„Jedná se o pozoruhodnou oblačnost, složenou z ledových krystalků, kterou ale běžně nevidíme, protože je až ve výšce kolem 80 kilometrů nad povrchem Země a je velmi slabá,“ vysvětlil tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan. Přestože se jim říká noční svítící oblaka, sama nesvítí: název je odvozený od toho, že jsou vidět jen v noci a osvětluje je Slunce.
„Vypadají kouzelně, jako pavučiny většinou se stříbřitým nádechem. Jejich pozorování je však poměrně vzácné, nebývají vidět každou noc, ale kolem letního slunovratu párkrát. A vždy to stojí za to,“ dodal Suchan. Naposledy byla k vidění v úterý.
Na rozdíl od běžných oblaků se netvoří několik kilometrů nad zemí, ale vysoko v mezosféře, ve výšce kolem 80 až 85 kilometrů. Vidět je lze jen krátce po západu nebo před východem Slunce, kdy je stále ještě osvětlují sluneční paprsky.
Jen pár nocí v roce
Jediným obdobím, kdy je možné je z Česka vidět, je zhruba tři týdny před letním slunovratem a tři týdny po něm, tedy zhruba do poloviny července. „Je to způsobeno tím, že v tomto období se Slunce noří v noci jen nízko pod obzor. Ostatně proto máme krátké a světlé noci. Do výšky v naší atmosféře, kde se noční svítící oblaka vyskytují, dosvítí,“ vysvětlil Suchan. Na denní obloze se tento typ oblaků podle něj pozorovat nedá.
Co se týče konkrétního času, v našich podmínkách se vyplatí vyrazit asi hodinu a půl po západu Slunce nebo si přivstat hodinu a půl před svítáním. Právě v tuto dobu totiž sluneční paprsky dopadají na vysoké vrstvy atmosféry, kde se oblaka nacházejí.
Kam se dívat? Především na severní obzor. „Často se noční svítící oblaka objevují jen nízko nad severem, proto je dobré mít výhled na severní horizont. Jen výjimečně mohou pokrýt až skoro celou oblohu,“ řekl Suchan. Pokud chcete mít co největší šanci, vyrazte co nejdál od městských světel. Samozřejmostí je také jasná obloha bez běžných mraků. „Čím budeme v tmavším prostředí, tím lépe noční svítící oblaka uvidíme,“ poradil astronom.
VIDEO: Astronauti na ISS natočili polární záři nad Zemí.
Zdroj: Astronomický ústav AV ČR, autorský text
