„Chceme dostat Německo zpět na správnou cestu,“ uvedl spolkový kancléř Friedrich Merz u příležitosti představení nového balíčku reforem, který mimo jiné obsahuje významné daňové úlevy pro rodiny s nízkými příjmy a rozsáhlé změny v důchodovém systému. Cílem nových opatření je posílit německou ekonomiku.
Balíček reforem v sobě ale skrývá i háček. Jde totiž na ruku převážně zaměstnavatelům. Pomáhá jim snížit byrokracii či poskytuje větší flexibilitu při najímání pracovníků na krátkodobé smlouvy. Samotným zaměstnancům ale významně ztěžuje možnost nárokovat si nemocenskou dovolenou.
Němci tak v rámci nových pravidel například ztratí právo získat potvrzení o pracovní neschopnosti po telefonu. Nově bude taktéž zavedena povinnost pro zaměstnance předložit lékařské potvrzení už od prvního dne nemoci.
„Víme, že jde o těžké rozhodnutí. Už si však nemůžeme dovolit tuto konkurenční nevýhodu způsobenou dlouhodobou nepřítomností v práci,“ cituje německého kancléře deník Independent. Reformy ale kritizují například odboráři, podle kterých jde o „útok na práva zaměstnanců“.
Změny v pravidlech nemocenských kritizují i lékaři. Předseda Německé asociace praktických lékařů Markus Blumenthal-Beier tak například pro německý tisk uvedl, že navrhované změny v nemocenských jsou „naprosto katastrofální“ a zahltí systém zdravotní péče.
Terčem kritiky jsou i opatření, která firmám poskytují větší možnost sjednávat se zaměstnanci smlouvy na dobu určitou. „Nedůvěra vůči zaměstnancům a šíření šílenství v podobě pracovních smluv na dobu určitou nepřispívají k růstu,“ tvrdí předseda odborového svazu Verdi Frank Werneke.
„Tento reformní balíček je velmi úspěšným výchozím bodem a podporuje naši výzvu k reformám, které podporují růst, konkurenceschopnost a inovace,“ uvedl naopak šéf Deutsche Bank Christian Sewing.
Německá ekonomika na tom přitom v posledních letech není dobře. Dynamiku ztratila především po epidemii koronaviru. Dobře na tom není ani Merzova Křesťanskodemokratická unie, která momentálně v průzkumech zaostává za extremistickou krajně pravicovou stranou AfD. Podle květnového průzkumu veřejného mínění pak s prací Merzovy vlády není spokojených 76 procent Němců.
