popularizaci odborných poznatků.
Velkým tématem je podle Bebové také kvalita doplňků na trhu. Základním pravidlem je číst složení. „Pokud tam vidím velké množství aditiv nebo velmi nízké dávky, většinou nejde o kvalitní doplněk,“ říká. Jako příklad uvádí některé levné formy minerálů, které se v těle téměř nevstřebávají. „Například oxid hořečnatý je forma, ze které ten hořčík v podstatě nedostanete. A brát něco, z čeho je vstřebatelnost úplně minimální, je úplný nonsens.“
Samostatnou kapitolou jsou detoxikační kúry, které se každé jaro objevují v reklamách i na sociálních sítích. Podle odbornice je kolem nich hodně marketingu. „Po zimě se lidé necítí úplně dobře, přichází jaro a s ním pocit nového začátku. A najednou se objeví rychlé řešení – vezmi si tento produkt a bude ti dobře.“
To ale podle Bebové neznamená, že tělo skutečně potřebuje drastické očisty. Mnohem účinnější je podle ní návrat k základům. „Zařadit více vlákniny, více zelených potravin, dostatek tekutin, pohyb a kvalitní spánek. To jsou věci, které opravdu podporují metabolismus a přirozené detoxikační procesy,“ uzavírá.
VIDEO: Nemocnice se už snad poučily. Farmakolog popsal, jak „chybují“ při podávání léků
Zdroj: autorský text
