Sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. „Není to šťastná záležitost. Zkrátka je tady ještě generace lidí, která se s tím v rámci této věci ještě nesmířila,“ uvedl Babiš. O postoji ke konání sjezdu debatovali v úterý několik hodin poslanci, pokračovat mají ve středu večer.
Koalice ANO, SPD a Motoristů v návrhu usnesení chce, aby dolní komora s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku nesouhlasila. Sněmovna by navíc měla podle návrhu vyzvat organizátory k tomu, aby od pořádání akce upustili. Opoziční řečníci v debatě uváděli například to, že od koalice jde o hledání vnějšího nepřítele, sjezd je podle nich součástí procesu usmíření.
Usnesení ke sjezdu odsoudil předseda frakce Křesťansko-sociální unie (CSU) v Bavorském zemském sněmu Klaus Holetschek.
„To, že se česká vláda shodla na usnesení, které pořadatele Sudetoněmeckého sjezdu vyzývá k jeho zrušení, je politováníhodné a vysílá to špatný signál,“ uvedl Holetschek. Podle něj navrhované usnesení neodráží pozitivní reakci české společnosti, kterou plán na konání sjezdu v Brně vyvolal.
Pozvánka ke smíření
Sjezd je podle vysoce postaveného politika CSU pozvánkou ke smíření vyslovenou českou stranou. „Teď je ten pravý čas a je to to pravé místo,“ poznamenal. Připomněl, že z iniciativy jeho frakce uvolnilo Bavorsko na podporu sjezdu 300 tisíc eur (7,3 milionu Kč). „Chceme dál stavět mosty a podporujeme živé bavorsko-české partnerství. K tomu je třeba na obou stranách odvahy podívat se na dějiny, a ne odvracet od nich zrak,“ dodal.
„Určitě nechceme, aby tohle nějak zatížilo naše vztahy s Německem. My se díváme do budoucnosti, pro nás Německo je strategický, ekonomicky nejdůležitější partner,“ řekl Babiš. Doufá, že celá akce se odehraje v klidu.
Také koordinátor bavorsko-české spolupráce ve frakci CSU v zemském sněmu v Mnichově Gerhard Hopp označil navrhované usnesení za špatný signál. Sudetoněmecký sjezd je podle něj „evropskou událostí – znamením, že vzpomínání a smíření nejsou protiklady, ale dvě strany jedné mince“. „Vyzývám české poslance: Hlasujte proti tomuto usnesení. Ne by bylo jasným přihlášením se k Evropě, která se dokáže poučit ze svých dějin a společně se dívat kupředu,“ dodal Hopp.
Před druhou světovou válkou žily v Československu více než tři miliony Němců, poté muselo odejít asi 90 procent z nich. Zůstat směli jen antifašisté, lidé ze smíšených rodin nebo odborníci nezbytní pro hospodářství. Dnes se k německé, případně kombinované národnosti hlásí zhruba 25 tisíc lidí.
Udělali jsme tlustou čáru
„Vztahy s Německem byly vyřešeny v minulosti, byla udělána jasná tlustá čára a nemá cenu jitřit staré rány,“ řekl novinářům ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „My se díváme dopředu,“ dodal Babiš.
Na sjezd se chystají i přibližně dvě stovky zástupců německé menšiny v Česku. Chtějí představit své aktivity a tradice. V tiskové zprávě to uvedl Martin Dzingel, jednatel Shromáždění německých spolků v Česku, které sdružuje asi 20 spolků a podporuje síť 13 česko-německých center setkávání. Účast by mohla být ještě vyšší, podle sdružení ji však brzdí kritika, která se proti sjezdu vzedmula.
Úterní jednání ve sněmovně provázely emoce. Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že vládní hnutí SPD udělalo ze sjezdu celospolečenskou kauzu a hnutí ANO na to naskočilo jako malé děti.
„Vy jste tady do krve hájili zájmy sudetoněmeckého landsmanšaftu místo zájmů lidí, kteří umřeli v těch koncentrácích,“ prohlásil na adresu opozice šéf klubu SPD Radim Fiala. Dosavadní debata podle předsedkyně klubu ANO Taťány Malé ukázala, že na sjezd krajanského sdružení v Brně není vhodná doba, akce jitří podle ní emoce a otevírá rány.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15 až 30 tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
