Výzva části vládních politiků, aby Německo ochranu sexuálních a genderových menšin zakotvilo v ústavě, mezitím narazila na odpor konzervativců kancléře Friedricha Merze.
V sobotu 25. července krátce před 22:00 najel německý občan libanonského původu Abdul B. dodávkou do lidí v parku Tiergarten, následně napadal přítomné mačetou. V té době se v centru Berlína stále konala akce na podporu práv komunity LGBT+, takzvaný Christopher Street Day (CSD).
Odpoledního pochodu hrdosti, který končil ve stejném parku, se zúčastnily stovky tisíc lidí. Útok němečtí politici označili za islamistický terorismus. Zahynula 65letá žena z Polska. Zranění utrpělo 31 osob. Abdula B. policisté den po útoku vypátrali a zastřelili.
Tragédii v parku Tiergarten nyní připomíná mladý javor. Zástupci města jej zasadili na místě, kde stál vzrostlý strom, který zastavil zběsilou jízdu Abdula B. parkem. Kolem stromku je ochranná mříž, na kterou lidé umisťují květiny a vzkazy.
Javor úřady zvolily kvůli místu, na kterém se tragédie odehrála. Jedná se o Javorovou stezku (Ahornsteig). Poblíž stromu radnice nechala umístit lavičku v barvách duhy, která je symbolem komunity LGBT+. Má zvát k posezení a zamyšlení.
Útok v Německu vyvolal debatu o ochraně komunity leseb, gayů, bisexuálů, transgenderových osob a dalších sexuálních a genderových menšin. Spolupředsedové vládní sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová a Lars Klingbeil krátce po útoku navrhli změnu ústavy, která by zakazovala diskriminaci na základě sexuální identity.
„Chceme politicky dál posílit ochranu queer lidí,“ uvedli v prohlášení. SPD o změnu ústavního článku tři usiluje dlouhodobě. V současnosti článek zakazuje diskriminaci na základě pohlaví, původu, rasy, jazyka, vlasti, víry a náboženského či politického názoru.
Proti změně ústavy se ale postavila konzervativní unie CDU/CSU. Předseda její parlamentní frakce Thorsten Frei skupině Funke o víkendu řekl, že nevidí pro výslovné zmínění sexuální identity v ústavě důvod. „Přání queer komunity, abychom učinili tento symbolický krok, chápu. Naši ústavu by to ale přetížilo,“ uvedl.
Podle něj ústavní soud v minulosti několikrát jasně potvrdil, že ústava zakazuje jakoukoli diskriminaci. Zmínka v ústavě by podle něj navíc bezpečí komunity LGBT+ nijak nezvýšila. Za svá slova si vysloužil kritiku nejen od politických oponentů, ale i některých spolustraníků.
Uvnitř komunity LGBT+ vyvolal útok v Berlíně solidaritu. Podle německých médií se zvýšil počet účastníků pochodů hrdosti v těch městech, v nichž se konaly po útoku. Například v Hamburku se k němu připojilo odhadem zhruba 300.000 lidí místo očekávaných 250.000. Vyšší účast na manifestacích CSD hlásí i menší německá města.
