Německo se nehodlá vměšovat do české vnitrostátní debaty o tom, zda je Brno vhodným místem pro pořádání letošního sjezdu sudetských Němců, sdělilo německé ministerstvo zahraničí. Podle ministerstva je nicméně cílem Sudetoněmeckého sjezdu smíření mezi Němci a Čechy. Sjezd se bude konat příští týden, poprvé to bude na území České republiky. Svou účast na něm potvrdil v pondělí bavorský premiér Markus Söder, podle předsedy české vlády Andreje Babiše (ANO) to není dobrý nápad.
„Dějiny hrají zcela výjimečnou roli ve vztazích Německa a Česka. Proto se nebudeme vměšovat do vnitrostátní české debaty, jestli je Brno jako místo konání vhodné,“ uvedlo ministerstvo. „Jasné je jedno: Sudetoněmecký sjezd se zasazuje o smíření, které je základem německo-českých vztahů,“ doplnilo.
Zdůraznilo také, že Česko je pro Německo důležitý partner v EU a soused, „se kterým máme a chceme mít co nejužší vztahy politické, hospodářské a vztahy na úrovni občanské společnosti“.
Sudetoněmecký sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ale navrhla Poslanecké sněmovně usnesení, ve kterém chce, aby s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku nesouhlasila.
Dolní komora českého parlamentu by navíc měla podle návrhu vyzvat organizátory k tomu, aby od pořádání akce upustili. O usnesení se bude po přerušení znovu jednat ve čtvrtek. Organizátoři už uvedli, že se sjezd uskuteční, ať budou poslanci hlasovat jakkoli.
Účast potvrdil Söder
Účast potvrdili německý ministr vnitra Alexander Dobrindt i v pondělí bavorský premiér Markus Söder (CSU), který se následně setká v Praze s prezidentem Petrem Pavlem.
„Chci to tu ještě jednou jasně říci, po některých debatách v Česku: Samozřejmě pojedu na Sudetoněmecký sjezd do Brna. Je to vyjádření podpory sudetským Němcům,“ uvedl Söder. Bavorský premiér je tradičně patronem sudetských Němců, kteří jsou od roku 1954 považováni vedle Švábů, Franků a Starobavorů za jeden z kmenů Bavorska.
„Dostal jsem také pozvánku od českého prezidenta Pavla. A týž den ho na jeho pozvání navštívím na Pražském hradě,“ řekl. „Velmi mě to potěšilo, protože to je myslím velmi dobrý signál smíření,“ dodal bavorský premiér.
„Platí to, co jsem už řekl. Není to dobrý nápad a výsledek bude přesně opačný, než od toho očekávají němečtí politici. Místo smíření se budou otevírat staré rány, lidi se zase budou hádat a bude je to rozdělovat. To vidíme už teď,“ sdělil Babiš po potvrzení Söderova plánu účastnit se sjezdu.
Macinka: Dobrindt a Söder si sjezd neužijí
Sudetoněmecký sjezd byl také tématem pátečních jednání českého ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) v Berlíně. Hovořil o něm se svým protějškem Johannem Wadephulem, ale například i s poslancem Spolkového sněmu a předsedou Česko-německé parlamentní skupiny Stephanem Mayerem. Mayer podle ČTK téma rozhovoru potvrdil, podrobnosti ale odmítl sdělit s tím, že se jednalo o rozhovor důvěrný.
Macinka po jednání v Berlíně řekl, že česká debata kolem sjezdu nijak neovlivní dobré česko-německé vztahy. Například spolupředseda Česko-německého diskusního fóra Jörg Nürnberger, který se s Macinkou v Berlíně rovněž sešel, řekl, že čeští politici dopad vyhrocené debaty podceňují. Vyjádřil ale naději, že nebude mít „trvalé následky“.
Wadephulovo vyjádření bezprostředně po schůzce s Macinkou nebylo možné získat, protože se nekonala společná tisková konference ministrů, jak bývá v podobných případech běžné.
Macinka v rozhovoru, který v Berlíně poskytl prestižnímu německému deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), uvedl, že si podle něj Dobrindt a Söder sjezd neužijí. Zopakoval také kritiku na adresu předáka sudetských Němců Bernda Posselta i iniciativy Meeting Brno, která sudetské Němce do moravské metropole pozvala.
Vztahy se lepší
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován.
Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. První organizovaný transport odsunutých Němců odjel do americké okupační zóny 25. ledna 1946. Předcházelo mu ale divoké vyhánění německých obyvatel, které provázelo násilí včetně masakrů. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život patnáct až třicet tisíc lidí.
Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Naprostá většina z nich, kolem 270 tisíc, byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.
