Německo a další státy odmítly navýšení rozpočtu na zemědělství a kohezi

Státy, které mají obavy z vytváření nových dluhů a kterým se v bruselských kuloárech říká frugálové (podle latinského výrazu frugalis, tedy skromný či šetrný), své výhrady vyjádřily během úterní schůzky unijních ministrů pro evropské záležitosti. Právě na tomto jednání se projednával rovněž takzvaný víceletý finanční rámec (VFR) Evropské unie na období 2028 až 2034.

Země reagovaly na pondělní deklaraci uskupení nazvaného Přátelé koheze, ke které se připojilo 16 zemí EU, včetně Česka. „V návrhu komise jsou politika soudržnosti, společná zemědělská politika (SZP) a společná rybářská politika (SRP) jedinými politikami, které čelí reálnému snížení financování, a to navzdory celkovému navýšení velikosti nového víceletého finančního rámce (VFR),“ stojí v prohlášení. „Politika soudržnosti a společná zemědělská politika jsou pro občany EU nejviditelnějšími politikami Evropské unie,“ dodává text. V deklaraci se rovněž hovoří o tom, že by EU měla zvážit nové vlastní zdroje příjmů a případnou společnou půjčku na financování investic.

Německá delegace podle serveru Brussels Signal na úterním jednání naopak uvedla, že výrazné navýšení objemu rozpočtu, jak navrhuje Evropská komise, není proveditelné a „neúměrně“ by zhoršilo bilanci Berlína jako čistého plátce. Německo rovněž odmítlo odložení splácení společného dluhu EU s odkazem na „politické závazky“.

Berlín uvedl, že příští rozpočet se musí zaměřit na „konkurenceschopnost, bezpečnost a obranu“, a argumentoval, že „návrat ke statu quo není možný“.

Nizozemsko se k tomuto názoru připojilo s tím, že je zapotřebí víceletý finanční rámec zaměřený na budoucnost a že není zcela možné uchránit před škrty jak kohezní politiku, tak i společnou zemědělskou politiku a administrativní výdaje EU. Nizozemská vláda rovněž vyzvala Evropskou unii, aby rozpočet modernizovala, více se opírala o soukromé investice a zachovala silnou celní správu s cílem ochránit evropskou konkurenceschopnost.

Švédsko vyloučilo společný dluh i nové vlastní zdroje EU, což byly dva z hlavních způsobů financování navrhovaných skupinou Přátelé koheze. Stockholm rovněž uvedl, že při přidělování prostředků EU by měla být prioritním kritériem „vynikající kvalita“.

Dánsko připustilo, že rozpočet „by mohl být vyšší“, avšak pouze za předpokladu, že bude vázán na modernizaci a nové priority, jako je obrana, podpora Ukrajiny a konkurenceschopnost. Kodaň varovala, že navrhované navýšení je „nadměrné“.

Vyjednávání o novém dlouhodobém rozpočtu EU tak nebudou jednoduchá. Čistými plátci do rozpočtu jsou například Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko či Švédsko. A zejména Německo či Nizozemsko nechtějí zvyšovat svůj příspěvek do rozpočtu, protože už nyní platí nejvíc. Největšími příjemci, tedy zeměmi, které obdržely z rozpočtu EU více peněz, než kolik zaplatily, jsou Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Řecko, Česko či Slovensko. Tyto země se naopak obávají, že budou sníženy výdaje na zemědělství a kohezi a plánují bojovat za jejich zachování v dosavadní výši.

Česko je stále čistým příjemcem z unijního rozpočtu, ale v souvislosti s tím, jak země bohatne, už tomu tak v dalších letech nemusí být, uvádějí analytici. Za loňský rok obdrželo Česko z rozpočtu EU o 31,1 miliardy Kč více, než odvedlo, uvedlo nedávno ministerstvo financí. Při započítání příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení ve výši 46,8 miliardy Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 miliardy Kč.

Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Evropská komise zveřejnila první návrh nového rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,9 bilionu Kč) loni v červenci.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}