„Že půjdu dělat náměstka, mi bylo nabídnuto někdy před Vánoci, a to ještě moje reakce byla taková, že nad tím budu přemýšlet.“ Takhle Radovan Vích (SPD) letos v lednu reportérovi deníku Aktuálně.cz přibližoval svou cestu k Jaromíru Zůnovi (za SPD).
„Dostal jsem od ministra za úkol vztah k zahraničí, vládě, sněmovně a Senátu, krizovou legislativu,“ popsal dále Vích náplň své práce, kterou od 12. ledna 2026 dělá jako náměstek na obraně. Kromě toho Zůnu také „hlídá“, aby dělal to, co potřebuje SPD.
Několik dnů poté, co Vích interview poskytl, se obrátil na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). V úterý 3. února 2026 jej požádal o vydání bezpečnostní prověrky na stupeň tajné (T). Tedy na druhý stupeň důležitého osvědčení – prvním je úroveň důvěrné (D), třetím a nejvyšším pak přísně tajné (PT).
Byť sám NBÚ uvádí, že zákonná lhůta pro požadovanou úroveň bezpečnostního osvědčení trvá šest měsíců, Radovan Vích jej stále nezískal. Deník Aktuálně.cz to nyní od ministerstva obrany zjistil na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
A Vích není sám. V totožné situaci se ocitl i druhý Zůnův politický náměstek René Schreier (za ANO). Na ministerstvo nastoupil 18. ledna 2026, NBÚ o prověrku požádal až 2. března.
„Náměstci Radovan Vích a René Schreier jsou držiteli oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení vyhrazené (V),“ informoval ještě resort v odpovědi na žádost o informace podle zákona. Tuto nejnižší úroveň prověrky svým zaměstnancům poskytuje samo ministerstvo a nedoprovází ji žádná hloubková kontrola žadatele.
„Řízení je neveřejné“
Sám NBÚ případy Schreiera a Vícha komentovat nechce. „K žádným okolnostem konkrétních bezpečnostních řízení se nemůžeme vyjadřovat, neboť bezpečnostní řízení je podle zákona neveřejné,“ reaguje Milan Radosta, mluvčí úřadu.
Nechce ani odpovídat na to, jak dlouho NBÚ v průměru vydání prověrky na stupeň tajné trvá a zda tedy případy Zůnových náměstků nějak vyčuhují. Zákonnou půlroční lhůtu je nicméně podle Radosty možné maximálně dvakrát protáhnout, pokud tak rozhodne ředitel NBÚ.
„K prodloužení lhůty může dojít, pokud NBÚ nemůže v zákonných lhůtách obdržet výsledky šetření od zpravodajské služby nebo Policie ČR, nebo nemůže ve lhůtě obdržet požadované informace od orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby,“ cituje ještě mluvčí Milan Radosta z platné legislativy.
Zákaz do NATO i do zpravodajských složek
Podle některých bezpečnostních analytiků, s nimiž reportér deníku Aktuálně.cz hovořil, může současná konstelace výrazně komplikovat chod ministerstva obrany. „V situaci, kdy se vedení resortu seznamuje s utajovanými informacemi nebo zjištěními Vojenského zpravodajství, nejspíš oba muži musí na chodbu za dveře,“ přibližuje jeden z bývalých resortních úředníků.
„Zvyšuje to tlak na samotného Zůnu, jenž nemůže delegovat svoji práci na kolegy. Do žádné zprávy s označením T (tajné), a že jich na ministerstvu je hodně, jeho náměstci nemohou ani nahlédnout, aby neporušili zákon,“ doplňuje další z bývalých zaměstnanců resortu.
Kromě toho, že se Vích ani Schreier nemohou seznamovat s utajovanými zprávami, nemohou ani Zůnu doprovázet na některá zahraniční jednání. Třeba na ta v bruselské centrále Severoatlantické aliance. Tam je bez prověrky zákaz vstupu.
Reportér deníku Aktuálně.cz proto oslovil jak Jaromíra Zůnu, tak Radovana Vícha. Ani jeden z nich odpovídat nechtěl a otázky nechali nechali bez jakékoliv reakce.
Stejně jako Mynář či Nejedlý
Současná realita v nejvyšších patrech ministerstva obrany připomíná Pražský hrad pod vedením bývalého prezidenta Miloše Zemana. Jeho kancléř Vratislav Mynář nejdříve podání žádosti o prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné oddaloval, přestože mu prezident dával ultimáta.
NBÚ mu ji nakonec neudělil, kvůli čemuž chtěl Mynář úřad nejdříve žalovat, ale pak stížnost stáhl. Po několika letech navíc prohlásil, že o prověrku se už ucházet nebude, neboť ji prý ke své práci na Hradě stejně nepotřebuje. A bez prověrky „úřadoval“ i Zemanův poradce Martin Nejedlý.
V roce 2022 ale třeba Lidové noviny upozornily, že Mynář i Nejedlý na Hradě údajně četli tajnou zprávu o ruské stopě ve výbuchu muničních skladů ve Vrběticích ještě předtím, než se k ní dostal sám prezident Zeman. Materiál popisující zapojení ruské vojenské rozvědky GRU do explozí – a stovky dalších zpráv – navíc tehdy hradní zaměstnanci narychlo skartovali, jak informoval Český rozhlas.