Od aféry s kokainem ke zlatu. Byl jsem hloupý, ale ustál jsem to, těší Mandáta – Aktuálně.cz

Mandát byl mezi prvními hráči, kteří po rozhodující pardubické výhře 5:4 v prodloužení šestého finále v Třinci zvedali pod kotlem svých příznivců Masarykův pohár. Za obrovského aplausu.

„Konečně je ten můj příběh zavřený zlatou tečkou,“ vyprávěl 30letý forvard dojatě.

V lednu 2021 měl pozitivní dopingový test. Později přiznal, že si pár dní před ním dal na večírku kokain. Dostal tvrdý trest – dvouletý zákaz činnosti v soutěžích IIHF.

Nejprve se musel vyhrabat ze složité životní situace, vyrovnat se s pocitem, že zklamal své okolí a sám sebe. Sehnal si práci na pile a za 700 korun denně se podle vlastní slov znovu učil vážit si života a peněz, které dříve měl.

K hokeji se potom vrátil v zámořské East Coast Hockey League (ECHL), prakticky jediné lize na světě, kde tehdy mohl nastupovat.

Když Mandátovi trest vypršel, v Pardubicích mu dali druhou šanci. A on se přes bronz z roku 2023 a stříbra z let 2024 a 2025 letos prokousal k extraligovému zlatu.

Co to pro vás znamená?

Znamená to hrozně moc. Konečně je ten můj příběh zavřený zlatou tečkou a strašně si toho vážím. Trošku mi to pořád nedochází, bude to trvat.

Je to o to cennější po tom, čím jste si prošel?

Určitě ano. Mohl jsem si za to sám, byl jsem mladý a hloupý. Mojí vlastní chybou, ale i tak to byla těžká životní etapa. Jsem rád, že jsem to za pomocí rodiny a blízkých ustál, že jsem se z toho dokázal dostat. Od návratu je to čtvrtá sezona, čtvrtá medaile – a konečně ta zlatá! Jsem za všechno vděčný, je to neskutečné.

V čem to bylo letos jiné, že se povedlo získat zlato?

Každá série za ty roky nás něco naučila. Před dvěma lety jsme sem jeli za stejného stavu 3:2, Třinec hrál čtvrtfinále i semifinále na sedm zápasů a my jsme je v tom pátém domácím finále přejeli. Trošku jsme sem jeli ne slavit, ale bylo to takové, že nemůžou… V první třetině jsme rychle prohrávali, a bylo to. Letos bylo hrozně cítit ponaučení, to, že se nic nemá slavit dopředu a musíme si to zasloužit.

Rozhodl Roman Červenka, ve 40 letech nejproduktivnější hráč play off. Jaký byl jeho přínos?

Kdo jiný by to měl rozhodnout, že jo? Roman je obrovský lídr. Občas se musím ujistit, že je mu opravdu 40 let. Strávil jsem s ním většinu sezony v lajně a je neskutečné, že občas je rychlejší než já. Je to lídr na ledě i v kabině, dneska si vzal po třetí třetině slovo a podívejte se, kdo to rozhodl.

Červenka měl v play off 25 bodů, Lukáš Sedlák 22. Ostatně na zlatý gól mu přihrál. Co říct ke kapitánovi?

Hrozně si ho vážím jako člověka, nemá to vůbec jednoduché. Je na něj spousta zákroků, nebudu říkat faulů, ale zákroků… Jestli to je za hranou, nebo ne, to ať zhodnotí někdo jiný. Ale to jak to dokáže ustát a být nad věcí. Samozřejmě někdy musí vypěnit, když je toho moc, ale jeho přínos je neuvěřitelný. V kabině nás dokáže v klidu motivovat. Doufám, že to jednou převezmu od něj. Hrozně se od něj učím.

Je to pro vás zadostiučinění, když si vzpomenete na prohraná finále 2024 a 2025? Vloni byl virální váš uslzený rozhovor.

Letos to byly málem opačné slzy, ale zatlačil jsem je zpátky, aby si lidi neříkali, že pořád jenom brečím. Je to super, neskutečná euforie a emoce. Pořád si to neuvědomuju. Předloni jsme prohráli s Třincem gólem v prodloužení a měl jsem stejný pocit, že tomu nevěřím. Myslel jsem, že na druhý den bude trénink a jedeme do Třince. S Brnem to vloni bylo jiné, docházelo mi dříve, že to nedotáhneme a na ledě to ze mě v slzách vyplavalo. Teď si to možná uvědomím, až když se probudím.

Jak si vážíte toho, že jste ustáli tlak a pozici největšího favorita? Navíc je výjimečné, že titul vyhraje vítěz základní části.

Poslední byl Filip Pešán s Libercem (v roce 2016, pozn. red.), takže asi zná recept. O to je to sladší… Máme dobrý tým, máme velké ambice a tlak si na sebe vytváříme sami. Kdokoliv podepíše do Pardubic, musí počítat s tím, že na něj bude tlak vytvářený každodenně. V sezoně stačí, že prohrajeme párkrát po sobě a už se na sítích píše, že budou vyhazovat všechny. V tom musíme být silní a teď si to užijeme.

Jaké budou oslavy? Majitel Petr Dědek říkal, že se ponaučil i v tom, že v tomto směru dopředu nic neplánoval.

Nemám žádnou představu, zažívám to poprvé, takže vůbec nevím. Prý na nás lidi čekají na Pernštýnském náměstí v Pardubicích, jsem zvědavý, kdy tam přijedeme. Snad tam na nás chvilku počkají. (smích)