Norsko plánuje udržet těžbu a vývoz surovin přibližně na současné úrovni minimálně do roku 2035. To však vyžaduje objevování a rozvoj nových ložisek, tedy krok, proti němuž se EU oficiálně staví.
Norský ministr energetiky Terje Aasland nicméně agentuře Reuters zdůraznil, že jeho země má suverénní právo rozvíjet ložiska v Barentsově moři bez ohledu na postoj EU.
„Má-li Norsko zůstat dlouhodobým dodavatelem ropy a plynu do Evropy, musí být součástí diskuse i Arktida,“ uvedl Aasland. „Tyto oblasti budeme rozvíjet a bude na EU, zda tam zavede moratorium na těžbu plynu či ropy,“ dodal.
Brusel v současné době podporuje zákaz nových vrtů v Arktidě kvůli ochraně životního prostředí. Podle agentury Reuters ale EU nyní zvažuje změnu svého postoje kvůli rostoucím obavám o energetickou bezpečnost kontinentu, v níž hrají Norové klíčovou roli.
Po zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Norsko stalo největším dodavatelem zemního plynu do Evropy. Pokrývá přibližně 30 procent poptávky Evropské unie a Británie.
Oficiální prognózy však předpovídají prudký pokles těžby v nadcházejících letech, pokud nebudou rychle objevena a rozvinuta nová ložiska.
Vzhledem k současné dostupnosti zdrojů je propad prakticky jistý. Potvrzuje to zpráva norského úřadu odpovědného za zdroje na mořském šelfu, podle níž by bez významných nových objevů mohla těžba začít prudce klesat už po roce 2030.
V optimistickém scénáři bude produkce v roce 2050 o třetinu nižší než dnes. V pesimistickém scénáři klesne téměř na nulu.