Pane ministře, nechtěl byste svá slova o ústavním puči vzít zpátky? Vyvolala poměrně silnou reakci veřejnosti. Není to podrývání důvěryhodnosti Ústavního soudu?
Myslím, že pokus o přeměnu politického a ústavního zřízení parlamentní republiky, kterou tady máme od pádu komunismu, ještě nikdy nebyl veden takto silně. Když jsem četl návrh prezidenta, respektive jeho představu o tom, jak má Ústavní soud rozhodnout, tak jsem v něm viděl požadavek, aby soud řekl, že o účasti na summitu rozhoduje prezident, aby zrušil rozhodnutí vlády, zakázal jí určité kroky a naopak jí jiné přikázal. To podle mě představuje pokus o ústavní puč. Nevidím důvod, proč bych to měl hodnotit jinak.
Berete to rozhodnutí Ústavního soudu jako svoji prohru?
Ne, neberu to jako svoji prohru. Celou dobu říkám, že existují situace, kdy vláda jako dominantní politický hybatel v této zemi chce na konkrétních mezinárodních akcích sama obhajovat své postoje. Nerozumím tomu, proč se do toho prezident za každou cenu snaží vstoupit.
Tvrdíte tedy, že za tím není jen rozhodnutí prezidenta?
Prezident je podle mě umanutý. Jedna věc je jeho osobní ambice být za každou cenu u toho. Druhá věc je, že jeho okolí podle mě využívá této jeho slabiny. Jsou tam lidé, kteří mu předepisují, co má říkat nebo co má posílat k Ústavnímu soudu, a snaží se tím přeměnit parlamentní systém v České republice na systém prezidentský. A proti tomu jsem.
A to považujete za kámen úrazu.
Pokud bychom to připustili, nebyla by to moje prohra. Byla by to prohra celé České republiky.
Říkal jste, že prezidenta dnes doakreditujete na summit NATO. Už se tak stalo?
Zatím jsem ho ještě nedoakreditoval.
Stane se to ještě dnes, nebo do konce týdne? A v jaké roli na summit pojede?
Budeme se o tom bavit v pondělí na vládě.
