„Je faktem, že Oleksandr Syrskyj zajistil úspěchy Ukrajiny při obraně Kyjeva, v charkovské ofenzivní operaci a kurské operaci,“ napsal Zelenskyj v úterý večer na sociální síti Telegram. „Urazili jsme významnou cestu. Jsem vděčný Oleksandru Syrskému a každému našemu vojákovi za silné pozice Ukrajiny na frontě,“ dodal, zatímco oznamoval odvolání vrchního velitele.
Namísto Syrského jmenoval ukrajinský prezident do čela ukrajinského generálního štábu Mychajla Drapatého – dosavadního Syrského podřízeného. Ukrajinský prezident se tak rozhodl uprostřed probíhajících masových protestů v Kyjevě a po celé Ukrajině, v nichž tisíce demonstrantů požadovaly odvolání Syrského z funkce.
Veřejný hněv na Ukrajině začal propukat minulý týden poté, co Zelenskyj odvolal z funkce všeobecně populárního ministra obrany Mychajla Fedorova.
Pětatřicetiletý Fedorov od roku 2019 působil nejprve jako ministr digitalizace. Letos v lednu se stal ministrem obrany a proslavil se jako muž z IT sektoru, který své zkušenosti následně aplikoval i ve válečné strategii. Během jeho funkčního období se Ukrajina dostala do dobré pozice na frontě.
Syrského ultimátum
Co tedy Syrskému nakonec zlomilo vaz? „Vše se podle mě odvíjí od rekonstrukce vlády a především odvolání velmi oblíbeného ministra obrany Fedorova, který ministerstvo rozhýbal a v očích ukrajinské veřejnosti je vnímaný jako člověk, jenž dokáže doručit reformy a pozitivní změny, což už v minulosti dokázal jako autor velmi úspěšně digitalizace státu,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.
Fedorov na tiskové konferenci den po svém odvolání uvedl, že Syrskyj dal prezidentovi ultimátum – buď on, nebo Fedorov. Mezi oběma muži totiž v poslední době rostlo napětí, které vykrystalizovalo do nesmiřitelného sporu o styl vedení válečných operací.
Podle Lebdušky konec Syrského velmi úzce souvisí právě s odvoláním ministra obrany. Paradoxně tak Syrskému nejvíc uškodil právě tlak na to zbavit se svého konkurenta. „Kdyby Fedorov neskončil, nedošlo by ani k odvolání Syrského, kterého naopak i přes nesporné úspěchy v minulosti veřejnost vnímá kritičtěji,“ uvedl analytik v reakci pro web Aktuálně.cz.
Kromě tlaku veřejnosti v podobě protestů v Kyjevě a dalších ukrajinských městech bylo podle něj klíčové také zveřejnění informace o setkání Syrského s bývalým šéfem kanceláře prezidenta Andrijem Jermakem, který je vyšetřovaný kvůli korupční kauze Mindičgate a od něhož se snaží Zelenskyj distancovat.
Velení sovětského typu
Zároveň Lebduška podotýká, že Syrského nyní nahrazuje Mychajlo Drapatyj, který je také velmi populární a má velkou autoritu jak v armádě, tak i ve společnosti.
Dosavadní šéf ozbrojených sil byl kritizován mimo jiné kvůli tomu, že upřednostňoval vysoce centralizovanou strukturu velení zakořeněnou v sovětské vojenské doktríně. „Čelí kritice vojáků i analytiků za mikromanagement a za podporu toho, co kritici označují za kulturu velení sovětského typu,“ tvrdí ukrajinský web Kyiv Independent.
Syrskyj také podle ukrajinských médií kladl větší důraz na udržení bojových pozic, než na lidské životy. A právě to vyprovokovalo veřejnost k reakci. Že byl právě tento faktor rozhodujícím i pro Syrského odvolání, ostatně naznačuje ve svém vyjádření nepřímo i prezident Zelenskyj.
„Ušli jsme dlouhou cestu, obrana Ukrajiny pokračuje a ke každému bojovníkovi je třeba přistupovat s úctou. Jsem vděčný Mychailu Drapatému za to, že sdílí tuto vizi,“ napsal, zatímco Syrskému poděkoval za nynější silnou pozici na frontě.
