Kromě zvýšení spotřebních daní na alkohol a tabák a zavedení odvodu ze slazených nápojů hodlá německý kabinet podle DPA seškrtat některé dotační programy. Ve středu vláda chce schválit nejen první hrubý návrh rozpočtu na příští rok, ale také finanční plán na roky 2028 až 2030.
V jádrovém rozpočtu, který zajišťuje základní chod státu, jsou podle DPA v příštím roce plánované výdaje ve výši zhruba 543 miliard eur (13,2 bilionu korun), tedy více než letos. Významně by měly vzrůst výdaje na obranu. Dluhy v jádrovém rozpočtu by měly dosáhnout 110,8 miliardy eur (2,7 bilionu korun), což je rovněž více než letos. Připočíst je k nim třeba navíc dluhy ze zvláštního fondu na modernizaci německé infrastruktury, který vláda kancléře Friedricha Merze vytvořila loni.
O mnoho miliard přijde rozpočet na příští rok kvůli plánované reformě daně z příjmu, která by měla vstoupit v platnost 1. ledna a měla by ulehčit především lidem s nízkým a středním příjmem. Jak přesně by měla reforma vypadat, se ale konzervativní unie CDU/CSU a její koaliční sociální demokracie (SPD) zatím nedohodly.
Plánování rozpočtu navíc komplikuje nepředvídatelná situace kolem války v Íránu. Spojené státy a Izrael před dvěma měsíci napadly Írán, válka způsobila světovému i německému hospodářství značné škody. Zdražily především pohonné hmoty, protože byla narušena plavba Hormuzským průlivem, který je klíčový pro přepravu ropy z Perského zálivu.
Na počátku dubna snížily přední německé hospodářské instituty odhad růstu německé ekonomiky na letošní rok na 0,6 procenta. Merzova vláda dokonce předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa poroste jen o 0,5 procenta. Ještě loni na podzim odhadovaly instituty letošní růst na 1,4 a vláda na 1,3 procenta.
