Finský prezident Alexander Stubb měl v New Yorku poměrně rušný týden: například byl minulou středu u jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který s Nory podepsal dohodu o dronech. Zároveň také zaujal hned několika projevy – a jedním z hlavních témat byla Ukrajina.
Stubb v návaznosti na technologický vývoj mluvil o tom, že právě on zásadně proměnil charakter války a podle něj ztížil možnost, aby jedna ze stran dosáhla rozhodujícího vojenského vítězství.
„Neexistuje vojenské řešení, protože ani jedna strana nedokáže tu druhou vyčerpat,“ uvedl Stubb během jednoho ze svých vystoupení v New Yorku.
Rozšíření dronů a dalších bezpilotních systémů podle něj vytvořilo podél ukrajinské fronty rozsáhlé „zóny smrti“. „Jsou hluboké asi 20 kilometrů. Pokud do nich vstoupíte, máte 95procentní pravděpodobnost, že budete zničeni,“ přiblížil situaci na bojišti finský prezident.
Podle Stubba jde o realitu, kterou si musí uvědomit především Rusko. „Někdo to musí agresorovi říct,“ dodal.
Ukrajina je na tom líp než před rokem
V úterním rozhovoru pro agenturu Bloomberg zase Stubb řekl, že Ukrajina je podle něj vojensky, politicky i finančně v lepší pozici než před rokem. Tvrdil také, že na bojišti má podle něj nad Ruskem navrch.
Související
Zároveň uvedl poměr ztrát jeden ukrajinský voják ku pěti ruským a zmínil, že Rusko letos obsadilo zhruba 900 kilometrů čtverečních, zatímco Ukrajina dobyla zpět asi 800 kilometrů čtverečních.
Stubb též řekl, že se obnovila mírová jednání, a zmiňoval návštěvy amerických vyslanců Jareda Kushnera, Steva Witkoffa a Johna Ratcliffa v Moskvě a následně v Kyjevě. Podle něj se hledá možnost částečného příměří před zimou.
65 probíhajících konfliktů
Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN se Stubb zaměřil především na proměnu mezinárodního řádu. Podle něj dnes státy stojí před základní volbou mezi spoluprací a konfliktem.
Upozornil, že důvěra mezi státy slábne, pravidla jsou stále častěji ignorována a mezinárodní instituce ztrácejí vliv. Podle něj svět směřuje k modelu, v němž stále více převládají mocenské zájmy, transakční dohody a soupeření.
„Zdá se, že směřujeme k nekooperativnímu multipolárnímu světovému řádu,“ uvedl. Takový systém je podle něj založen na „hrách s nulovým součtem, transakcích a neomezené moci“.
V této souvislosti připomněl, že podle odhadů dnes ve světě probíhá 65 ozbrojených konfliktů, nejvíce od konce studené války.
Svět ekonomického nátlaku
Stubb upozornil také na proměnu globální ekonomiky. Obchod, technologie, energie nebo dodavatelské řetězce se podle něj stále častěji stávají součástí geopolitického soupeření.
„Vstoupili jsme do světa nátlaku, kde jsou závislosti zranitelnostmi,“ varoval.
Podle finského prezidenta se zároveň mění rozložení ekonomické a politické moci ve světě. Západ podle něj musí počítat s rostoucím významem států globálního Jihu a Východu.
Nové San Francisco
V závěru svého projevu na Valném shromáždění Alexander Stubb vyzval světové lídry k nové mezinárodní iniciativě po vzoru konference v San Francisku, která v roce 1945 položila základy OSN. „To, co svět nyní potřebuje, je nový okamžik San Franciska,“ řekl.
Mluvil také o tom, že současná struktura OSN podle něj neodpovídá dnešnímu světu a potřebuje zásadní reformu. Navrhl rozšíření Rady bezpečnosti o nové stálé členy z Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Současně kritizoval současný systém veta.
„Žádný jednotlivý stát by neměl mít právo veta,“ prohlásil. Pokud některý člen Rady bezpečnosti poruší Chartu OSN, mělo by podle něj dojít k pozastavení jeho hlasovacích práv.
Související
Umělá inteligence
Stubb v New Yorku mluvil také o AI, když označil umělou inteligenci za „nejvýznamnější technologii v dějinách lidstva“ a řekl, že lidé musí zůstat „na sedadle řidiče“.
Finsko a Norsko pak společně s dalšími státy vyzvaly firmy, vlády a mezinárodní organizace k vytvoření mechanismů pro kontrolu nejpokročilejších AI modelů.