Na střele FP-9 pracuje ukrajinská společnost Fire Point už několik měsíců. Hlavní inženýr firmy Denys Shtilerman ale teprve nedávno uvedl, že z původně pozemní balistické střely by se časem mohla stát i letecky odpalovaná zbraň stejné kategorie, jakou je na Ukrajině obávaný ruský Kinžal.
Pozemní verze FP-9 má podle deníku Euromaidan Press dosáhnout doletu až 850 kilometrů a nést 800kilogramovou hlavici. Jde o větší variantu střely FP-7, která už prochází testováním. Zkoušky FP-9 by pak měly začít během léta.
Pokud by byla střela upravena pro odpalování ze vzduchu, její dosah by se mohl ještě výrazně zvýšit. Právě v tom spočívá hlavní výhoda podobných systémů. Letadlo vynese raketu do výšky a dodá jí počáteční rychlost, čímž šetří palivo, které by jinak spotřebovala při startu ze země.
„Raketa spotřebuje nejvíc paliva hned po startu ze země. Pokud ji ale do výšky vynese letadlo, obrovské množství energie ušetří,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.
Extrémní rychlost jako hlavní zbraň
Výsledkem může být prodloužení doletu až o stovky kilometrů. Současně jde o velmi obtížně zachytitelné cíle, protože podobné střely dosahují extrémně vysokých rychlostí.
Například právě ruský „vzor“ Kinžal, odpalovaný z upraveného letounu MiG-31, dosahuje rychlosti až Mach 5,7 a je tak rychlý, že i nejpokročilejší ukrajinské prostředky protivzdušné obrany – včetně amerických systémů Patriot – mají s jeho zachycením problém.
Pokud by Ukrajina skutečně zařadila střelu do své výzbroje, šlo by o první zbraň tohoto typu v jejím arzenálu. Letecky odpalovanými balistickými střelami dnes disponují pouze nejsilnější letecké velmoci, jako je právě Rusko nebo například Izrael.
Ukrajina má potřebné know-how
Ukrajina má v této oblasti dlouhodobé zkušenosti a vývoj letecky odpalované střely by pro ní neměl představovat zásadní problém. Konstrukční kancelář Yuzhnoye State Design Office z Dnipra se projekty vzdušných startů zabývá už od konce 80. let. Tehdy šlo o civilní programy určené k vynášení satelitů pomocí strojů jako Antonov An-124 nebo Suchoj Su-27.
Přeměna podobného principu pro vojenské účely by však nemusela být nepřekonatelným problémem. Zjednodušeně řečeno: místo satelitu by raketa nesla bojovou hlavici a místo do vesmíru by mířila k cíli na zemi.
„Schopnost odstrašení i bez jaderných zbraní“
Pokud by se letecká verze FP-9 skutečně osvědčila, znamenalo by to pro Kyjev výrazné posílení schopnosti zasahovat cíle hluboko na ruském území.
„Taková zbraň by mohla zasahovat cíle hluboko v ruském týlu, včetně průmyslových oblastí za Uralem. To už by pro Rusko znamenalo velmi nepříjemný problém,“ míní Visingr.
Ruská protivzdušná obrana je navíc již nyní systematicky oslabována opakovanými útoky ukrajinských dronů. Údery těžko zachytitelnými raketami nové generace by tak pro ruské systémy mohly představovat značnou výzvu.
„Kyjev potřebuje zbraně, které dokážou zasahovat cíle ve vzdálenosti dva tisíce kilometrů a více. Proto si myslím, že tento koncept má pro Ukrajinu opravdu velký potenciál. Mohl by jí dát silnou schopnost odstrašení i bez jaderných zbraní,“ dodává analytik.
