Na zámečku v Tomášově kousek za Bratislavou se v úterý u jednoho stolu sešli ministři zahraničí zemí, které si toho v posledních letech měly co říct spíše méně než více.
Po více než dvou letech se znovu potkali šéfové diplomacií Visegrádské čtyřky (V4). Tentokrát po několika vládních obměnách – Petr Macinka (Motoristé) za Česko, Juraj Blanár za Slovensko, Radosław Sikorski za Polsko a Anita Orbánová za Maďarsko. K nim se přidal i japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi.
V4 se na ministerské úrovni v tomto formátu dlouho nescházela. Rozdílné postoje k Rusku a válce na Ukrajině vztahy mezi jejími členy v minulých letech narušily. Teď Slovensko čerstvě převzalo předsednictví V4 a Blanár se rozhodl formát znovu rozhýbat – i vlivem změny vlády v Česku.
„Chceme dát nové impulzy naší spolupráci obnovením pravidelného dialogu, nejen na ministerské úrovni, ale také mezi odbornými institucemi a podnikatelskou komunitou,“ řekl Blanár.
Hlasitější region
„Je potřeba tento region posilovat, abychom byli hlasitější,“ zmínil Macinka ještě před odletem na Slovensko. Návrat ke společnému stolu ale nutně neznamenal společné názory. Ministři však podle Macinky debatovali otevřeně.
„Opravdu jsme probrali všechno možné. Od vztahů V4 a Evropské unie s Japonskem přes Čínu, Rusko a Ukrajinu až po proměněné geopolitické směřování Spojených států,“ popsal.
Na Rusku se neshodnou. Mluvit spolu ale dokážou
Právě u Ruska a války na Ukrajině se postoje jednotlivých zemí liší. Blanár ostatně jen několik dní před jednáním v rozhovoru pro server Parlamentní listy otevřeně řekl, že Slovensko chce „normalizovat vztahy s Ruskem“. Macinka se ale slovenskému ministrovi do jeho zahraniční politiky příliš míchat nechtěl.
„Je to suverénní rozhodnutí suverénní země a ta si může dělat svoji zahraniční politiku takovou, jakou chce a o jaké si myslí, že je nejlepší pro občany své země,“ odpověděl Macinka na dotaz Aktuálně.cz. „Nebudeme jim do toho mluvit, je to jejich věc,“ dodal.
Později ten den stál vedle Blanára na společné tiskové konferenci polský ministr zahraničí a vicepremiér Radosław Sikorski, dlouhodobý kritik Ruska. Ukázalo se, že rozdíly v pohledu na Moskvu se návratem V4 ke společnému stolu rozhodně nerozpustily.
„Naše debata potvrdila, že euroatlantický a indo-pacifický prostor jsou stále více propojené. Je to patrné zejména při pohledu na vojenskou spolupráci Ruska, Číny, Severní Koreje a Íránu. Ruská válka proti Ukrajině zůstává nejvážnější výzvou pro evropskou bezpečnost a pro řád založený na pravidlech,“ řekl Sikorski.
Rozdílné postoje tedy očividně přetrvávají. Přesto Sikorski po jednání zdůraznil, že je rád, že je V4 zpět, zatímco Blanár mluvil o obnovení pravidelného dialogu.
Macinka pak hovořil s českými novináři o Ukrajině a o tom, co na jednání zaznělo. Podle něj se poměr sil ve válce během posledních čtyř let výrazně proměnil. Dnes se dle něj obě strany vojensky více vyrovnaly, mj. i díky západní podpoře Ukrajiny.
„Dneska vidíme střet symetrických sil, který svým způsobem garantuje stabilitu té kontaktní linie,“ řekl Macinka. Právě tato situace je podle něj příležitostí. „Je to z našeho pohledu optimální možnost začít více jednat,“ uvedl. Další eskalace podle něj není řešením a větší prostor by nyní měla dostat jednání o příměří – na tom se prý V4 podle Blanára shodla.
V4 zaujala Japonce
Japonsko evidentně V4 bere vážně. Ministr zahraničí Tošimicu Motegi kvůli jednání dorazil až do střední Evropy a jeho účast podle Macinky ukazuje, že Tokio považuje region za velmi důležitý.
„Japonsko je v podstatě nejstarším partnerem visegrádské skupiny,“ připomněl šéf české diplomacie.
Podle Motegiho je bezpečnost Evropy a Indo-Pacifiku stále těsněji propojená. Ministři mluvili i o dodavatelských řetězcích, vědě, nových technologiích nebo umělé inteligenci.
S Motegim pak Macinka po skončení společného programu hovořil i mezi čtyřma očima na bilaterálním jednání. Výsledkem bylo podepsání nového akčního plánu strategické spolupráce na roky 2026 až 2030.
Obě země v něm počítají s hlubší spoluprací v ekonomice a ekonomické bezpečnosti nebo v pokročilých technologiích, včetně vesmíru a kvantových technologií. V Česku dnes pro představu působí zhruba 280 japonských firem, které zaměstnávají kolem 47 tisíc lidí.
Ze slovenského zámečku do irského
Tomášov byl pro Macinku ale jen první zastávkou. Ještě tentýž den odpoledne odletěl do Irska, které od července předsedá Radě EU. Právě v rámci irského předsednictví se ve Wicklow koná neformální setkání unijních ministrů zahraničí, takzvaný Gymnich.
Na palubě vládního speciálu „svezl“ i slovenského kolegu Blanára. Na programu je evropská bezpečnost, aktuální geopolitické hrozby nebo posilování protivzdušné obrany.
Velkým tématem bude nepochybně také čerstvé německé obvinění Kremlu z hybridního útoku na letiště Lipsko/Halle. Podle německého ministra vnitra Alexandera Dobrindta stojí za srpnovým pokusem o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku Rusko, uvedl v úterý večer.
Macinka se má setkat také s novým britským ministrem zahraničí Davidem Lammym a znovu usednout ke stolu s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
„S ukrajinským ministrem zahraničí se potkáváme na různých fórech poměrně pravidelně. Je to ale také důležité, protože na Ukrajině trvá válka a Česká republika tam má své aktivity. Potřebujeme také dotáhnout nějakou dohodu s Ukrajinou, která se týká rekonstrukce a dalších programů, takže i o tom budeme jednat,“ řekl Macinka před odletem.
Na Macinkova jednání tohoto týdne pak naváže další kapitola V4. Za více než týden se na Bratislavském hradě sejdou premiéři čtyř visegrádských zemí. Českou republiku bude zastupovat Andrej Babiš. K jednání ve formátu V4+ se připojí také irský premiér Micheál Martin.