Několik místních samospráv na východní hranici bylo nuceno provést naléhavé změny v personálním obsazení mnoha volebních místností. Služba státní bezpečnosti 24. září potvrdila redakci LSM Latgale, že v celém Lotyšsku bylo prověřeno celkem šest tisíc pracovníků volebních místností.
Podle Služby státní bezpečnosti (VDD) bylo důvodem u většiny odvolaných pracovníků cestování do Ruska a Běloruska nebo šíření prokremelských sdělení.
V Daugavpilsu bude při 15. volbách do Saeimy otevřeno 29 volebních místností. Podle informací, které získala redakce LSM Latgale, volební komise okamžitě ukončila spolupráci s více než 20 pracovníky a nahradila je jinými.
Předseda volební komise tuto informaci ani nepotvrdil, ani nevyvrátil, přičemž se odvolal na omezený přístup k těmto informacím.
„Obdrželi jsme prohlášení od Ústřední volební komise, v němž se uvádí, že musíme přijmout nezbytná opatření. Po celou tuto dobu jsme podnikali kroky a všechny týmy jsou nyní plně obsazeny, což zajišťuje chod všech volebních místností. Je to sice náročné, ale lidé velmi ochotně spolupracují. Našli jsme také lidi, kteří v této funkci již dříve pracovali. Okamžitě jsme se do toho pustili. Doslova během pár dní bylo vše vyřešeno,“ vysvětlila Ruta Velikaová, předsedkyně volební komise městské rady v Daugavpilsu.
V Krāslavě bude mezitím ve 26 volebních místnostech pracovat 140 členů volebního týmu. Složení týmu bylo schváleno již v březnu, avšak 18. září obdržel předseda komise pokyn, že tým musí být změněn.
„V tuto chvíli to představuje další zátěž. Jen týden před volbami, kdy je třeba vyřídit spoustu práce, rozeslat materiály a připravit volební místnosti. Zdá se, že jsme to úspěšně zvládli a tým je nyní kompletní; jsme připraveni. Opravdu to trvalo jen jeden týden; rozhodli jsme se vybrat lidi a oslovit ty, kteří se přihlásili již v březnu. Musím říct, že jsme v podstatě zavolali těm, kteří nám zaslali přihlášky – a oni souhlasili,“ uvedla Zane Ločmeleová, předsedkyně volební komise okresní rady v Krāslavě.
Ačkoli se jim podařilo rychle najít náhradníky ve volebních místnostech, zůstává otázka – proč byl zákaz oznámen až téměř těsně před volbami?
„Jak víme, co ověřujeme, abychom se ujistili, že daná osoba splňuje podmínky pro výkon funkce pracovníka volební místnosti? Kdyby tam byla také klauzule typu ‚pokud jste se v posledních třech či čtyřech letech nacházeli na takovém a takovém místě, nemůžete podat přihlášku‘, pravděpodobně by ani k této situaci nedošlo,“ pokračovala Ločmeleová.
Māris Zviedris, předseda Ústřední volební komise (CEC), poukázal na to, že prověřování pracovníků volebních místností bezpečnostními službami je běžnou praxí.
„Posouzení se provádějí v různých obdobích, mimo jiné i před volbami. V současné době nemáme žádné informace, které by naznačovaly, že by v některé z místních samospráv existovaly problémy s personálním obsazením volebních místností. Je zřejmé, že s blížícím se termínem voleb – týden před nimi – se situace stává náročnější,“ přiznal Zviedris.
Předseda Ústřední volební komise rovněž vysvětlil, že volební místnosti disponují rezervou personálu. Neuváděl konkrétní počet osob, kterých se týkají příkazy bezpečnostních orgánů, avšak tyto příkazy byly doručeny více než jedné místní samosprávě.
„Kdybychom neudělali vůbec nic a podlehli takové lhostejnosti – ať si ve volební místnosti pracuje, kdo chce, a my nebudeme mít žádné problémy, není třeba provádět žádné systémové testy; pokud to loni nefungovalo, letos to určitě fungovat bude – pokud budeme postupovat s takovým přístupem, pak se pravděpodobně ocitneme přesně tam, kde jsme byli loni, nebo dokonce ještě hůř,“ pokračoval Zviedris.
Služba státní bezpečnosti (VDD) potvrdila redakci LSM Latgale, že bylo prověřeno celkem šest tisíc pracovníků.
„Mezi identifikovanými rizikovými faktory patřily cesty jednotlivců do agresorského státu Ruska a jeho spojence Běloruska po ruské invazi na Ukrajinu, stejně jako šíření prokremelských zpráv,“ uvedla služba.
Úřad rovněž připomněl, že veřejnost opakovaně vyzýval, aby necestovala do Ruska a Běloruska. V roce 2025 však vstoupil v platnost zákon o omezení činností ohrožujících národní bezpečnost, který několika skupinám lidí – především zaměstnancům státních institucí – zakáže návštěvy Ruska a Běloruska.
Tento zákaz byl zaveden s cílem omezit schopnost ruských a běloruských orgánů navazovat přímý kontakt s lotyšskými občany na území těchto zemí, kde má Lotyšsko omezené možnosti chránit své občany.
Článek napsali Anna Luīze Ruskuleová a Aleksejs Dunda (LSM_EN), poprvé byl publikován 25. září 2026 v 07:18 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.