Za posledních šest let klesl počet obětí dopravních nehod v Česku téměř o čtvrtinu. Zatímco v roce 2019 na silnicích zemřelo 547 lidí, loni to bylo 421. Tuzemsko se v tomto ohledu zlepšuje rychleji než unijní průměr, vyplývá ze zprávy Evropské komise. EU si už v roce 2018 stanovila cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí a vážných zranění na silnicích o padesát procent. Ačkoliv se však celkový počet obětí nehod snižuje, stanovenému cíli tempo poklesu neodpovídá.
Podle předběžných údajů zveřejněných Evropskou komisí zemřelo v roce 2025 na silnicích v EU zhruba 19 400 lidí, což oproti předchozímu roku znamená tříprocentní pokles. Podle Komise se jedná o významný úspěch, jelikož počet vozidel na silnicích v unijních státech naopak narůstá. A totéž platí i pro množství ujetých kilometrů.
Méně obětí dopravních nehod než v minulosti vloni zaznamenalo i Česko. Podle policie byl počet osob usmrcených při haváriích v loňském roce nejnižší od roku 1961, odkdy statistiku vede. Nejvíce osob na zdejších komunikacích zahynulo v roce 1969, kdy statistici evidovali 1758 zemřelých.
V rámci bilance úmrtí na silnicích v loňském roce se Česko řadí přesně na úroveň unijního průměru. „Data ukazují, že Česká republika si v evropském srovnání nestojí špatně a naše strategie zvyšování bezpečnosti funguje. Stále se ale můžeme inspirovat například sousedním Německem či razantními a systematickými opatřeními, díky kterým se v posledních letech výrazně zvýšila bezpečnost na polských silnicích,“ poznamenal vedoucí oddělení BESIPu ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Evropské srovnání
Situace v jednotlivých státech se podstatně liší. Evropská komise v rámci zveřejněných dat porovnává počet úmrtí v silničním provozu do třiceti dnů od nehody. Zdůrazňuje přitom, že údaje za rok 2025 jsou předběžné, a mohou tak podléhat změnám. Finální statistiky budou známy až na podzim letošního roku. Z předběžných dat vyplývá, že v počtu obětí dopravních nehod na milion obyvatel jsou na tom nejhůře Bulharsko a Rumunsko. Na opačném pólu se nacházejí Švédsko a Dánsko.
Průměrná úmrtnost v důsledku dopravních nehod v Evropské unii dosáhla hodnoty 43 zesnulých na milion obyvatel. Právě na této úrovni se nachází i Česko, kde na milion obyvatel vloni na silnicích zahynulo podobně lidí jako na Slovensku či v Rakousku. Maďarsko a Polsko unijní průměr převyšují, zatímco Německo naopak zůstává pod průměrem.
Jak již bylo zmíněno, EU se už v roce 2018 prostřednictvím akčního plánu obnovy přijatého Evropskou komisí zavázala snížit do roku 2030 počet úmrtí na polovinu. Součástí je rovněž úsilí o to, aby do roku 2050 bylo na silnicích dosaženo dokonce nulového počtu úmrtí.
K jak výraznému zlepšení od té doby došlo? V tuzemsku dle čísel zveřejněných EK zemřelo vloni o 23 procent osob na milion obyvatel méně, než byl průměr evidovaný v letech 2017 až 2019. Průměrné číslo v rámci Unie činí šestnáct procent a je tedy možné říci, že Česko se zlepšuje rychleji než průměr EU.
Vůbec nejvýraznější pokles zaznamenalo sousední Polsko, kde se počet úmrtí snížil o více než čtyřicet procent. Poklesy okolo třiceti procent zaznamenali i v Bulharsku a Rumunsku, kde ovšem počet obětí na milion obyvatel stále zůstává nejvyšší v rámci EU.
Ve třech státech naopak došlo oproti letům 2017 až 2019 ke zhoršení. Konkrétně jde o Nizozemsko, Maltu a Irsko, přičemž v poslední jmenované zemi vloni při nehodách zemřelo dokonce o 28 procent lidí více, než tomu bylo průměrně v letech 2017 až 2019. I přesto však Irsko v loňském roce mělo společně s Německem pátý nejnižší počet obětí nehod na milion obyvatel v rámci Unie.
„Bezpečnost silničního provozu je sdílenou odpovědností. Trvalé snižování počtu úmrtí na silnicích v celé EU ukazuje, že naše společné úsilí přináší změnu. Ale každý život ztracený na našich silnicích v loňském roce je příliš mnoho. Musíme zintenzivnit naši spolupráci s členskými státy, průmyslem a účastníky silničního provozu, abychom učinili naše silnice bezpečnějšími a udrželi Evropu na dobré cestě k dosažení našeho cíle nulového počtu úmrtí na silnicích do roku 2050,“ vyzval komisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas.
Podstatné je navíc zmínit, že problémem nejsou jen samotná úmrtí. Podle EK se odhaduje, že za každou smrtelnou havárii je vážně zraněno pět osob. Z toho vyplývá, že v celé EU každoročně utrpí vážná zranění při nehodách až sto tisíc lidí. České úřady vloni evidovaly 1647 vážně zraněných. I v této statistice je ovšem patrný pokles. Například v roce 2019 bylo v tuzemsku při nehodách vážně zraněno 2110 lidí.
Roli hraje i místo nehody či dopravní prostředek
Z dostupných údajů EK za rok 2024 vyplývá, že v unijních státech jako celku jsou nejnebezpečnější venkovské silnice, kde dochází k 53 procentům smrtelných nehod. V městských oblastech je to 38 procent a na dálnicích pouze devět. V tuzemsku podle webu Ceskedalnice.cz měřila dálniční síť k poslednímu dnu loňského roku 1556 kilometrů. V letošním roce zahájí Ředitelství silnic a dálnic výstavbu 98,5 kilometru nových dálnic.
V závislosti na místě nehody se liší i struktura obětí. V městských oblastech napříč Unií představují sedmdesát procent zemřelých na silnicích chodci či cyklisté. V Česku v loňském roce zahynulo při nehodách celkem sedmdesát chodců a 34 cyklistů, což v součtu tvoří téměř čtvrtinu všech úmrtí.
Evropská komise také zmínila, že roste počet obětí na elektrokoloběžkách. Tématu se věnoval BESIP, podle kterého se jezdci na elektrokolech a elektrokoloběžkách vloni v tuzemsku podíleli na téměř čtyřiceti procentech dopravních nehod, při nichž přišel o život cyklista.
„Elektrokola a elektrokoloběžky jsou dnes běžnou součástí dopravy, ale jejich uživatelé často podceňují rizika spojená s vyšší rychlostí a odlišným ovládáním těchto prostředků. Přilbu na elektrokoloběžkách často nenosí dospělí, ale ani děti do osmnácti let, u nichž je povinná. Senioři na elektrokolech někdy přeceňují své síly a obecně je v Česku společensky tolerováno, že se při jízdě na kole, elektrokole či elektrokoloběžce pije alkohol, často i ve vyšší míře,“ podotkl Neřold.
Jak počet tragických nehod snížit?
V tiskové zprávě s předběžnými údaji za rok 2025 EK uvedla, že na dobré cestě ke splnění cíle snížení počtu úmrtí na silnicích o padesát procent do roku 2030 jsou Belgie, Bulharsko, Dánsko, Polsko a Rumunsko. Už 13. února letošního roku zveřejnila Komise také zprávu o provádění rámce politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu, v jejímž rámci pracuje s daty za rok 2024 a ve výčtu zemí zmiňuje například také Litvu.
Česko v uvedeném seznamu není. „Z hlediska příčin dopravních nehod zůstávají v České republice klíčovými faktory zejména nevěnování se řízení, nepřiměřená rychlost, nedání přednosti a alkohol a návykové látky,“ vyjmenoval Neřold. Negativní vývoj byl zaznamenán například i u počtu seniorů, kteří se stali obětí dopravní nehody, ale rovněž u starších řidičů jako viníků smrtelných havárií. Problematický je také vývoj počtu úmrtí na dálnicích a rizika spojená s nákladní dopravou.
Na českých silnicích sice vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961, avšak ředitel dopravní policie Michal Hodboď na začátku letošního roku podotkl, že čísla jsou stále vysoká. Roli ale mohou hrát i další faktory. „Výrazné snížení počtu obětí dopravních nehod v posledních letech se odehrává navzdory tomu, že automobilové dopravy citelně přibylo,“ dodal Neřold. Průměrná dopravní intenzita na českých dálnicích narostla mezi lety 2020 a 2025 o dvanáct procent, na nejvytíženějších úsecích dálnic dokonce o třetinu.
Jak počet obětí nehod ještě snížit? Jedním z klíčů je podle Evropské komise budování kvalitních komunikací a krajnic. Za další pilíře označuje výkonný orgán EU třeba bezpečnost vozidel, bezpečné využívání silnic či koordinaci a osvětu. Úspěšná opatření se poté mohou lišit v závislosti na vnitrostátních podmínkách.
„Mezi významné úspěchy patří cílená investice do silniční infrastruktury a bezpečnosti silničního provozu ve městech v Polsku, zavedení rychlostního limitu ve výši třicet kilometrů v hodině v městských centrech v celém Španělsku, zavedení rozsáhlé sítě automatických dopravních kamer ve Francii, nová vnitrostátní politická platforma pro bezpečnost silničního provozu pro všechny úrovně federální a regionální vlády v Belgii a důkladně podložené a propracované osvětové kampaně o bezpečnosti silničního provozu v Dánsku,“ vyjmenovala ve zprávě Komise.
Nejčastější příčiny nehod v Česku
Navzdory desítkám let investic do bezpečnosti silničního provozu, osvětových kampaní i legislativních opatření si ovšem lidské životy nadále žádají zejména rizikové faktory chování. Podle Hodbodě bylo vloni nejčastější i nejtragičtější příčinou nehod nevěnování se řízení. Nutno ovšem dodat, že statistiky policie počítají například nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky a nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky jako dvě různé kategorie. V případě, že by se všechny příčiny související s nepřizpůsobením rychlosti shrnuly do jedné kategorie, jednalo by se o nejčastější příčinu tragických nehod.
K dalším častým příčinám patřilo třeba přejetí do protisměru, nedání přednosti či kolize s protijedoucím vozidlem při předjíždění.
U 4398 nehod bylo vloni u viníka zjištěno požití alkoholu. Celkem při nich přišlo o život 43 lidí. V případě 424 havárií pak byly u řidiče zjištěny drogy. Vyžádaly si 27 obětí na životech. Dalších 122 nehod, při nichž zemřelo devět lidí, zavinili řidiči, kteří byli pod vlivem alkoholu i drog zároveň.
Riziko kromě alkoholu představuje i únava
Před řízením po konzumaci alkoholu varuje i BESIP. „V České republice je nejvyšší spotřeba piva na jednoho obyvatele, vysoká je i spotřeba dalších alkoholických nápojů. Alkohol však zpomaluje procesy v mozku, činí člověka méně pozorným, ale současně dává falešný pocit důvěry. Čím více pijete, tím více je váš mozek zasažen. Významně se zvyšuje vaše šance havarovat a následky bývají většinou smrtelné,“ stojí na webu kooridnačního subjektu.
Kromě alkoholu je ale při řízení rizikem i únava. Ospalost totiž zpomaluje reakce, snižuje vnímavost a zhoršuje rozhodovací schopnosti. „Velmi ospalí lidé se ve skutečnosti chovají velmi podobně jako podnapilí. Nebezpečí řízení pod vlivem alkoholu si řada lidí uvědomuje, ale smrtelné nebezpečí řízení, pokud je člověk ospalý, si přizná málokdo,“ upozorňuje BESIP.
Ten řidiče vybízí také k dodržování bezpečné vzdálenosti či k používání bezpečnostních pásů, což se týká i spolujezdců, a to včetně těch na zadních sedadlech. BESIP rovněž poukazuje na nebezpečí používání mobilního telefonu za jízdy. Jak již bylo řečeno, nejčastější příčnou nehod vloni bylo právě nevěnování se řízení.
Podstatnou část obětí dopravních nehod tvoří také motocyklisté. Vloni jich na tuzemských komunikacích přišlo o život 57. Podobně jako řidiči aut, i motorkáři by se měli vyvarovat řízení pod vlivem alkoholu a pozor by si měli dát i na únavu. Přibližně polovinu střetů s motocyklisty nicméně zaviní řidiči automobilů. I proto BESIP v květnu 2025 spustil spolu s Českou kanceláří pojistitelů kampaň Hele, motorka!.
Spěch za volantem
Riziko tragických nehod zvyšuje také spěch. Třiadvacátého dubna si Česko už počtvrté připomene Národní den bez spěchu. „Jde o výzvu všem řidičům, aby zpomalili a přemýšleli o tom, zda skutečně potřebují kvůli spěchu riskovat život svůj i ostatních. Je to den, kdy je možné se opozdit výměnou za větší bezpečnost na silnicích,“ uvádí na svém webu osvětová iniciativa.
Nepřiměřená rychlost patří mezi hlavní příčiny dopravních nehod dlouhodobě. Za posledních patnáct let se kvůli ní stalo 217 tisíc havárií. „Za uplynulých patnáct let se sice podařilo snížit počet obětí dopravních nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí o více než polovinu, problém jako takový ale nezmizel,“ konstatovala vedoucí komunikace České asociace pojišťoven Milada Veselá.
V roce 2025 bylo evidováno téměř dvanáct tisíc nehod způsobených rychlou jízdou, při nichž zemřelo 130 lidí. Příčinou není jen samotná vysoká rychlost, ale i její nepřizpůsobení stavu vozovky. Z průzkumu agentury STEM/MARK, jehož se zúčastnilo 1200 respondentů, přitom vyplývá, že téměř dvě třetiny řidičů přiznávají, že za volantem spěchají. Čtyřicet pět procent z nich překračuje rychlost.
Zároveň většina řidičů považuje mírné překračování rychlosti za nejméně nebezpečný přestupek. „Dlouhodobě se ukazuje, že problematika vysoké rychlosti na silnicích nespočívá v nedostatku informací. Řidiči velmi dobře vědí, že nepřiměřená rychlost patří mezi hlavní příčiny dopravních nehod a že spěch za volantem zvyšuje jejich riziko. Přesto ji v každodenním provozu tolerují. Rychlost se tak stala nejen bezpečnostním problémem, ale i otázkou zvyku, osobní zkušenosti a společenské tolerance,“ domnívá se výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Většina tuzemských řidičů dlouhodobě odmítá snižování maximálních rychlostních limitů. Například se snížením rychlosti v obci na třicet kilometrů v hodině souhlasí pouze patnáct procent z nich. Naopak 67 procent podporuje zvýšení rychlosti na vybraných dálničních úsecích na 150 kilometrů v hodině.
Speed Marathon
Na dodržování rychlostních limitů klade důraz i celoevropská kampaň Roadpol, jejímž cílem je zvýšit povědomí o důležitosti dodržování rychlostních limitů a přispět k větší bezpečnosti na silnicích. Součástí kampaně je i dopravně bezpečnostní akce Speed Marathon, které se Česko letos účastnilo už podesáté.
Policisté v rámci ní ve středu 15. dubna na více než tisícovce míst v tuzemsku hlídali dodržování nejvyšší povolené rychlosti. Místa k měření rychlosti vybírali na základě dopravně bezpečnostních analýz i vlastní znalosti. Problémové úseky, kde řidiči jezdí příliš rychle, mohla doporučit ke kontrole také veřejnost.
„Každá takováto akce má svůj podíl na bezpečnosti a ovlivňuje chování řidičů. My se tuto akci snažíme také využít k medializaci,“ vysvětlil Martin Kavka z odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, podle něhož policie pozoruje nárůst zapojení veřejnosti do výběru lokalit. „Akce neslouží jen proto, abychom vybrali pokuty za přestupky, ale abychom zdůraznili, že je normální dodržovat rychlost,“ doplnil.
Policisté nakonec během letošní akce zkontrolovali 6414 vozidel a zjistili 3188 přestupků, přičemž hned 1910 z nich se týkalo právě překročení rychlosti. Například v obci Bílina policie řidiči v úseku s povolenou padesátkou naměřila rychlost 115 kilometrů v hodině. Na Rohanském náměstí v Praze 8 jiný řidič projel rychlostí sto kilometrů v hodině, a navíc měl následně pozitivní test na návykové látky. Oproti předchozímu roku se počet zjištěných přestupků zvýšil o 183. Vyšší než v roce 2024 byl i počet případů překročení rychlosti.
