Odborníci na možnost tragédie v průlivu u Splitu upozorňovali roky, říká expert

Plachetnice plující pod francouzskou vlajkou se ihned potopila, zahynuli nejméně tři Češi a další je pohřešován. Čtyři zbylí členové posádky byli převezeni do nemocnice, jejich stav není vážný.

„Odborníci už léta upozorňují na nedostatek kontroly v klíčových námořních bodech a právě Splitska vrata jsou oblastí s nejvyšší koncentrací námořního provozu na Jadranu,“ řekl šéfredaktor portálu Morski.hr Gašpar v dnes zveřejněném rozhovoru s HRT. Další taková místa jsou podle něj přístav ve Splitu či průliv mezi ostrovem Hvar a souostrovím Pakleni otoci.

Gašpar upozornil, že o problémech bezpečnosti plavby v této oblasti se hovoří již řadu let, avšak úřady nepřijaly patřičná opatření.

„Bohužel reagujeme až tehdy, když dojde k takové tragédii. Už před několika lety jsme upozorňovali na možné důsledky nedostatečné kontroly provozu na nejfrekventovanějších plavebních trasách,“ řekl. „Jeden kapitán dálkové plavby, který léta pracoval na trajektových linkách, nám tehdy otevřeně řekl, že dříve či později dojde k nehodě se smrtelnými následky, pokud se nic nezmění,“ dodal.

Současně Gašpar upozornil, že řada menších plavidel nedodržuje bezpečnostní pravidla a pohybuje se bezprostředně před velkými loděmi. Námořní právo nicméně podle něj neurčuje, které plavidlo má v kolizních situacích jednoznačnou přednost.

„Byli jsme svědky situací, kdy se menší plavidla doslova zařazují před trajekty a katamarány a vytvářejí mimořádně nebezpečné situace,“ uvedl s tím, že odpovědnost je společná a všichni účastníci námořního provozu musí dodržovat základní pravidla. Zároveň musí existovat účinný dohled, dodal.

Okolnosti nehody jsou dosud předmětem vyšetřování a podle Gašpara v tuto chvíli není možné ukázat prstem na viníka. Důležitou roli při objasňování okolností tragédie budou podle něj mít nyní podvodní drony chorvatského námořnictva, které dokážou prohledávat mořské dno i ve velkých hloubkách.

Velkým plavidlům je lepší se vyhnout, připomínají po nehodě instruktoři

Při plavbách na moři by jachtaři měli věnovat zvláštní pozornost velkým plavidlům. Ta totiž mají omezené manévrovací schopnosti a horší výhled. V souvislosti s nedělní tragickou srážkou plachetnice s katamaránem u chorvatského Splitu, při které zemřeli čtyři Češi, to dnes na dotaz ČTK uvedli zástupci jachtařské komunity v Česku. Příčiny nehody nejsou dosud zřejmé.

„Co se týče velkých plavidel, tak platí nepsané pravidlo, že s k těmto lodím nepřibližujeme a dáváme jim vždy přednost,“ sdělil dnes ČTK jachetní instruktor Matěj Novák ze společnosti Yacht Club, která pořádá kapitánské kurzy i půjčuje lodě v Chorvatsku. V kurzech podle jeho slov vždy dbají na to, aby noví kapitáni vždy věděli, co se kolem nich děje.

Velká plavidla, jako byl katamarán, který se střetl s plachetnicí, jsou podle Nováka špatně manévrovatelná a navíc mají často špatný výhled. „Proto je vždy lepší se jim bezpečně vyhnout. Nicméně toto místo je specifické, často se zde mění vítr a provoz je tu opravdu velký,“ uvedl Novák k místu nehody.

Trenér mládeže na okruhových plachetnicích z Českého Yacht Klubu Pavel Schwarz upozornil, že rozdíl rychlostí mezi plachetnicí a katamaránem bývá značný. „Je těžké odhadnout konkrétní dráhu kolosu, který se přibližuje mnohem větší rychlostí, než jaké jste schopni vy, a tím je daná i rychlost vašich úhybných manévrů,“ popsal. Zdůraznil však, že jde o obecnou zkušenost z praxe, nikoli o hodnocení konkrétní nehody.

Neštěstí se stalo v neděli dopoledne v průlivu mezi ostrovy Brač a Šolta. Na plachetnici pod francouzskou vlajkou cestovalo osm Čechů. Po srážce s katamaránem, na jehož palubě bylo 125 lidí, se plachetnice potopila. Těla tří obětí nalezli záchranáři již v neděli, čtyři lidé byli převezeni do nemocnice. Tělo dosud pohřešované osoby našli chorvatští potápěči v plachetnici v hloubce více než 50 metrů, řekl dnes Stanici N1 řekl šéf splitského přístavu Željko Kuštera. Následovat má vyproštění těla i vyzdvižení lodi.

Ministerstvo dopravy podle informací z konce května evidovalo v Česku 11.235 platných průkazů k vedení námořní jachty. Loni vydalo 1200 průkazů, o rok dříve 1246, v číslech jsou nové průkazy, prodloužení platnosti, změny i duplikáty. Nejčastější je mezi průkazy k námořní plavbě oprávnění kategorie C, které umožňuje vést námořní jachtu do délky 16 metrů do vzdálenosti 20 námořních mil od pobřeží. Kategorie B to umožňuje do vzdálenosti 200 námořních mil a kategorie A platí bez omezení.

Systém námořních oprávnění není v Evropské unii jednotně upraven. Vedle českých průkazů existují i zahraniční oprávnění vydávaná například v Chorvatsku či Řecku, která se liší rozsahem i podmínkami. Výše uvedená statistika eviduje pouze průkazy vydané českým ministerstvem, nikoli celkový počet držitelů průkazu v Česku.

Získání průkazu zahrnuje podle Nováka teoretickou i praktickou část. Uchazeči se učí navigaci, práci s mapami, meteorologii, námořní právo, řešení nouzových situací i zdravovědu. Praktický výcvik zahrnuje manévrování s lodí, záchranné manévry či plachtění.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}